Rok 2022 opouštěl kroužek RT Jihlava v následujícím stavu:
- Adam a Vojta zahájili čtvrtý rok v kroužku. Adam měl osobní rekord 445 bodů, Vojta 474 bodů.
- Honza a Petr začali třetí rok. Honza měl osobní rekord 430 bodů, Petr 421 bodů.
- Zuzana podruhé v řadě vyhrála Světový pohár a vyhrála i Český pohár.
- Tomáš se dostal přes 450 bodů, konkrétně měl 457 bodů.
- Jirkovi se nedařilo vyléčit rameno, takže tu a tam si zaházel, ale pořád to nebylo ono.
- Karel měl výsledky, kterými se nepřiblížil výsledkům z předchozího roku, a tak se vzdal reprezentace.
Sezóna 2022 byla neskutečně výborná, co se výsledků týkalo, a měli jsme pocit, že lepší to snad už být ani nemohlo. Na památku jsme i udělali i ročenku, ve které jsme všechno zaznamenali. Také jsme si vytvořili vlastní tréninkový deník. Rozdali jsme většinu kamarádům a známým. Zpětná vazba byla důležitá a nějakou jsme dostali. Bude potřeba to ještě poladit.
Sezóna 2023 byla opět typicky vysočinová. Zase jsme celý duben a půlku května nemohli pořádně trénovat, jak bylo hnusně a zima. Inu, život je boj.
Jo... a sehnali jsme nového maskota a terapeutického pomocníka - Bekynku.
První akce byla muškařská. Karel měl jistou představu o tom, že když vyrazí s kluky na muškařské závody, mohl by se jim někdo pověnovat a vysvětlit jim základy, které jim Karel nemá jak dát, když tomu sám nerozumí. Myšlenka byla dobrá a částečně se potvrdila. Za kluky přišel bývalý státní trenér dospělé reprezentace a výborný reprezentant, sám Tomáš Starýchfojtů. Spíš s ním ale Karel ještě probíral situaci kolem Odboru mládeže MRS.
Měli jsme to připravené v kombinaci 0,18mm a 0,16mm, samá lurka a podobné potvůrky, většinou plovoucí šňůra, protože zatím chodíme pouze na řeky. Spíš než techniku chytání jsme víc řešili, ve kterém kole nás čeká diskvalifikace za nedodržení pravidel. Naštěstí nás nikdo moc neřešil, kdyžtak občas na něco upozornil, ale jinak jsme asi pravidla neporušovali. Pozitivní bylo, že jsme dochytali všechna kola.
Až později jsme se dočetli, že zatím co my jeli na 0,18mm návazcích, ostatní velmi rychle šli na 0,12mm. Místo lurek že se používaly mokré mušky. No, tak to byla asi ještě začátečnická chyba. Oba kluci skončili až ve třetí desítce. Honza teda bral aspoň jeden bod. Tomáš nám chtěl ještě poradit večer před nedělním závodem, na který tam zůstával skoro každý, ale my jsme nemohli. V neděli byl jeden hezký den a ten jsme chtěli využít na trénink RT před prvním venkovním závodem.
První venkovní závod proběhl tradičně v Kroměříži. To byl zase porod. Absence tréninku se nádherně projevil a na všech. Jediný, komu se to povedlo, byl akorát Vojta, který se dostal přes 450 bodů, ostatní skončili pod hranicí 400 bodů. Jo, s 55 body nebo 60 body se přes 400 bodů špatně leze. Ovšem Vojta na obou skishích 95 bodů, to bylo hodně povedené.
V pětiboji kluci brali 1. a 3. místo (Vojta a Peťa). Vtlačil se mezi nás chropyňský Matěj, který ukázal, že letos s ním musíme počítat a nebude to lehký. Vojta si zkusil i 7boj, na kterém stanovil nový osobák, a to 691 bodů, čímž loňský výsledek zlepšil o 25 bodů. Adam do toho šel taky, ale na obouruči hodil třikrát mimo. Bylo třeba se tomu trochu pověnovat. Zuzka si v pětiboji hodila pěkný výsledek přes 470. Tomáš se dostal přes 430, takže na rozjezd super. Karel se dostal za hranici 500 bodů a vyhrál svou kategorii.
První závod byl za námi.
Uspořádali jsme podruhé za sebou Oblastní kolo Zlaté udice. Stejně jako v loňském roce jsme to rozdělili na dvě části. Začalo se chytáním na dvě kola na Pávově.
Potěšilo nás, že se zapojili nováčci z kroužku. Přišel David, Jarda, Dan... Dokonce se přihlásil i chlapec, který dorazil z rybářského kroužku, který se konal na pobočném spolku. Ne každý si chytil nějakou rybu. Vidíme jako chybu, že jsme to udělali tak brzo. Studená voda, do toho přišel šílený kal po vydatném dešti. Jestli se bude něco pořádat i příští rok, asi by to chtělo to uspořádat až v květnu, ikdyž tam již jede sezóna naplno.
No, nachytalo se asi 55 ryb. Nejvíc nachytal Honza z Třeště. Nejhezčí rybou byl amur, kterého chytil David.
Následující víkend proběhlo jarní kolo první a druhé ligy. Chtěli jsme mít tři týmy, ale nakonec se to nějak nesešlo. Zdravotní komplikace, osobní komplikace... Nakonec tedy vyrazily pouze dva týmy - áčko a béčko, které byly v první lize.
