Přišel vrchol sezóny pro mládež - Mistrovství České republiky juniorů a žáků. Tedy vrchol to byl pro většinu závodníků. Zhruba 9 z nich bude mít vrchol sezóny až v červenci, kdy budou reprezentovat svou vlast na mistrovství světa v Maďarsku.
Mistrovství republiky probíhá jinak než klasické závody. Standardně se každá disciplína odhází a výsledek na ní se započítá do finálního pětiboje. Než se ale přejde na další disciplínu, udělá se pořadí v každé kategorii podle nejlepšího výsledku. Pokud se najde více lidí se stejným výsledkem, pak záleží na tom, o jaký typ disciplíny se jedná. U terčových disciplín rozhoduje rychlejší čas, během kterého se výsledku dosáhlo. Takže závodník, co hodí 80 bodů na plachtě za 2 minuty, je v pořadí výš než ten, kdo hodí 80 bodů na plachtě za 3 minuty. U dálek je to jinak. Moc často se to nestává, ale někdy se stane, že dva závodníci mají stejně dlouhý nejdelší hod. Pak je v žebříčku výše ten, který má delší druhý nejlepší hod.
V každé disciplíně postupuje do finále 8 nejlepších chlapců a 6 dívek. Tedy podle pravidel. Praxe je trošku odlišná. Několik let se řeší, že chlapců má být 8, ale startů je v drtivé většině případů pouze 6, a tak na poradách vedoucích dochází k rozhodnutí, že do finále půjde pouze 6 chlapců, aby se nemuseli dělit na dva sledy. Ono už se i stalo, že jednomu sledu foukalo jinak než druhému a jeden sled byl ve výhodě. Letos se na to rozhodování tak nějak pozapomnělo a jelo se v rámci tradice posledních několika mistrovství juniorů. Dva zástupci územních svazů si na to následně vzpomněli, ale to už v tomto režimu byla finále jedné disciplíny kompletně odházená a jela se disciplína další, a tak do toho nakonec nikdo nešťáral a nechalo se to v tradičním stavu.
Každé finále se jelo od nuly a rozhodovalo o vítězi dané disciplíny. A tak se klidně mohlo stát, že až šestý člověk v základním kole klidně disciplínu vyhrál. Finálový výsledek se ale nepočítal do pětiboje, tam platil ten původní.
Několik let určité územní svazy zapojují do tréninku dětí i disciplínu multi skish, která není standardní disciplínou mládeže. Je však pro ně zajímavým relaxem a hlavně to hází hlavně ti starší, proto to chtějí mladší házet taky. Kvůli rostoucímu počtu zájemců se tato disciplína několikrát objevila na mistrovství republiky mládeže a vyhlašuje se jako samostatná disciplína, která se do víceboje nezapočítává. Letos se do ní zapojila víc jak polovina závodnic a závodníků.
No... to tak na úvod :)
... a něco na pokračování.
Republika je především souboj územních svazů. Závodníci většinou nereprezentují svou mateřskou organizaci, ale územní svaz. Někdy se stává, že závodníků pro svaz je tolik, že ten je není schopen zaplatit všechny. V takovém případě se pak objevují závodníci, kterým to ty jejich místní organizace zaplatí.
Souboj územních svazů je realizován soutěží družstev. Pro každé pohlaví je jedna kategorie. Družstva chlapců se skládají ze čtyř juniorů nebo žáků daného svazu a soupeří se v součtu jejich pětibojů. Podobně probíhá i soutěž dívek, leč zde soutěží dvoučlenná družstva.
Jihlavští závodníci vyjeli na závody reprezentovat Moravský rybářský svaz Brno. Tentokrát byl prostor pro účast všech, a tak všichni jeli. Pravda, ne každý měl dostatečné zkušenosti, vždyť Honza a Peťa hází teprve druhý rok, ale každá situace se musí využít. Neexistuje lepší způsob jak poznat chování těla, když na vás dolehne tíha významnosti akce a touha naházet co nejlépe, než je na mistrovství republiky nebo světa. Jihlavu tedy reprezentovali Adam, Honza, Vojta i Petr.
A můžeme jít na průběh...
