A člověk si myslel, že gadžety je to nejzvláštnější, co ho potká...
Bylo nebylo, jednoho dne se rozjela Halová liga Moravského rybářského svazu. Tradičně v Kroměříži. A také tradičně sem jezdíme ve větším počtu. Naši mlaďoši vydrželi v kroužku i do další sezóny, což nás samozřejmě potěšilo a hned jsme je vyvezli. Začíná se nám trochu komplikovat možnost výjezdů. Teď to ještě jde, protože Třešť může vyjet vlastním autem a Zuzka nebo Tomáš nejeli. Horší to bude při těch dalších akcích, máme volné cca jedno místo, když se malí kluci zmáčknou. Ale zatím dobrý.
Závod probíhal v neděli, takže zrušený trénink v hale a vyrazili jsme ráno na východ Moravy. Mladí kluci projevili zájem jet pohromadě, tak je naložil Karel a Jirka vzal starší kluky. Byla to jízda. Mlaďoši vytáhli mobily a už to jelo. Kooperativní hra, ve které se o něco snažili. Těžko poznat o co, ale asi boj třech proti dalším třem. Maty byl evidentně hodně dobrý s jednou postavou, takže si měl brát pořád tu jednu postavu a o zbytek se starali Robík s Tomíkem. Ne vždy to probíhalo dobře, při prohrách se přicházelo o herní peníze, což některé otrávilo. Pak ale nějaká postava protivníka byla AFK, tak se s bojovým pokřikem vyrazilo proti ní s tím, že jestli to zase projedou, tak jsou GG. Došlo i na překročení datového limitu, což vybraní bojovníci řešili okamžitým voláním rodičům o zvednutí limitu. Trpělivost rodičů, kteří o půl osmé ráno povolují data, aby si dítě mohlo cestou zablbnout na mobilu, je bezbřehá...
Ke škole se dorazilo podle plánu, začínáme se v těch dojezdech zlepšovat. Problém byl s parkováním. Jirka našel poslední pohodlné místo, Karel musel parkovat za bránou a doufat, že ji nikdo neotevře víc.
Akce se zúčastnilo 61 závodníků. K dispozici byly opět dvě tělocvičny s tím, že ve větší byly chlapecké a mužské kategorie a v menší byly dívky a ženy, plus ještě kategorie nováčků. Naši mladší závodníci se již nemohli počítat mezi začátečníky a házeli za mladší žáky, čímž se Karel vyhnul předchozím situacím, kdy byl s klukama v jedné tělocvičně a volali ho do druhé, že hází. Pořadatel sestavil rozlosování tak, že Karel měl i dostatek času na to, aby stačil odházet dřív a pak se klukům věnovat. Komplikovanější to bylo pouze při skishi, kde stíhal Tomáše, půlku kola Matyho a pak zase celé kolo u Robíka.
Soutěže se zúčastnili tradiční závodníci z MRS, tedy Hodonice, Chropyně, Jihlava, Kroměříž, Velké Pavlovice, Znojmo a druhým rokem i Třešť. Ze severu dorazily i Bohumín, Frýdek-Místek, Litovel a Ostrava. Jestli něco překvapilo při nástupu, tak to byla hromada kroměřížských a chropyňských závodníků, kteří se na závodu objevili. Vypadá to, že po loňském oblastním kole Zlaté udice se podařilo zaujmout hodně dětí. Navíc někteří účastníci byli zaujati natolik, že se zúčastnili i letního soustředění v Bransouzích. Budeme se zájmem sledovat, kolik závodníků pojede na všechna kola a kolik se jich objeví i venku.
Klukům před zahájením plachty Karel oznámil podmínky soutěže. Pokud by se jim stalo, že při nějakém kole plachty hodí míň jak 60, odevzdají mobilní telefon. Zpátky ho dostanou, až hodí 70 a více bodů v dalším kole. To samé probíhalo i na skishi, kdy výsledek pod 50 bodů znamenal ztrátu mobilu a opětovné nabytí bylo možné až při výsledku od 60 bodů výš. Žádná sranda.
Ale Karel se docela bavil. Ani ne tak smutným pohledem Tomíka za 52 bodů nebo Robertových 56 bodů, ale spíš radostí Matyho, když hodil přesně 60 a jako jediný nemusel mobil odevzdávat. Po prvním kole. Po tom druhém už ho odevzdával také, hodil 52 bodů. To Tomáš pro změnu měl velkou radost, protože v druhém kole hodil 72 bodů a mobil získal zpátky. Podobně veselý byl i Robík se svými 72 body. A zatím co Maty bohužel mobil nezískal ani po třetím kole, kdy hodil nepovedenými hody s hodnocením 0 celkový počet 44 bodů, Tomáš a Robert si oddychli, neb se dostali nad 60 bodů (62 a 68).
Starším klukům to úplně nešlo. Adam měl v prvním kole 6 ztrátu, v druhém 4 ztrátu, ovšem po docela povedených dvou kolech přišlo třetí kolo a v něm 90 bodů. Bylo z toho prozatímní 3. místo se ztrátou 16 bodů na prvního. Honza začal ještě líp, první dvě kola pokaždé sněhulákových 88 bodů. Ač své představení zachránil plným počtem, v mezisoučtu byl na třetí pozici. A tak čest Jihlavy zachraňoval Petr, který hodil famózních 96-98-98. Ujal se tak vedení v juniorech s 10 body náskoku.