Současně jsme se poměřovali s ostatními žáky, abychom věděli, co nás čeká, až začnou závody Českého poháru, kde mají žáci samostatnou kategorii. Klukům se docela dařilo, Vojta a Honza se dostali na terčích pod 40 bodů ztráty, Adam se ještě vešel do ztráty 50 bodů. Hodně ale překvapil jablonecký Lukáš, se kterým jsme nepočítali.
Nakonec se všem klukům podařilo dostat přes 400 bodů. Nejlepší byl Vojta, který svůj výkon z minulého týdne překonal a dostal se za 460 bodů. Druhý nejlepší byl Adam s 415 body. Šlapali nám ale na paty Matěj se 430 body a Lukáš s 416 body. No, tušili jsme, že to nebude jednoduchý.
Proběhlo další kolo Oblastního kola Zlaté udice. Poznávačka a trojboj v RT. Někteří nováčci vůbec nedorazili, ani chlapec z rybářského kroužku nedorazil. Užili jsme si to s těmi, co dorazili. O zajímavé výsledky nebyla nouze, například Honza z Třeště měl v sekci "Rybářské znalosti" plný počet bodů. Ještě se provokativně ptal, zda má ryby psát i s latinskými názvy :))
Na poznávačce měli někteří poznámky, jak to bylo jednoduché, takže jsme přemýšleli, že na příště přitvrdíme. Ovšem přátelé z Třeště projevili zájem uspořádat Oblastní kolo u nich, a tak asi nebudeme chystat nic a budeme se těšit na akci jinde.
Letošní kolo proběhlo neskutečně rychle. Rozdali jsme poháry, medaile a díky jihlavské firmě Big Fish i rybářské ceny a krmení, aby si účastníci mohli příště zachytat znovu.
Už si ani nepamatujeme, kdy na lize mládeže nastoupilo družstvo Jihlavy, plné samých členů MRS Jihlava. Letos se to podařilo. Kluci předváděli zajímavé výsledky a těšili jsme se na to, jak se popasujeme s ostatními.
A je třeba říct, že bylo na co koukat. Na muše skishi jsme ztratili týmově pouze 50 bodů. I dál pokračovaly fantastické výkony, kdy například Adam hodil 95 na klasické skishi, když nedal předposlední hod. I na dálkách se čarovalo, třeba Peťa hodil přes 50 metrů, jen o metr a půl zaostal za svým osobákem na mušce dálce. Vojta se zase dostal poprvé za stobodovou hranici na zátěži dálce.
Opět se chlapci dostali všichni za hranici 400 bodů. Adam 438, jen 7 bodů za svým loňským maximem, Vojta 472, jen 2 body za svým loňským maximem, Honza 412, druhá čtyřstovka v řadě. Třešničkou na dortu byl nový osobák Peti, který se dostal na 437 bodů, čímž si zlepšil svůj maximální výkon o 17 bodů. Pecka.
Jako tým jsme obsadili nakonec 4. místo. Byli jsme nejlepším týmem, ve kterém nebyl žádný reprezentant. Špica.
Další generálka na závody Českého poháru. Zajeli jsme do Velkých Pavlovic, kde proběhlo Mistrovství MRS v 9boji. Tentokrát v omezeném počtu, v podstatě Karel, Zuzka, Petr, Honza.
Protože to byl poslední závod před Českým pohárem, který kluci měli jet poprvé, byli vystaveni stresu. Například na mušku skish šli úplně sami. A ta se zrovna povedla, na rozdíl od tragédie na plachtě. Ale třeba Honza si to zase vylepšil na klasické skishi. Na multi to zase úplně dobré nebylo, ale té nedáváme tolik času, neb na poháru se hází pětiboj. Na dálkách se projevovaly drobné nedostatky a spíše naučené blbosti, které bylo časem potřeba ještě odstranit. Dostali jsme se ale za 90 bodů v muše dálce a mohli jsme si vyzkoušet i lososa a super bylo, že jsme to poslali dál než jednoručku.
I na zátěži dálce byly problémy, opakování starých chyb. Honza zpomalil, Peťa pustil brzo... jo, byla to sranda. Nakonec nás porazil Matěj, když v pětiboji hodil za 450 bodů. Kluci se nedostali ani na 400 bodů. V Matějovi jsme viděli nejvážnější konkurenci v boji nejen do Českého poháru, ale i do nominace na MS juniorů.
Jo... a Zuzce se trošku motaly navijáky na multi dálce... :)
Tak to začalo, první dospělá a druhá mládežnická nominačka. A kluci začali excelentně - Adam hodil kilo na muše skishi. 50 bodů do nominačky. Jen těsně s jednou nulou přišli o body Honza a Peťa. A pak, jak je u nás zvykem, ledová sprcha na plachtě. Nesmysly typu nula prvním hodem na podhodu a rázem 62 bodů, to jen tak pro příklad. Kdeže ten perfektní začátek najednou byl... no víme, kde. Bylo super, že kluci pak zase excelovali na skishi, ale ta plachta je skoro všechny srazila dolů. Nahoře se udržel jen Vojta a Honza. Jako každý si někde hodil ten svůj osobáček. Adam 100 na muše skishi, Honza 98 na plachtě, Peťa 85 na klasické skishi...
