Každý rok zahajuje oficiální termínový kalendář soutěž Liga mládeže. V letošním roce došlo ke změně a mládež měla svou soutěž jako druhou akci letošního roku. Aby se místa střídala a nejezdili jsme pořád na stejná místa, což by znevýhodňovalo ty vzdálenější kluby, jarní kolo bylo uspořádáno po dlouhé době na území Západočeského územního svazu. Máme kliku, že jsme uprostřed republiky, všude to máme tak max tři a půl hodiny od baráků. Taková Ostrava to má horší. No, oni ti z Kdyně to budou mít horší, až pojedou na druhou nominačku.
Po dlouhé absenci se nám již v loňském roce podařilo zapojit se do soutěže Liga mládeže. Jako na potvoru se před každým závodem někomu něco stalo. Ani na jaře, ani na podzim jsme nejeli na závod v kompletní sestavě. Ovšem letos jsme na jarní kolo vyrazili kompletní. Hurá :)
Do Ligy mládeže bylo přihlášeno 13 týmů. Naší analýzou jsme došli k závěru, že největší boje proběhnou mezi Kdyní, Kroměříží a Ostravou. Každý z těchto týmů měl dva reprezentanty a kupu juniorů. Bylo jasné, že ať se budeme snažit sebevíc a hodíme své osobní rekordy, asi se k těmto týmům moc nepřiblížíme. Mezi dalšími adepty byly týmy Prahy, Jablonce a Vítkova. Věděli jsme tam o závodnicích a závodnících, kteří během halové sezóny ukazovali zajímavé výsledky a někteří se slušně předvedli na 1. a 2. lize.
Naším cílem bylo dostat se do první pětky. Ráno jsme dorazili na hřiště a začali jsme se rozhazovat. Pak to začlo.
Muška skish dopadla tak, jak jsme doufali. Nejhorší výsledek byly 4 nuly. Naše výsledky 80,85,90,95 znamenalo ztrátu 50 a byly nad očekávání a Adam s Vojtou ukázali, že jsou správnými tahouny. Začátek byl rozjetý parádně. Dle očekávání byly ostatní lepší. Kroměříž ztráta 15, Ostrava ztráta 20... tady nám ještě něco chybí. I díky Jardovi a jeho stovce jsme se ocitli na pátém místě až za Bohumínem.
Že nebylo úplně jednoduché naházet, to se dalo poznat podle výsledků závodníků jako vítkovský Tomáš nebo jablonecký Lukáš. Ač na lize excelovali, tady se muška pohybovala kolem 60 bodů. I kroměřížský Adam s tím měl problémy.
Přišla plachta a těžko říct, jak moc ovlivnil výsledky všech boční vítr a jak moc fakt, že plachty byly postaveny tak, že často před nimi někdo chodil. Lidi, citliví na chození za plachtou, s tím mívají velký problém, protože při hození oči přeskočí na procházejícího a až se vrátí na kapku, často bývá pozdě, takže se do toho šáhne naprudko, a pak to zase padá před. No, nebylo to jednoduché, co si budem...
Perfektně se představil Peťa, který i v těžkých podmínkách vykřesal 90 bodů. Další už měli velkou ztrátu. Korunu tomu nasadil Vojta, který dokonce hodil nulu. Na plachtě. Nulu. Katastrofa. Poslední závody se plachta jednoznačně ukazuje jako naše největší slabina. Ovšem jako tým jsme na tom nebyli úplně nejhůř. Dostali jsme se před Bohumín s náskokem 11 bodů a na třetí Kdyni chybělo 38 bodů.
Následovala zátěž skish. Úžasnou jízdu předvedl Adam, který až do posledních dvou hodů neminul ani jednou. Pak to přišlo. Postavený prut při nákyvu dozadu a Karel začal cítit problém. Sám s tím má problémy, že si občas zapomene špičku trošku zaklonit a odhod pak směřuje pod terč. A taky že jo, Adam odhodil a kapka letěla před. Hned bylo vidět, že si Adam uvědomil, kde udělal chybu. Poslední hod už špička byla lehce zakloněná a zasáhla. Parádních 95 bodů kalila ta jedna nula předposledním hodem. Jak bylo potajnu vyslechnuto později, Adama to mrzelo hlavně proto, že dál platil loňský slib Karla, že za stovku budou mušky.
I Vojtovi se dařilo, minul pouze dvakrát. Peťa a Honza mají tradičně skish horší, ale co nás potěšilo, byla druhá runda skishe u Peti, který ji naházel plnou. Je vidět, že umíme zaházet, jen nám to ještě ty nervy kazí.
Skish nám pomohla. Na Kdyni jsme stáhli 10 bodů, Bohumínu jsme utekli ještě o kousek. Drželi jsme čtvrté místo s možnou vidinou i bronzové příčky. Ztráty byly zajímavé. Adam jako nejlepší z Jihlavy měl ztrátu pouze 33 bodů, hned za ním překvapení závodu Petr se ztrátou 37 bodů. Vojta zaokrouhlil na 50 bodů a Honza na 70 bodů. Námi sledovaní borci se pohybovali někde mezi Vojtou a Honzou.
Tedy kromě kroměřížského Matěje. Ten roste výsledkově do krásy. Ztráta pouhých 24 bodů byla z žáků nejlepší a zase nám utíkal.
Vítr začal zesilovat. Vypadalo to, že dálky mohou být velice zajímavé. Problém byla dešťová spoušť pár dní před závodem. Hřiště bylo docela podmáčené. Komplikace mohla být během mušky dálky.