Republika probíhá ve dvou dnech a kdo si chtěl hodit multi, musel přijet do Kdyně již na 13. hodinu. Na závodníky čekaly terče na multi a arenberg, který se měl házet vzápětí. Všem, co si hodit chtěli, se podařilo dorazit včas. Času na trénink byl dostatek, takže podle plánu byla multi skish zahájena o půl druhé. Házeli ji všichni čtyři kluci.
No, bylo poznat, že chlapci tuto disciplínu poslední dobou moc netrénovali, soustředili jsme se hlavně na pětiboj. Aby to vážně nebylo jednoduché, trenér Karel na poslední trénink pruty na multi nedovezl, protože na ně úplně zapomněl. Ale kluci si zaházeli i tak. Času skutečně bylo hodně. Nebezpečí bylo, že se dostanou všichni chlapci do finále, což by byl problém, protože máme pouze tři pruty. Ovšem na Peťu dolehly nervy z první takové akce již zde a nepovedlo se mu to. Do finále tak šli Adam s nejlepším výsledkem, který hodil ještě bohumínský Martin. V závěsu byl bohumínský Jarda a náš Vojta.
To, že Bohumín tuto disciplínu umí, se ukázalo i ve finále. Oba borci své výsledky o 10 bodů vylepšili, a přestože Adam hodil stejně jako v základním kole, oba kluci šli před něj.
A tak první disciplínu vyhrál věčně vysmátý Martin před věčně zamyšleným Jardou. Jihlava brala pro Brno první medaili zásluhou Adama, který vybojoval bronz. Hned za ním na bramboře skončil Honza a na pátém místě byl Vojta.
Nejen Adam získal medaili pro Moravský rybářský svaz. V juniorech vybojoval stříbro ještě Ondra, jemuž zlato uteklo kvůli pomalejšímu času, a bronz získal Robert. Oba borci z Kroměříže. Po první disciplíně Brno mělo 3 medaile.
A to už dorazili úplně všichni a mohlo se oficiálně zahájit Mistrovství České republiky 2022. Bylo úžasné, že takovou událost se nenechali ujít starosta ani místostarostka města Kdyně, jakož i předseda místní organizace, předseda odboru RT a dokonce i samotný předseda Českého rybářského svazu, který sám je členem Západočeského územního svazu. Pořadatel pan Nejdl všechny přivítal a po počátečních proslovech všech čestných hostů obdržela každá skupina závodníků památeční trička, aby jim připomínala tento závod.
No a šlo se házet. Bohužel jsme zjistili, že nedorazil pelhřimovský Jarda. I tak jsme ale bojovali ve skupině 18 žáků a nebylo to jednoduché. Přišly první nervy a nejvíc se podepsaly na Peťovi, který disciplínu vyloženě protrpěl. Kdo zažil skutečné nervy, asi tuší, jak je nepříjemné, když se tělo rozklepe a ruka neposlouchá. První zkušenost s tímto stavem Peťu poslala hodně dolů. Hodili jsme to za hlavu a soustředili jsme se na parťáky a další disciplíny.
Nejlepším závodníkem byl kroměřížský Matěj, který hodil 94 bodů. Za ním skončil bohumínský Jarda s 90 body. Překvapením disciplíny byl Láďa z Vítkova, který se s tímto sportem seznamoval teprve vloni o prázdninách. Neuvěřitelný progres mu pomohl hodit stejně jako Honzík z Chropyně, ale díky rychlejšímu času postoupil do finále ze šestého místa.
Ostatní místa zaplnili naši borci. A jak kdyby se domluvili. Všichni tři hodili 88 bodů. Nejvíc naštvanej byl Honza. Bylo mu řečeno, že jestli hodí aspoň 90 bodů, dostane k dispozici rychlonaviják. Když přišel na plachtu, pro sebe si řekl "jo... a určitě hodím prvním hodem osmičku, a pak kvůli tomu budu mít 88 bodů". Jeho jasnovidecké schopnosti by se hodilo využít při sázení sportky, přesně tak to totiž dopadlo. Odcházeje sklesle z plachty boďákem v povislé ruce skoro škrtal o trávu. Smutně se pak ptal, zda ta možnost platí i na finále. Pozitivní odpověď mu vlila novou krev do žil.