Pak přišla muška dálka a proťák. Jako to bylo peklo, dostat se přes 40 metrů, to snad ani nešlo. Nepřidalo to ani na psychice, takže ty hody byly ještě horší. Jediný, kdo měl kliku na podmínky, byl Peťa, který jako jeden z mála dokázal jít na 44 metrů. A ani zátěž dálka se moc nepovedla, tam zase Vojta trošku hodil daleko, dostal se za 60 metrů.
Pětiboje však dopadly výborně. Vyhrál Vojta s 445 body. Následoval bohumínský Jarda a za ním na třetím místě skončil Honza se 409 body. Adam skončil pátý a Peťa šestý. Zuzka vyhrála ženy s náskokem cca 66 bodů. Karel obsadil druhé místo v pětiboji za Bombikem (o 0,79 bodu) a vyhrál sedmiboj. Zuzka a Karel obsadili první místo v průběžné nominaci a Vojta byl na šestém místě mezi juniory.
Další víkend byl druhý závod Světového poháru. Pro nás to znamenalo volný víkend pro svazové kolo Zlaté udice.
Faktem je, že ty klacky pod nohy, co si vedení Odboru mládeže připravilo letos proti dětem, otrávily tolik rodičů a dětí, že se Karel musel hodně snažit, aby za Jihlavu vyrazili alespoň dva kluci. Naštěstí lidi jako ing. Honzírek zabojovali na místech mimo Odbor mládeže a sehnali peníze a sponzorské dary tak, aby se akce mohla uskutečnit. Za Jihlavu vyrazili Vojta a Honza. K nim se přidal za Třešť Honza, jako první Třešťák v historii Zlaté udice, co si pamatujeme. K týmu se pak ještě připojil Robin ze Znojma. Holku jsme neměli a čtvrtého žáka taky ne.
Chytání nebylo úplně jednoduché, tam jsme ztratili nejvíc. Doháněli jsme to na znalostech, kde oba Honzové ve svých kategoriích získali první místa. Troška smůly u Vojty na RT (nedal zátěž dálku), ale jinak super. V celkovém pořadí Honza z Třeště skončil na 2. místě, Honza z Jihlavy také na 2. místě, Vojta na 4. místě, Robin na 11. místě. V celkovém pořadí skončil tým JiTřeZno na bronzové příčce.
Ač někteří členové Odboru mládeže nesouhlasili, aby tým MRS vůbec vyjel na Národní kolo Zlaté udice, když nemá dostatečně šikovnou žákyni, nebyly tyto návrhy vyslyšeny. Do družstva na Národní kolo se nominoval Vojta a Honza v kategorii žáků.
Fantasmagorickou tečku za svazovým kolem pak udělal dopis, adresovaný pořadatelům, ve kterém se jeden ze spolků rozhořčoval nad tím, jak mohli pořadatelé povolit účast žákovského závodníka z jejich spolku, když výbor tohoto spolku zakázal všem svým mladým členům účastnit se jakýchkoliv závodů, hlavně Zlaté udice. Výchova sportovní mládeže v praxi.
Druhý dospělý a třetí mládežnický nominační závod - Slezský pohár. Jestli nás něco opravdu překvapilo, tak to byla nízká účast mužů. Nepamatujeme si, kdy naposled se zúčastnilo pouze 13 mužů nominačního závodu. Máme teorii, proč jsme se dostali do tohoto stavu.
Ale měli jsme důležitější věci na starosti, 12 žáků v kategorii a samozřejmě nebezpeční kluci proti nám. Zase to byl boj. Že nás Matěj potrápí se ukázalo hned na první disciplíně, kde nás natřel všechny. Adam mu to vrátil na plachtě a všem to pak natřel Honza s Vojtou na klasické skishi. Jedna nula oba dělila od 50 bodů do nominace za stovku.
Na muše dálce ale zase ztratil Honza. Nejdál se dostal Vojta, za ním Jarda, pak Matěj, pak Adam. Zátěž dálku nejdál Jarda, který měl ale velkou ztrátu na terčích. Vojta třetím nejdelším hodem vybojoval vítězství s 455 body a náskokem 11 bodů na Matěje. Honzovi na druhé místo chyběly 2 body. Adam skončil tentokrát čtvrtý a Peťa, který nedal zátěž dálku, skončil desátý. Zuzka opět vyhrála, ikdyž tentokrát to bylo pouze o 7 bodů. Karel skončil tentokrát v pětiboji na čtvrtém místě, ale v sedmiboji se propracoval na 2. místo. Hlavně díky nejdelšímu hodu v obouruči. A vlastně i toho lososa měl nejdál.
Po třech závodech nominace Vojta stále držel 6. místo. Adam byl na 9. místě. Karel sestoupil na 2. místo, Zuzka s přehledem vedla.
Poslední nominačka pro dospělé, předposlední nominačka pro mládež. Zajeli jsme do Českých Budějovic.
To byl zase jednou závod. Už si ani nepamatujeme takové změny v pohybu větru v Budějovicích. Žádná legrace pro dospělé, natož pro kluky. Však to taky bylo vidět na výsledcích, nejlepší muška skish Honza s Jardou - dvě nuly. Na plachtě nejlepší výsledek 90. Na skishi Vojta nebo Adam taky 90. Honza to tam těžce pohnojil, možná když věděl, že po dvou disciplínách vede. Známe ty stavy. Je třeba si zvykat.