Předpověď vyšla, muška dálka lítala daleko. Trochu překvapivě pouze 3 závodníci se dokázali dostat hodem přes 55 metrů. Součet přes 100 bodů mělo 8 lidí. Měli jsme to štěstí, že jedním z nich byl i Vojta. Pořád nám ještě padá prut dolů, ale když se to Vojta snažil usměrňovat, lítalo to hezky. Takže ještě tu levou, aby se nám smyčka nerozevírala tak brzy, a bude to dokonalý. Z kategorie žáků hodil nejdál. Matěj byl za ním o malý kousek.
Petr také bojoval a podařilo se mu jeden hod dostat na hranici 50 metrů. Bylo to skvělé. Největší radost nám ale udělal Honza. Klučina, který stále bojuje s technikou, začal házení vnímat jinak a po dobře míněných radách začaly létat opravdové smyčky. Šňůra se krásně nesla vzduchem a již pohledem do výseče bylo jasné, že tentokrát se nezastavíme na nějakých 35 metrech jako vždycky. A byla to pravda. Jen jednou za celou loňskou sezónu se Honza součtem obou hodů dostal za hranici 80 bodů. Ani jednou nedokázal hodit oba hody za 40 metrů. Tentokrát to vyšlo. Oba hody za 43 metrů a nový osobní rekord v mušce dálce, lepší o 4 body.
To nejhorší ale přišlo u Adama. Házel jako jeden z posledních a když přišel na plac, kolem stolu nebylo nic než bláto. Prvních pár hodů dostal Adam na 40 metrů, ale pak to nechtělo vůbec lítat a v očkách bylo slyšet drhnutí. Po doházení jsme viděli, proč to dál neletělo. Očka celá od bláta, zatažení handky skřípalo mezi nima, normální hod se udělat nedal. Byli jsme rádi, že se dostal Adam alespoň za 80 bodů. Škoda.
Muška dálka ukázala, že mít v týmu juniorské závodníky má své výhody. Nedokázali jsme se vyrovnat Kdyni a ztratili jsme docela dost. Najednou to nebylo o 28 bodů, ale o 50. Bohumín jsme stále drželi za sebou, měli jsme náskok 80 bodů. Teoreticky to bylo na udržení 4. místa, pokud každý dá hod do výseče.
Zátěž dálka je naše tradiční Achillova pata. Tentokrát jsme se snažili trochu jít štěstí naproti a Honzovi s Petrem se dal nový vlasec a naplnily cívky. Karel z toho měl obavy, protože když to udělal vloni, kluci to hned zamotali a přidaná šňůra se rychle zkrátila. Tentokrát ale problém nebyl. Kluci se s tím poprali úspěšně a až na utržení cca dvou metrů vše proběhlo v pořádku.
Vítr byl místy silný, takže bylo potřeba počkat, až dorazí. Už si ani nepamatujeme na přesný průběh, ale každý s výjimkou Adama hodil první hod do výseče. Nebyly nejdelší, ale cíl byl splněn, hod ve výseči byl. Adam dal krásný hod, nicméně vychýlil ruku moc doprava a zátěž spadla dva metry vpravo mimo výseč. Následující hod musel být zajišťovací, ale Adam se s ním dostal na 50 metrů a pojistil tak týmu čtvrté místo.
Pak už to bylo v roli nových osobních rekordů. Adam sice neměl osobák, neházel v nejlepším větru, ale za 60 metrů se dostal. Ostatní však osobáky měli. Peťa se poprvé dostal na 59 metrů a vylepšil si svůj nejlepší hod o 1,5 metru. Honza poprvé překonal hranici 60 metrů a vylepšil si osobák o 4 metry. A nejlepší byl Vojta. Ten vloni nepřekonal svůj nejlepší výsledek, kterým se poprvé dostal na 100 bodů. Tentokrát však i on překonal osobní rekord o 1,5 metru a podruhé se dostal za 100 bodovou hranici.
Závěr byl tak parádní. Jako tým jsme to zvládli na jedničku.
A mohlo se sčítat a kumulovat.
Každý z našich borců se podruhé za sebou dostal přes 400 bodů. Honza posunul letošní nejlepší výsledek o 4 body na 412 bodů. Petr hodil svůj nový osobní rekord a posunul ho o dalších 16 bodů dál na 437 bodů. Jen o bod nad ním byl Adam se 438 body, který si posunul svůj letošní nejlepší výsledek o 23 bodů a za svým osobním rekordem zaostal o pouhých 7 bodů. No a Vojta překonal svůj oficiální nejlepší výsledek a se 472 body zaostal za svým maximem ze Štok o 2 body.
Musíme za trenéry říct, že jestli někdy kluci chtěli naházet jak nejlíp mohli, tak si na to nemohli vybrat lepší závod. Čtvrté místo byl sen a ten se uskutečnil.
Velké poděkování patří všem za jejich nasazení a výsledky. Stejně jako těm dospělým a čtyřnohým, které je obklopovali a společně jim pomáhali těch výsledků dosáhnout.
Je po závodu. Máme dva týdny na přípravu a začínají pohárové závody. Víme o tom, kdo je před námi v kategorii žáků. Kroměřížský Matěj to nandal nám všem, bohumínský Jarda překonal všechny až na Vojtu, bohumínský Matěj překonal Honzu. A to nevíme, zda se jablonecký Lukáš nevrátí na své výsledky z 2. ligy.
Ještě to bude zajímavý...