Ve finále Honza neponechal nic náhodě. Motivace byla skutečně velká. Černý terč uprostřed mlaskal jak při večeři, když na něj neustále dopadala kapka z Honzových hodů. Pouhé tři těsné minely, dopadlé na osmičku, zařídily Honzovi fantastický výsledek 94 bodů. Kromě nového osobního rekordu na plachtě zářil nadšením z toho, že ten naviják dostane. Co na tom, že získal zlatou medaili, prostě - navijáááák...
Ve finále se pouze třem žákům podařilo hodit výsledek s devítkou na začátku. Nejlépe se to povedlo Honzovi, hodil 94. O dva body méně hodil Vojta. O další dva body méně hodil Adam.
O takovém výsledku se trenérovi Karlovi ani nesnilo. Jihlava brala tripl z plachty a pro MRS Brno získalo další tři medaile.
A další titul mistra republiky, tedy zlatou medaili, vybojoval pro Moravský rybářský svaz i kroměřížský Robert v kategorii juniorů. Už jsme tedy měli dvě zlata, dvě stříbra a tři bronzy.
Pokračovalo se do kempu. Hodilo se, že vedle něj bylo koupaliště, a tak se chlapci mohli ochladit a zablbnout s ostatními kluky. Nakonec ale museli jít spát. Po drobné oslavě se tak uvelebili do postelí, aby na druhý den byli připravení.
Trenéři trávili večerní chvilku po svém. Někteří pogrilovali, proběhla nějaká ta ochutnávka domácích tekutin a probraly se různé důležité informace. Jako nelze to tu všechno probrat, ale - bylo to maso.
Nakonec zalezli spát i staří, aby byli připravení pomáhat mladým.
Druhý den po snídani čekala na rozespalé závodníky muška skish. Všichni už si tak nějak zvykli, že se na této disciplíně probouzí každé závody, takže nebylo žádným překvapením, že i zde se s ní začínalo. Formu některých závodníků sledoval i státní trenér.
Pro Jihlavu se jedná o nepříjemnou disciplínu. Nemáme tolik prutů k dispozici a nemáme tolik zkušeností, abychme zvládli házet samostatně. Koneckonců Honza s Petrem mušku hází něco přes rok a ještě před měsícem neznali nazpaměť ani výtahy. No ale vyřešit jsme to museli. Proaktivně jsme zkoušeli u Vojty, který se nám jevil nejvíc jako všehoschopný, zda by byl schopný poprat se s jiným prutem. A nebylo to špatný. Tak jsme pokryli tři závodníky a jeden musel čekat. Naštěstí to vyšlo akorát a všichni si hodili v klidu.
Muška skish je v žácích doménou především Jardy z Bohumína. Jako jedinému žákovi se mu letos podařilo hodit 100 bodů na této disciplíně, a že to nebude pro nás jednoduché, to předvedl hned v základním kole, když hodil jen dvakrát vedle. Druhý takový specialista je pak kroměřížský Matěj. A vskutku - parádním představením mu jen kvůli jedné smolné nule těsně unikla stovka. Přesto šel do finále z prvního místa.
Jihlavu nejlépe reprezentoval Peťa. Již delší dobu víme, že techniku má jednu z nejlepších u nás, ale nervy ho pravidelně připravují o lepší výsledek. Jeho nejlepší loňský výsledek byl 70 bodů. Letos hodil 70, pak trochu míň, pak 70, pak zase 70. Zakletá sedmdesátka...
Tentokrát to však vyšlo. Jen tři minely mu zařídily perfektní osobák 85 bodů a Peťa se zařadil na třetí místo v základním kole. Do finále se tak probojoval a tam... ... skončil čtvrtý. Hodil 70...
Kromě Petra se do finále probojoval ještě Vojta a Adam. Honza prožíval stejné psychické peklo jako Peťa na plachtě a snášel to stejně těžce. Díky parťákům z týmu, kteří mu stále připomínali, že už je přece mistr republiky a bude mít ten navijááák, se dokázal rychle oklepat a naopak podporoval kluky ve finále.