Na mušce dálce se nikdo za 90 bodů nedostal. Nejblíž byl Vojta s 88, pak jeho brácha s 86. Až za nimi Matěj. Muška dálka ho začala nějak zrazovat oproti prvním závodům na jaře. Na zátěži dálce opět nejdál Jarda, který opět nedal terče. Honza a Vojta se dostali za 90 bodů, Adamovi chybělo 56 setin bodu. Vojta vyhrál další závod v žácích, tentokrát ho na druhém místě doprovodil Adam. Honza až pátý, Peťa sedmý. Karel vymýšlel hovadiny a vzal si experimentální šňůru na mušku dálku, což se mu slušně vymstilo a nakonec ho to stálo i dobré umístění v pětiboji, skončil čtvrtý. Ale podpořily ho opět obouruče, kde to vytáhl na první místo. Díky tomu se nakonec dělil o první místo v celkové nominaci. Zuzka opět vyhrála, potřetí v řadě.
Vrchol sezóny pro většinu kluků - Mistrovství České republiky v kategoriích žákovských a juniorských. Tentokrát se vymyslela nová kategorie - U12 v trojboji. Momentálně se jako Moravský rybářský svaz potýkáme s nedostatkem dívek v týmu, a proto dorazili pouze chlapci. Celkem nás bylo 11.
O zajímavé výsledky nebyla nouze. Dokonce i na multi skishi padaly stovky. Oproti loňskému roku se nám ale nedařilo tak moc. Loňské situace, kdy Jihlaváci byli na všech třech stupních vítězů, se letos neopakovaly. Dokonce jsme po prvním dnu neměli ani jedno zlato. Zlepšili jsme si ale náladu druhý závodní den, kde jsme ze třech disciplín brali šest medailí. Na každé disciplíně jsme brali dvě medaile, a to zlato + stříbro, pak stříbro + bronz, pak zlato + bronz. I letos se podařilo, že žádný z kluků neodjel z mistrovství bez individuální placky.
Všichni tři kluci skončili do první desítky. Peťa (1-1-0) obsadil sedmou pozici, Honza (0-0-1) byl šestý, věčně čtvrtý Vojta (0-0-1) byl i v pětiboji čtvrtý. Nejlépe pak skončil Adam (2-1-0), který jako nejmladší člen starších žáků porazil všechny ve svém novém osobním rekordu. A přidal k tomu ještě jedno zlato ze zátěže dálky a stříbro ze skishe. Do družstva byl nominovaný Vojta (0-0-1), který si tak přivezl také zlatou medaili.
V loňském roce jsme v žácích brali 5 zlatých medailí ze šesti, letos 3 zlaté ze šesti. Vloni i letos jsme vyhráli pětiboj. Jsme zvědaví, zda se nám to povede třikrát za sebou.
Národní Kolo Zlaté udice. Asi nejnákladnější akce roku, na kterou po zaplacení účastnického poplatku nešla ani koruna. Tam, kde jiné svazy vypravili autobus za svazové peníze, my vyrazili v pěti autech za svý. A tak dále...
Naštěstí dospělí členové týmu vytvářeli pro děcka pozitivní prostředí, aby se nějaký výsledek uhrál. A podařilo se, tým celkově vyhrál a porazil ostatní svazy. A Jihlaváci se neztratili, Vojta vyhrál sekci RT, Honza za RT bral bronzovou medaili a dokonce skončil na 3. místě v celkovém pořadí jednotlivců. Vojta se také neztratil, z původně 24. místa se vypracoval postupně až na 6. místo. RT hodně pomohlo.
Vítězstvím na Národním kole si moravský tým zajistil nominaci na mezinárodní kolo, které se mělo konat na Slovensku.
Poslední domácí akcí jarní části sezóny byla republika dospělých. Vyrazil tam Karel se Zuzkou, ale protože Vojta se propracoval do reprezentace a Adam vyhrál republiku žáků, získali oba možnost jet na republiku dospělých, kde mohli bojovat v kategorii kadetů.
Nebyla to úplně sranda, hlavně to byl velký tlak na Adama, který chtěl mít alespoň jedno finále. Čím víc ale ubíhaly disciplíny, tím víc se šance Áďovi vzdalovala, až nakonec zmizela úplně. Bohužel. Vedle toho Vojta (0-1-1) se do finále probojoval a ve skishi získal díky stovce druhé místo. Následně ještě přidal bronzovou medaili za fantastický hod v lososu. Celkově kluci skončili na 12. a 14. místě v pětiboji a 5. a 6. místě v sedmiboji. Vojta byl v obou případech nad Adamem.
Zuzce (3-3-1) se podařilo vybojoval tři nejdůležitější zlata - pětiboj, sedmiboj, družstva. V těch družstvech jí pomohla parťačka z Bohumína, Lucka. Karel (3-0-2) dokázal vybojovat tři zlaté medaile. Protože za každé zlato se dávala stylová sluchátka, dostal Karel pouze dvoje a za třetí zlato dostal flašku vína, jako jediný. Takže sluchátka dal klukům a flašku schoval pro otce. Pak ještě přidal dvě bronzové medaile za sedmiboj a devítiboj.
