Nebyl by to castingový podzim bez týmové soutěže. Týmy se schází na jaře na první kolo, a pak se zase vidí na podzim, když probíhá kolo druhé. Pak se výsledky sečtou a rozhodne se, kdo je vítěz a kdo postoupí z druhé ligy a kdo naopak sestoupí z první. Na té první lize je na začátku roku přihlášeno 12 družstev. Deset z nich má jistotu, že se může zúčastnit první ligy i následující rok. Dvě nejhorší družstva padají do druhé ligy.
Druhá liga většinou obsahuje další týmy, které si chtějí zazávodit a zabojovat si o postup do první ligy. I letos se takové týmy našly.
Podzimní kolo se tentokrát přesunulo do středních Čech. Brzy ráno začaly týmy přijíždět do obce Zaječov, kde se už stavěly terčové disciplíny.
Počasí bylo takové, že se mraky honily po obloze, ale nějaký déšť se očekával až kolem jedné hodiny. No, přišel dřív. Jedna runda závodníků na mušce dálce to velice krutě odnesla. No co, dospělí chlapi něco vydrží. Ale pro takového žáka Matěje z Kroměříže to asi nebylo nic příjemného. Je to ovšem borec. Aniž by cokoliv řekl, odházel svých pět minut a schovat se šel až poté. Basu s ním držel i jeho trenér Miloš, a tak spolu prožili malé deštivé peklo. Čest jejich boji.
Během té mušky dálky občas proběhla ještě drobná přeháňka, ale už nic vážného. A na zátěž dálku už byl zase klid.
Poskládat týmy do podzimního kola byl tak trochu oříšek. Nejdříve nemohl Milan, protože měl jinou akci. Hlásil dlouho dopředu. Náhradník Aleš ale také nemohl, protože měl něco jiného s vyšší prioritou. Další náhradník Tomáš pro změnu vyrazil na dovolenou. No, žádná sranda ty týmy dávat dohromady. A tak se do první ligy posunul druholigový Vojta. Jako vloni.
Naštěstí jsme poskládali tým do první i druhé ligy. Komplikace byla i s tou druhou, ale Jirka řekl, že pro kluky se obětuje a zkusí to odházet i s bolavým ramenem. Nutno říct, že muškařské disciplíny nebo hody zleva se s tou rukou hází pekelně těžce, ale protože Jirka chtěl dát klukům šanci vybojovat si účast v první lize, šel do toho. Na tréninku jsme ladili, jak ruce ulevit, aby bolela co nejmíň během házení.
Je nutno říct, že Vojta úspěšně držel krok s dospělými závodníky z týmu. Na terčích ztratil trochu na plachtě a skishi, takže na cílových 450 bodů ztrácel 12 bodů. Na mušce dálce to nějak nechtělo lítat. Zatímco jiní měli poryvy větru, Vojta zrovna neměl. Ale na 450 neztratil nic. Bohužel ani nenahnal. Zátěž dálku ale hodil pěkně, posledním hodem protáhl na 64 metrů a ze ztráty ubral 6 bodů. Celkem z toho bylo 445. Pokud bychom nepočítali výsledek ze soustředění, jedná se o jeho nejlepší výkon venku.
Stará parta Váňa-Majkl-Karel se to snažila Vojtovi nekazit a docela to šlo. Sice nás porazilo kroměřížské "Céčko", ale my zase na oplátku porazili jejich "Béčko" i "Áčko", takže pohoda. Celkové páté místo je stejné jako na jaře.
V druhé lize byl tahounem hlavně nejmladší člen týmu Adam. Celkově to byl čtvrtý nejlepší výsledek celého podzimního kola druhé ligy. Musel ale bojovat s Matějem, který zahájil stovkou na mušce skish, zatímco Adam začal čtyřmi nulami. Adam ale pomalými krůčky stahoval Matějův náskok. Tu čtyři body na plachtě, tu deset na skishi, nějakých těch šest na mušce dálce a náskok byl smazaný. Rozhodovala zátěž dálka, a na ní Adam hodil o dva metry dál, takže se nakonec dostal před Matěje.
Druhým nejlepším závodníkem týmu byl Jirka, který především čaroval na plachtě. Pouhé tři osmičky vytvořily jeho nový osobní rekord na této disciplíně. Nejnáročnější pro něj byla muška dálka, kde bojoval, co to šlo, až z toho byla čtvrtá nejdelší dálka druhé ligy. Na zátěž dálce nic neřešil. Prvním hodem hodil do výseče a vykašlal se na to. Vůbec jsme se nedivili. Byl rád, že je rád.
Hned v závěsu za ním byl Peťa. Opět mu nevyšla zátěžová skishka. Nervy, nervy, nervy. Ona se jako moc nepovedla hodně lidem, ale to nemá nic společného s tím, že Petr chtěl hodit 400 bodů a ta skish mu rozhodně nepomáhala. Ovšem na mušce dálce si zlepšil náladu. Velmi povedenými hody dokázal posílat mušku za hranici 48 metrů a v celkovém součtu měl druhý nejlepší výsledek druhé ligy. Jediný David Popelka hodil víc než on. Zajímavé bylo, že oba hody Petra byly velice vyrovnané, dělily je 3 centimetry. Zátěží dálkou nehodil úplně daleko, ale nakonec to na tu svou teprve druhou čtyřstovku v živote stačilo. Paráda.
A Honzovi nevyšlo nic. Na co sáhl, to se pokazilo. Na mušce skishi házel velice pěkně, ale už tam se ukázalo, že budou problémy. V jednu chvíli přemýšlel, že má na čtvrtý příliš dlouhý návazec a začal stahovat, než mu Karel řekl, že teď má ale házet na pátý terč. Tak to zase přidával. Pak ještě zavadil při vodění o terč, na který neměl házet, pak se zjistilo, že to má o loket delší... a nakonec ani ty mokré nevyšly podle plánu. Aby podtrhnul nějaké špatné období, druhým hodem na plachtě dal nulu... na plachtě... podhodem... nulu... Přitom ale jinak neházel špatně, i třeba s tou nulou dokázal na plachtě vybojovat 84 bodů. Skish taky nebyla špatná... ale tyto drobné blbosti, o kterých nevíme, proč se děly, mu kazily jednu disciplínu za druhou. Snad alespoň ta zátěž dálka, která byla druhá nejdelší z týmu, trošku zlepšila náladu.
Podzimní kolo se úspěšně dokončilo a mohlo se vyhlašovat. Jihlavský tým v první lize skončil na pátém místě celkově. Dostatečný náskok na šesté, velká ztráta na čtvrté. Ale je vidět, že i s chlapy, co si hodí dvakrát za rok, jsme pořád ještě trochu schopni konkurovat ostatním týmům z republiky.
V druhé lize si chlapci vybojovali druhé místo. Na první ještě nemáme, ztráta je veliká. Na třetí jsme zase měli velký náskok. Takže to druhé místo je takové adekvátní. Ovšem je to postupové místo do druhé ligy, takže bude příští rok boj o to udržet se v první lize.
Už teď víme, že příští rok to bude sranda...