Tam to pro Vojtu nedopadlo nejlíp, skončil poslední. Ovšem Adam ve finále hodil 90, stejně jako Jarda. Ten však doházel mušku rychleji, a tak vyhrál. Adam vybojoval pro Moravský rybářský svaz stříbrnou medaili a nebyl sám - Matěj z Kroměříže získal bronz.
Když se ohlédneme do výsledků z průběhu sezóny, na bedně skutečně skončili ti, kterým muška skish letos šla nejlépe.
Moravský rybářský svaz tak již získal 9 medailí.
A následovala zátěž skish. Poslední terčová disciplína, která zbývala.
A přišlo peklo pro třetího závodníka. Tentokrát to odnesl Adam. I pro něj bylo nepochopitelné, jak je možné, že najednou přestane ruka poslouchat, nebo jak je možné, že se tak hodně rozklepe. Tam, kde Petr byl spokojený s 65 body, což je jeho letošní maximum a které dokázal letos hodit již potřetí, tam to Adam bral jako absolutní neúspěch, protože se v posledních závodech pohyboval o 20 bodů výš. Honza se dostal na 80 bodů, což byl jeho druhý nejlepší letošní výsledek a druhý po sobě s výsledkem 80+.
Nejlepší formu předvedl Vojta, který nás udivuje, co všechno dokáže. Celou dobu se snažíme používat na terče vlasec o tloušťce 0,16 až 0,18mm. Díky Vojtovi víme, že ani vlasec o tloušťce 0,261 není problém. Už dávno jsme tu chybu chtěli napravit a dát mu slabší vlasec, ale ... když ono mu to i tak jde. Člověk má strach měnit něco, co funguje. A skutečně - Vojta minul pouze jednou a s 95 body šel do finále z prvního místa. Žádný junior nehodil víc jak on.
Nakonec se zjistilo, že do finále se nakonec dostali všichni čtyři kluci. Fantastický výsledek, se kterým se rozhodně nepočítalo, udělal neskutečnou radost.
Ve finále pak Vojta i Honza naházeli shodně 75 bodů, jenom Vojta byl rychlejší o o 18 sekund a tam byl Honza až za ním.
U Adama jsme si všimli, že když se mu někdy nějaká disciplína jakože fakt nepovede a má možnost si jí hodit znovu, změní se. Probudí v sobě maximální soustředěnost a bije se o každý bod. Ač vítr úplně neulehčoval disciplínu, Adam si i počkal a nesnažil se chvátat. Taky kvůli tomu měl skoro nejpomalejší čas ze všech.
Adam však byl jediný, kdo se dostal na 80 bodů. Zkoncentrovaným výkonem se mu podařilo nechat všechny za sebou a dočkal se svého prvního titulu Mistra republiky.
Zátěž skish znamenala pro Jihlavu další tripl. Bojovníci Adam, Vojta a Honza vybojovali pro Moravský rybářský svaz další tři medaile a zvýšili počet na 12.
Radost trenéra vydržela jen na chvilku, musel řešit další problém - čtyři kluci na mušce dálce téměř současně a dva pruty pro ně.
Původně byly výseče postaveny tak, že vítr šel do ruky. Místy až kolmý vítr nám nedělal problémy, ale víme moc dobře, že jak se řekne start, najednou jsme sešlehaní jak o velikonocích. A nebyli jsme jediní, i dívky měly velký problém v tom větru pracovat. To byl pravděpodobně důvod, proč Stanislav Honzírek z Kroměříže navrhoval výseče předělat. Ač tomu moc lidí nakloněno nebylo, většinovým rozhodnutím vedoucích týmu se rozhodlo, že se výseče otočí. Ikdyby foukal protivítr, alespoň se děti nepomlátí šňůrou, protože jim bude chodit od těla.
Přes počáteční pochyby při sledování větru se ukázalo, že šlo o dobré rozhodnutí. Postupem času totiž vítr šel sice do strany, ale občas i mírně dopředu. A tak se šlo házet. K Adamovi šel jeho taťka, který se na tu chvíli uvolnil z pozice rozhodčího. Zbytek oběhal Karel. Naštěstí se všechno zvládlo dobře.