Také nás čekal závod Slovak Open. Kvůli různým dovoleným nakonec vyrazila Zuzka a Karel. A Vojta, který tam jel jako člen juniorské reprezentace.
Závod to byl neskutečný, tentokrát dorazilo 97 závodníků. Možná tomu pomohl fakt, že se jednalo o poslední závod před Mistrovstvím světa juniorů a kadetů, a tak se někteří stavili, aby zkontrolovali, co ještě je potřeba doladit. Ale jednalo se i o součást série Světový pohár, takže dost dospělých se zúčastnilo kvůli němu.
Pouze Zuzce se povedl závod a vyhrála. Vojta soupeřil s bohumínským Jardou, ale zradila ho muška dálka, takže ztratil a propadl se "pouze" na druhé místo. Karel ten skončil až pátý.
Závod skončil hodně pozdě, vyhlašovalo se až v sedm večer a Karla se Zuzkou a Vojtou čekala cesta domů.
Vrchol sezóny pro Vojtu - Mistrovství světa juniorů a kadetů. V tu chvíli jsme ještě nevěděli, že Vojta se tímto závodem s Rybolovnou technikou rozloučí.
Jako první mládežnický reprezentant z Jihlavy od roku 2012, kdy se s juniorskou kategorií rozloučila Jitka, se Vojta nominoval na Mistrovství světa, které proběhlo v domácím prostředí, a to v Českých Budějovicích. Bohužel se zde hodně projevila absence tréninků za skoro celé jaro, a přemotivovanost. Přeci jenom, mistrovství světa je mistrovství světa. Někdy ty nervy člověka neskutečně semelou, což Vojta poznal hned na první disciplíně, kdy během házení házel nad nebo pod terč, ale v jednu chvíli dokonce zapomněl i výtahy. Neuvěřitelné, co se může stát.
Jako by ale Vojtovi nebylo přáno získat alespoň jednu medaili. Probojoval se do finále hned na další disciplíně, arenbergu. Až do předposledního hodu držel naději na stříbrnou medaili, ale pak hodil jednu osmičku. I tak to byl ještě medailový výsledek, ovšem dva závodníci hodili to samé rychleji, takže na Vojtu zbyla bramborová čtvrtá příčka. Ještě horší to bylo na poslední disciplíně, zátěži dálce, kde se Vojta také probojoval do finále a ještě v průběhu druhého kola vedl. Pak najednou přišel velký vítr a čtyři kluci se dostali před něj. V posledním hodu Vojtovi hod zůstal na prstu a letěl mimo. Zůstal tak na pátém místě.
Nakonec tedy Vojta skončil na MS na celkovém devátém místě.
I letos proběhlo několik soustředění. Nejdříve Adam s Honzou a Peťou vyrazili do Štok, aby poznali techniky tréninku i jiných trenérů. O tom, že to pomohlo, by mohl například mluvit Petr. Jo, on o tom vlastně taky všude mluví. Díky Bombikovi se mu podařilo zlepšit zátěž dálku, ve které najednou získal neskutečnou jistotu a řeže do toho, kde se dá. Kupodivu to do té výseče i padá, ale ne nijak blízko. Je to super.
Proběhlo i soustředění v Bransouzích. Měli jsme spoustu prostoru na trénink, protože Kroměříž trénovala pouze dopoledne. Jenže problém byl v tom, že velmi často pršelo, takže nebylo kde trénovat. Tak jsme ten čas využívali k tomu, že jsme vázali mušky. U Okouna v Třebíči se objevily krásné malé krabičky na mušky, tak je Karel hnedka koupil všechny, a pak si kluci mohli vázat z materiálu, který výraznou slevou zasponzorovala firma Hanák z Českých Budějovic. Objevily se tu i nové tváře. Poprvé se zúčastnil soustředění Maty nebo Honza z Třeště.
Až na třetí pokus se podařilo Peťovi dostat na soustředění v Zálužné. Vždy do toho něco vlezlo, ale tentokrát se to podařilo. Chtěl tam tak moc, že si dokonce vydělal peníze, aby si účast mohl zaplatit. A je fakt, že mu to hodně pomohlo. Samozřejmě pouze neházel, chodil i na ryby, na což se hodně těšil. Ale i ten trénink RT mu hodně dal. Však také kontrolní závod vyhrál. A následující závody taky. Fantastický progres.
No když jsme u té Zálužné, nelze nevzpomenout na druhý ročník soutěží Lososobijec a Dravcobijec. Dravcobijce letos opět vyhrála Zuzka, ale lososobijec je napínavý až do konce.
Kdysi Karel přesvědčil Honzu, že mu hodně pomůže, když pojede na muškařské závody, protože může sledovat nejlepší juniory v akci a někdo by mu mohl poradit. Honza tedy vyrazil na dva říční závody a opravdu - radili mu nejen starší trenéři, ale i mladší kluci, kteří se kolem reprezentace pohybují. Honzovi to tak pomohlo, že se během chvíle prodral na první místo a vede (v době psaní článku) o 114 bodů. Ještě zbývá měsíc, tak uvidíme, jak se to vyvine.
A to ještě můžeme být rádi, že Adam s Jirkou nezávodí. Jsou na rybách každou chvíli a ty počty ryb jsou neskutečný. Ale Adam nechce soutěžit v muškaření.