Tedy až na Honzu. Opět přišly nervy a ruka nebyla schopná poslouchat. S prvními nepovedenými hody přišla typická chyba začátečníků, kteří dojdou k názoru, že když to nechce letět, musí se do toho narvat ještě víc. V takové chvíli jde technika do kytek a paradoxně se hodí ještě míň, což si závodník uvědomí až ve chvíli, kdy se dostane z tranzu. Bohužel se ho nepodařilo naladit zpátky, a tak mu muška dálka zkazila celkový výsledek pětiboje.
Fantastický výsledek předvedl Vojta, který se jako jediný dostal za hranici 90 bodů. Druhý nejlepší byl největší rival Jarda z Bohumína, jehož součet hodů byl o 10 bodů níž. Třetí nejlepší byl Petr, který se dostal za 80-tibodovou hranici. Do finále je doprovodil i Adam.
Na Adamovi bylo vidět, že už toho závodu má plný brejle. V podstatě házel dva závody v kuse, neboť se dostal do každého finále. A právě při finále mušky dálky už to chvílemi vypadalo, že mele z posledního. Ač to nechtěl vzdát, hodil méně než v základu a bral páté místo.
Zatímco v základním kole Petr nepočítal s tak dobrým výsledkem, ve finále chtěl hodit ještě dál. Ta technika se změnila a ruka si začala dělat co chtěla. Ač švih z ruky neodešel, prut se nepodařilo protáhnout úplně dokonale. Tentokrát jsme se nedostali přes 40 metrů.
Karel nemohl být u Peti a Vojty současně, proto poprosil kamarády Plašana s Milošem, aby za ním zašli a společně mu pomohli. Jak později Miloš poznamenal, líbilo se mu, že oba dva viděli u Vojty ty stejné chyby, které se snažili stejnými nápady vylepšit. I Vojta si pochvaloval práci nových trenérů. Souboj ale nebyl jednoduchý, Jarda se neustále přibližoval a fantastický výkon předvedl Max z Frýdku-Místku. Právě tito tři byli jediní, kdo se dostal za hranici 40 bodů. Po skončení disciplíny natěšený bohumínský trenér Břeťa natěšeně přebíhal od jednoho svého závodníka k druhému a netrpělivě sledoval, co rozhodčí naměří Vojtovi.
Nakonec to byl ale Vojta, kdo hodil nejdál. V těsném souboji s Jardou dokázal dostat svůj nejdelší hod o 30 centimetrů dál a vybojoval pro Moravský rybářský svaz další zlatou medaili. Je paráda, že i Jirka Smazal vyrábí pruty, které dokáží dopomoct ke zlatu.
Přestože Vojta s Jardou byli velcí rivalové, přátelská atmosféra mezi nimi nevymizela. Dokládá to i snad jediná fotografie z vyhlašování, kdy se Jarda dokázal usmát...
Zbývalo odházet poslední disciplínu, a to zátěž dálku. Disciplínu, která rozhodovala o pořadí v celkovém pětiboji a o družstvech.
Tentokrát jsme byli připraveni, každý závodník měl svůj prut. S technikou pomáhala i Zuzka, která Vojtovi věnovala velký kus času a následně informovala o tom, co je potřeba mu říkat.
Zátěž dálka je pravidelně achillovou patou Jihlavy. Kromě Jitky Pausarové, která v této disciplíně excelovala, každý závodník na této disciplíně trpěl. Bylo důležité první hod do výseče dostat, tím se uklidnit a pak házet dál. No, tak to nevyšlo. Snad akorát Adam poslal první hod do výseče, ostatní šli mimo. Bylo potřeba hodit zajišťovací hod, aby tam aspoň něco. Problém byl v tom, že to tak úplně nic neřešilo, především tedy u Vojty. Jarda hodil daleký hod a dostal se do vedení.
Honza propadal zoufalství. Při tréninku se mu dařilo skvěle, ale při závodu první hod spadl z prstu brzo, druhým hodem zajišťoval na 36 metrů a když měl hodit třetí hod, poprvé v životě mu vlasec sjel z hrany cívky a omotal se kolem prstu. Ještě ten prut nebyl jeho, protože už málem letěl. Honza si to na poslední chvíli rozmyslel. Podobně skončil i Peťa. První hod zůstal na prstě, druhý zajišťoval na 37 metrů a třetí se uvolnil brzo a dopadl mimo výseč. Ten závěr se vážně nepovedl. Oproti tomu Adam zkoušel dotáhnout ztrátu na v té chvíli třetího Matěje a docela se to dařilo. Matěj však posledním hodem hodil docela daleko.