Ke konci prázdnin proběhlo očekávané mezinárodní kolo Zlaté udice, nazývané na Slovensku jako Zlatý blyskáč. Kluci to nepodcenili. Vedoucí výpravy Michal sehnal trenéry pro přívlač a otec Matěje sehnal i trenéry na feeder. Kluci se zúčastnilo obou akci a nebylo to špatné. Honza vybojoval dva bronzy, Vojta dokonce vyhrál sekci poznávání.
Obrovské WOW předvedl ale Honza, který vyhrál celkové pořadí v žácích. To nikdo z nás nečekal. Bylo to neuvěřitelný a jenom to podtrhuje, že máme v týmu neskutečně variabilní závodníky, kteří nejen že předvádí úžasné výsledky na závodech RT, ale jsou schopni čarovat i v sekci LRU a důstojně reprezentovat na akcích, jaká je například Zlatá udice.
A o další WOW se postaral Peťa. Chlapec, který býval velmi často nejníže umístěný závodník z Jihlavy, udělal neuvěřitelný pokrok a kombinace soustředění Štoky-Bransouze-Zálužné z něj udělala nejlépe umístěného závodníka. O první překvapení se postaral v Zálužné, kde porazil Honzu, ale i Matěje z Chropyně.
Další akcí byl Pohár mládeže, kde se naši borci setkali s tradičními rivaly, jabloneckým Lukášem, bohumínským Jardou a chropyňským Matějem. Hned Adam se skvěle uvedl stovkou na mušce skishi. Honza a Peťa se ho drželi s jednou nulou. Stejný výsledek měl i Jarda. Pak kluci začali trošku další terče kazit, ale nejvíc ublížila Adamovi muška dálka, která ho sestřelila dolů. Nahoru šel Honza, následovaný Peťou se ztrátou 2 bodů. Na zátěži dálce ale Peťa využil techniku, naučenou od Bombika a přehodil Honzu o 3 body, takže nakonec vyhrál Petr. Honza obsadil druhé místo a Adam se čtvrtou nejdelší zátěží dálkou obsadil bronzovou příčku.
A tak Jihlava obsadila tripl. V kategorii žáků naposledy, protože Peťa se letos loučí s žákovskou kategorií.
Nejenom RT-čkem živ je mladý závodník. Honza si odběhl na říční republiku mládeže v muškaření.
Za Moravský rybářský svaz tam byl sám. Jedinou oporou mu byl otec, který ryby nechytá. Bohužel Karel se zúčastnit nemohl, protože ve stejné chvíli byl se Zuzkou v Polsku na mistrovství světa. Co je ale na LRU muška hezké, to jsou ti ochotní dospělí i mladí, kteří dokážou poradit, pomoct, ukázat... Honza sice skončil až na 27. místě, takže na body zase nedosáhl (dávaly se do 25. místa), nicméně se o notný kus posunul dopředu. Takže díky muškaři, že nám pomáháte ;)
Jo, mistrovství světa. Dospělých. V Polsku. Asi bychom hledali hodně dlouho (nechce se nám), kdy se stalo, že z moravské části republiky jelo více reprezentantů než z té české. No, letos jeli 4 závodnice a závodníci z Moravskoslezského územního svazu a Karel jakožto reprezentant MRS.
Závod byl rozdělen do třech závodních dnů a bylo to neuvěřitelné, jak se jednotliví závodníci výsledkově rozvíjeli. Především holky bojovaly jako lvice a dokázaly neuvěřitelné výsledky. Lucka vrátila České republice zpět titul mistryně světa v pětiboji a přidala i ten v sedmiboji. Naposled se to podařilo před 4 lety. Nakonec brala 5 zlatých. Taky se to podařilo naposledy v roce 2019. A i Zuzce se dařilo, získala nejvíc medailí ze všech žen na MS, 7 individuálních a 8, pokud bychom počítali i u za družstva.
Jeňasovi se podařilo dokonce vybojovat zlatou medaili na zátěži skish. Ještě musíme projít výsledky, zda se nějakému závodníkovi před ním povedlo získat zlato v juniorském věku. Kromě Patrika Lexy, samozřejmě... Rozhodně teda víme, že to bylo úplně poprvé, co nějaký junior byl v první šestce na světě ve všech třech vícebojích... No a pak tu byl Bombik, který získal stříbro na mušce skishi a přidal 3. místo v sedmiboji. Karel podvanácté v řadě neodjížděl s prázdnou. Získal bronzovou medaili na lososu a vybojoval i třetí místo v devítiboji. V družstvech pak ještě Bombik a Karel získali každý zlatou medaili.
Čas od času si člověk potřebuje odpočinout. Prostě se sbalit a vyrazit na své oblíbené vody a pochytat si pár cejnů, uvařit si k nim kávičku a užívat si chvilky klidu bez jakýchkoliv starostí.
No a něco takového se povedlo Jirkovi, když vyrazil na svou oblíbenou pískovnu. Pravda, párkrát jak dojel, tak odjel, protože zrovna přišlo malé skoro-tornádo, takže byl rád, že mu neodletěly věci včetně auta, ale nakonec se tam dokázal dostat a mohl si užívat zaslouženou dovolenou. No a tu a tam se naskytne příležitost si nějakou tu pěknou rybku chytit. Jako například jednoho roztomilého kapříka. Bylo úžasné poslouchat vyprávění o tom, jak Adam s podběrákem pro poloviční rybky vystřelil oči na tu malou lochnessku a netušil, jak toho kapříka do podběráku dostat.
To hovado měřilo 96 centimetrů...
A nechceme zapomenout i na krásné životní etapy našich bývalých závodníků.
Majkl a Karel měli tu čest vyrazit jako jediní zástupci ertéčkového světa na svatbu jednoho nejlepších jihlavských juniorských reprezentantů - Aleše.
Svatba byla hodně zajímavá, sem tam někdo věděl, že se Aleš zabýval nějakým rybařením, ale nikdo netušil, že je mistr světa. On se ani Aleš moc netvářil na to, že Karel o jeho úspěších všude básnil a jak všichni příbuzní zírali na to, co vlastně Aleš dokázal v době, kdy se tomu sportu ještě věnoval. Na památku dokonce Karel dovezl i barevné kapky, takže se rozdalo asi dvacet pět různobarevných kapek po účastnících svatby.
V té době proběhlo několik dalších akcí. Tak například Honza vyrazil na další závody LRU muška. Tentokrát za Strakonice na Volyňku. I tady se o něj postarali zkušení chlapci a vedoucí a nešetřili radami. Už se nám líbilo, že se Honza dostal na 21. místo. Co čert nechtěl, body se rozdávaly jen do 20. místa. Takže zase bez bodu. Pech jak sviňa. Ale Honza roste. Jak sám řekl, pozorováním druhých se například začal učit, kde ty ryby hledat.
Peťa pro změnu vyrazil jako hostující závodník na podzimní kolo Ligy mládeže. Hostoval v týmu Vítkova a opravdu se snažil. Terče pořád ještě nebyly úplně dobré, ale jak se naučil během posledních závodů, hodně to doháněl dálkami. A zase se stala zajímavá věc - stal se nejlepším žákem z účastníků. Zase všechny ostatní nechal za sebou. Dokonce svým výsledkem pomohl týmu Vítkova poskočit na třetí místo v podzimním kole. Paráda.
A i Zuzce se podařilo něco skvělého. Celé léto toužila chytit candáta a oni jakoby naschvál nikdy nepřišli. A že se snažila, u vody byla velice často. Ale to tuhle bolen, jinde okoun, pak ti tloušti a štiky. Ale nakonec to přišlo. A kde jinde, než v našich starých dobrých Bransouzích.
A následoval závěr Českého poháru. Věděli jsme jediné. Vojta určitě vyhraje pohár a nemusí se ani zúčastnit (stejně nejel) a Zuzka taky vyhraje (ale jela). Pro kluky byl ale závod hlavně zajímavý tím, že se jednalo o první nominační závod do reprezentace na rok 2024. Šlo o hodně.
A přicházelo se o hodně. Adam přišel o bonusových 50 bodů posledním hodem na muše skishi. Peťa přišel o bonusových bodů posledním hodem na plachtě. Smůla jako prase. Na terčích nás zase hodně trápil jablonecký Lukáš, fantastická ztráta na terčích do 20 bodů. Těžko se nám s tím bojuje. Ale máme výhodu, že nám teď docela fungují dálky. Honza s Peťou se dostali jako jediný za 90 bodů. Adam poslední dobou šel s technikou hodně dolů a pořád jsme to analyzovali. Je to tím, že měl problémy s ramenem? Je tam naučené něco špatně?
Nakonec zase rozhodovala mezi Petrem a Honzou zátěž dálka. Opět před dálkou vedl Honza nad Peťou a opět po dálce vyhrál Peťa nad Honzou. Na Adama bohužel zůstalo až šesté místo. Nicméně Adam udržel bednu v celkovém pořadí Českého poháru a skončil třetí. Za ním byl na čtvrtém místě Honza.
A přišlo podzimní kolo 1. ligy. Věděli jsme, že máme problém s Béčkem, které je na sestupové pozici a bude velmi těžké se z ní vyškrábat nahoru. Potřebovali jsme stáhnout 60 bodů. Jenže to nebyl jediný problém. S odchodem Vojty nám chyběli lidi. Museli jsme to nějak zalepit a naštěstí se Jirka rozhodl, že tým podpoří a zkusí házet, abychom aspoň zkusili udělat nějaký zázrak.
Jako na rovinu - to bylo maso. Vítr všemi směry a jako bonus na skishi ještě proti. Respekt před kluky, kteří v tom dokázali odházet. Nejlíp dopadl asi Peťa, kterému hodně pomohla skish. On předtím pokazil plachtu. Vedle toho úžasně čaroval na terčích Honza a tomu se zase šílené nepovedla zátěž skish. Nervy na pochodu, kdy nevěděl, co s tím má dělat, pořád se to zastavovalo brzy. Inu protivítr... Ale zvládli jsme to nějak. Dálky nám zlepšily náladu, hlavně muška dálka. Karel s Adamem potrénoval trošku techniku a už jsme se dostali za 40 metrů, dokonce oběma hody.