Největší nervy byly u Vojty. Trenér Karel už začal počítat s tím, že Vojtovo vedení v pětiboji se opravdu neudrží a všechna snaha byla zbytečná. Vojta se však překonal. Posledním hodem do nepříznivého větru vypálil obrovskou silou a hodil třetí nejdelší hod v kategorii. Vypadalo to nadějně.
Zátěž dálka nakonec byla jediná disciplína, ve které byli pouze dva jihlavští závodníci. Boj to byl neustálý. Jarda i Vojta do toho šli naplno se slovy "zlato nebo nic". Proto taky občas neskutečná rana vyhodila kapku mimo výseč, jak foukalo do strany. Oba dva se předháněli v tom, kdo do prutu narve víc a kapka dopadala za hranici 60 metrů, přestože neměli vítr v zádech. Nakonec to byli právě pouze Jarda s Vojtou, kdo se dokázal v žácích dostat za hranici 60 metrů. K radosti Jihlavy Vojta hodil o dva metry dál. Nejvíce ze souboje byli unešeni trenéři Břeťa a Karel, kteří byli nadšeni ze zápalu chlapců.
Nenápadným způsobem skončil na třetím místě domácí závodník Vašek. Chlapec, kterého jsme poprvé zaregistrovali na územním kole Zlaté udice v Západočeském územním svazu, překvapil již svou účastí ve finále mušky dálky. Zde sice dvakrát hodil mimo, ale jeden hod skončil ve výseči. Byl to bronzový hod, který bohužel pro Jihlavu odsunul Adama na čtvrté místo.
Asi by nešlo závod zakončit ikoničtěji než finálovým kolem poslední disciplíny - zátěže dálky - v juniorské kategorii. Ač se litovelský Jeňas a kroměřížský Ondra přetahovali o vedení ve vzdálenosti 66 a 67 metrů, nakonec to byl domácí Jakub, který všem vypálil rybník a hodem na hranici 75 metrů ukončil poslední disciplínu vítězstvím pro domácí Kdyni. Ondra pak nakonec získal bronz pro Moravský rybářský svaz.
Bylo dobojováno. Čas odjet na ubytování, na chvíli se vykoupat, spočítat nominaci na mistrovství světa juniorů, převlíct se a vyrazit směrem do kdyňské sokolovny, kde se konalo závěrečné vyhlašování.
Jihlava přisedla k ostatním závodníkům z Moravského rybářského svazu a čekala, až se všechno rozjede. Konečně měli čas i Jirka a Zuzka posedět s týmem, ačkoliv Zuzka pendlovala mezi Jihlaváky a svými moravskoslezskými parťáky.
Většinou se disciplíny vyhlašují průběžně během závodu a na závěr se ponechávají pouze víceboje a družstva, ale tentokrát na to nebyl čas, takže se vše ze sobotního dne vyhlašovalo zde.
Výsledky se většinou rozdávají těsně před vyhlášením, a tak jsme zjistili to, co jsme si víceméně propočítávali.
Honza obsadil 10. místo. Počítal s lepším umístěním, ale dálky se na výsledku nepříjemně podepsaly. Přesto se mu podařilo dostat přes 300 bodů a nechal za sebou 8 dalších závodníků. Peťa skončil šestý. Udělalo mu radost, že se dostal již podruhé nad 350 bodů. Jenom trošku kazilo náladu, že na páté místo chybělo něco kolem půl bodu. Adam skončil nakonec čtvrtý. Kdyby se povedla lépe skish, asi by to dopadlo jinak, ale takový je holt život rybolovnýho technika. Na bronzovou medaili chybělo taky něco kolem půl bodu. Budeme muset potrénovat, abychom házeli aspoň o půl bodu víc...
Největší radost udělal Vojta. Boj s bohumínským Jardou dostal oba chlapce nad hranici 430 bodů a o pět bodů úspěšnější byl právě Vojta, který pro Jihlavu vybojoval zlato v pětiboji chlapců, na které jsme čekali dlouhých 11 let. Pro Moravský rybářský svaz přidal bronzovou medaili ještě kroměřížský Matěj. MRS obsadilo v žácích 1., 3., 4., 5. a 6. místo.
Soutěž družstev byla napínavá. Moravskoslezský územní svaz dlouhou dobu vedl. Nakonec ale skončil druhý a ještě mohl být rád, že Vojtovi nevyšla muška skish podle představ jeho trenéra, protože rozdíl mezi druhým týmem Moravskoslezského územního svazu a třetím Moravským rybářským svazem Brno byl pouhé dva body.
Vítězem se stal domácí tým Západočeského územního svazu s náskokem 25 bodů.
Pořadatel ale neoceňoval pouze závodníky.
Na řadu přišlo poděkování všem rozhodčím, bez kterých by soutěž nemohla proběhnout. Nadšení fanoušci tohoto sportu přijeli snad ze všech koutů republiky, a tak se na podiu vedle sebe vyskládali rozhodčí ze západu, severu i jihu Čech a s nimi i rozhodčí z jižní a severní Moravy. I pro ně měl pořadatel drobnou pozornost v podobě květiny.
Na závěr byla oceněna velká ikona Západočeského územního svazu, pan Václav Váchal, který věnoval výchově rybářské mládeže nejen v Kdyni, ale celého územního svazu neskutečné množství let svého života. Životnímu jubileu místní legendy tleskal celý sál ve stoje.
Po všech ceremoniích byl připraven pro všechny účastníky bohatý raut. S tak pestrou a rozmanitou nabídkou různého jídla jsme se dlouho nesetkali. Jenom to podtrhlo skvělou organizaci závodu.
Kolem rautu si zrovna šel Karel koupit něco k pití, když náhle zaregistroval, jak Anička fotí společnou fotku Jirky s Jeňasem. Nenapadlo ho nic lepšího, než se nenápadně přitočit. Když to viděla Natálka, chtěla se připojit taky. "Jasněě, pojďte klidně všichni," prohodil v nadsázce Jeňas. Většina to vzala vážně.
A to byla taková pěkná tečka za tím naším příběhem.
... a nebo ne.
Moravský rybářský svaz Brno vybojoval na daném mistrovství celkem 17 medailí individuálních a 1 medaili družstevní.
Jihlava z nich získala 11 individuálních a jeden závodník se počítal i do družstva.
Moravský rybářský svaz Brno získal na daném mistrovství 6 zlatých medailí.
Jihlava z nich vybojovala 5.
Ze šesti zlatých medailí, které se v rámci žákovské kategorie rozdávaly, získali jihlavští žáci pět.
Peťa se dostal do finále ve třech disciplínách.
V mušce skish skončil na 4. místě.
V mušce dálce skončil na 4. místě.
V zátěži skish skončil na 6. místě.
Celkově skončil na 6. místě.
Honza se dostal do finále ve dvou disciplínách.
V zátěži arenberg zvítězil.
V zátěži skish skončil na 3. místě.
V každém svém finále tedy vybojoval medaili.
Celkově skončil na 10. místě.
Adam si odházel dvě republiky najednou. V každé disciplíně byl ve finále.
V mušce skish skončil na 2. místě.
V mušce dálce skončil na 5. místě.
V zátěži arenberg skončil na 3. místě.
V zátěži skish zvítězil.
V zátěži dálce skončil na 4. místě.
Přidal i bronz v multi skishi.
Celkově skončil na 4. místě.
Vojta si také odházel dvě republiky najednou. V každé disciplíně byl ve finále.
V mušce skish skončil na 6. místě.
V mušce dálce zvítězil.
V zátěži arenberg skončil na 2. místě.
V zátěži skish skončil na 2. místě.
V zátěži dálce zvítězil.
Přidal i bronz za účast v družstvu.
Celkově zvítězil.
Bez pomoci Jirky by se nepodařilo získat takové výsledky.
Byl to právě on, kdo nejvíc pomáhal Adamovi, když trenér nemohl přijít.
Díky radám Zuzky při tréninku dokázal Vojta natrénovat na poslední disciplínu techniku, která mu nakonec zajistila vítězství.
I jí patří velký dík za to, jak se chlapcům závod vydařil.