Jinak kluci slušně čarovali na dálkách, po otočení výsečí. Adam si zlepšil náladu i na zátěži dálce, když se dostal na 100 bodů. Perfektní výsledek ho jen 2 body dělil od nového osobáku. Ale nejlepší byl zase Peťa. Opět nechal za sebou ostatní žáky. V jednu chvíli jsme si všimli zajímavého faktu. Matěj z Chropyně nás ještě na jaře slušně drtil na mušce dálce. Od startu podzimní sezóny se mu nedaří. Tam, kde Petr s Honzou získali 100 bodů a Adam přes 86, tam Matěj získal 77 bodů. Nějak tomu nerozumíme...
A to už přišel poslední venkovní závod, kterého jsme se zúčastnili - Pražský pohár. I tady jsme měli naše stále rivaly - Matěje a Lukáše. Boj mohl začít. Tentokrát jsme vzali i Honzu z Třeště a Matyho do začátečníků.
No je fakt, že Maty neměl moc šanci. Málo tréninku se projevilo, dostal na frak na plné čáře. Ale závod si užil. I Honza z Třeště si závod užil, dokonce nebyl poslední :) Ale v Bransouzích hodil víc...
Petr s Honzou zase bojovali jako lvi a zase bojovali s větrem. Snad nejúžasnější chvíle přišla na mušce dálce, kde se Peťovi podařilo poprvé dostat za hranici 60 metrů jedním hodem. I Honza se hodně snažil. V součtu měl dokonce o 3 body víc než Petr. Ale stejně byl naštvanej, na šedesát metrů mu chyběly 2 centimetry... Tentokrát ale Honza porazil Peťu. Hodně hrála roli nervozita. Peťa dvakrát minul a nechtěl riskovat, tak poslední hod šel přes hlavu. Honza se nebál a ikdyž dva hody netrefil, šel třetí do pomalejší otočky. To rozhodlo. Zásahem výseče Peťu porazil.
Asi by se mohlo říct, že tím sezóna skončila. No, ještě ne.
Zuzka ještě vyrazila na světový pohár. Přesněji řečeno na finále Světového poháru. Šlo docela o hodně. Zuzka vyhrála poslední dva ročníky a teď měla dvě vítězství stejně jako Lucka. Takže poslední závod, kde se rozdávaly dvojité body, měl rozhodnout o tom, kdo se vlastně stane vítězem celé série pro rok 2023. A povedlo se, Zuzka dokázala vyhrát i tento závod a potřetí vyhrála světový pohár. Naneštěstí její souputníci nějak netušili, co znamená pojem hattrick, a tak při vyhlašování žádné čepice nelítaly.
Zuzka však nedovezla pouze pohár za vítězství Světového poháru. Dovezla i Karlovi jeho pohár z mistrovství světa. Když Karel zjistil, že pohár nemá, psal kamarádovi z Polska, zda nezůstal na hotelu. Kamarád psal, že na hotelu mu řekli, že tam žádný pohár nezůstal a že ho brali čeští reprezentanti. Karel poptal české reprezentanty a ti mu řekli, že každý má jen ty své a ten jeden zmiňovaný byl za družstva. Karel tedy napsal tomu kamarádovi znovu a ten mu znovu potvrdil, že z hotelu mu řekli, že tam žádný pohár nezůstal.
Nakonec ale Zuzce někdo ten pohár přinesl a předal. Prý zůstal na hotelu...
A tím byla ukončena venkovní sezóna.
Rok 2023 opouští kroužek RT Jihlava v následujícím stavu:
- Adam po čtyřech letech tréninku posunul osobní rekord z 445 bodů na 453 bodů, zlepšení o 8 bodů.
- Honza po dvou letech tréninku posunul osobní rekord z 430 bodů na 463 bodů, zlepšení o 33 bodů.
- Petr po dvou letech tréninku posunul osobní rekord z 421 bodů na 464 bodů, zlepšení o 43 bodů.
- Vojta po třech letech tréninku posunul osobní rekord z 474 bodů na 476 bodů, zlepšení o 2 body. A skončil...
- Tomáš neměl dost času na trénink a loňský výsledek nezlepšil.
- Jirka se kvůli ramenu stále zůstává v roli trenéra. Ale zdá se, že rameno se trošku zlepšilo po skončení sezóny.
- Karel dovezl z mistrovství světa dospělých 2 placky. A jednu za družstva.
- Zuzka vybojovala 7 individuálních medailí na Mistrovství světa a získala zlato za družstva žen. K tomu zase obhájila 1. místo ve Světovém poháru.
K tomu se nám podařilo:
- Vyhrát Mistrovství republiky v kategorii žáků (díky Adamovi).
- Vyhrát Český pohár a přidat i bronz v kategorii žáků (Vojta a Adam).
- Držet dvě postupová místa v nominaci juniorů na MS2024 (Petr 5. místo, Honza 6. místo).
- Vybojovat medaile na MS dospělých (Karel).
- Získat 2. místo na svazovém kole Zlaté udice (Honza).
- Získat 3. místo na Národním kole Zlaté udice (Honza).
- Vyhrát na mezinárodním kole Zlaté udice (Honza).
- Zúčastnit se třech závodů LRU muška (Adam 1x, Honza 3x).
- Vytáhnout kapra o velikosti 96 cm (Jirka).
- Pomoct Zuzce k jejím fantastickým výsledkům (8 medailí z MS dospělých, vítězství v Českém poháru, vítězství ve Světovém poháru).
Čumíme jak puk...