Tragéd Karel nebyl schopen házet tolik, co jiní muži. Když už házel desítky, přišel na osmnáctku a tam hodil 8 a 6. Pak dlouho držel výsledek 98, než o něj přišel šestkou posledním hodem. A i v posledním kole musel dvakrát minout, naštěstí oba hody vedle byly za 8 bodů. V mezisoučtu dělené šesté místo. Samozřejmě si slušně naběhl na začátku závodu, když kamarádům popisoval, jak dal v Praze 98 bodů levou rukou. Nejednou se během plachty ozvalo, zda by radši neměl přendat prut do druhé ruky.
Parta z Třeště se po dlouhé době také podívala ve větším počtu na závody. Honza zopakoval v prvních dvou kolech výsledek ze sobotní Prahy, kdy rozdíl byl pouze 2 body. Jenže pak přišlo třetí kolo a to se vůbec nepovedlo. Vladimír se vzhledem k množství tréninku neztratil, všechny tři kola byla 50 a více bodů. Víťa zaujal prvním kolem, kde získal 76 bodů, ale pak přišel propad o 20 bodů v každém ze zbývajících kol. Patrik se stále na plachtě hledá, takže to bylo slabší. Julča v nejlepším kole hodila 50 bodů a po všech třech kolech držela druhé místo v žákyních.
Po čtyřech plachtách se postavilo osm skishových terčů a mohla začít druhá část závodů, také tříkolově.
Takže po prvním kole se mohl Karel pyšnit čtyřmi mobily. Nejlepší byl Tomík s 35 body, Maty měl 30 a naše největší naděje Robík měl 25. Karel byl v šoku, co tam kluci předváděli. Takové situace jako kvedlající prut v ruce, nakývávání na terč s vykloněným navijákem a při přechodu dozadu přetáčením prutu (což samozřejmě přešlo v hod doprava), na tréninku vidět vůbec nebyly. Teoreticky to mohlo být způsobené tím, že byli kluci nervózní z toho, že přijdou o telefony, kdo ví. Takže Karel celé první i druhé kolo klukům vysvětloval techniku, co kde jak, aby se to aspoň nějak ladilo. Tomáš v druhém kole zopakoval výsledek z prvního, Maty klesl o 5 bodů, Robert se trochu zmátořil a díky trefám na prvních terčích to vytáhl na 45 bodů. A tak přišla rána z čistého nebe...
Karel totiž oznámil klukům, že poslední kolo rozhoduje o mobilech také do auta, takže kdo v posledním kole nebude mít aspoň 40 bodů (ano, muselo dojít k ponížení požadavků), nebude mít mobil ani v autě. Trocha stresu na závěr...
Je třeba přiznat všem velkou snahu a boj. Tomáš měl v posledním kole asi nejhezčí techniku ze všech třech kol. Jen vyložená smůla zabránila tomu, aby hodil víc. Dopady kapky často těsně za terčem způsobily, že v posledním kole to bylo za 25 bodů. To Matyáš měl větší kliku a v posledním kole hodil skoro tolik, co v obou předchozích kolech dohromady - 50 bodů. A Robert dostál své pověsti nejlepšího hazeče od nás a díky konečně rovným hodům a čekání na kapku za sebou vyklepal z terčů výsledek 65 bodů. Zrovna v tom posledním kole to byl druhý nejlepší výsledek ze všech mladších žáků.
Nakonec Karel prohlásil, že v součtu všech tří kluků byl průměrný výsledek nad 40 bodů, takže vrátil telefony všem.
Adam v prvním kole skishe minul pouze jednou, což byla pěkná stíhací jízda a průběžné první kolo ve starších žácích. Následně však ve zbývajících dvou kolech vždy dvakrát minul a propadl se na konečné druhé místo. Ztráta na první pozici 16 bodů. To Honza s Petrem začali neuvěřitelně. Petr 70 bodů, Honza 80 bodů. Hrůza děs a vidina cesty domů pěšky. Pak to Honza vylepšil výsledkem 95 bodů a Peťa se zlepšil na 80 bodů. V posledním kole oba minuli dvakrát a v celkovém pořadí dostali klepec od chropyňského Matěje. Honza na něj ztratil 16 bodů, Petr 25.
To Karel dostál své aktuální role nestovkaře a v každém kole minul. Napřed předposlední hod za, pak na pětce v první rundě a pak předpředposlední hod. Třikrát 95 bodů odsunulo Karla až na páté místo. Ve vedení byla jiná esa. Kroměřížský Robert ve svém prvním závodě coby muž vypálil všem rybník a výsledkem 100-98-100-100-100-100 hravě všechny porazil. Druhým esem byl kunčický Karel. Tento veterán a skoro důchodce v jedné osobě jako jeden ze dvou závodníků dokázal hodit plnou skish a na plachtě měl ztrátu pouze 6 bodů. Máme se od těchto dvou borců hodně co učit.
Naši mlaďoši to měli hodně těžké. Proti chropyňskému Kubovi nebo litovelskému Ondrovi mementálně nemáme šanci. I nejlepší z našich, Robík, ztratil na první dva 140 bodů. Obsadili jsme páté, sedmé a osmé místo.
Ohromnou radost měl Honza z Třeště, kterému se podařilo parádně druhé kolo, kdy hodil 90 bodů. Dokonce se zadařilo i to třetí kolo, přestože to bylo o 5 bodů horší. Oproti sobotě neskutečné zlepšení. Jinak chlapci z Třeště obsadili 13. a 15. místo a Julie v žákýních vybojovala 2. místo.
Házela se ještě multi, ve které se projevil speciální trénink z minulé neděle. Adam v mládeži do 18 let hodil nejvíc a Karel byl na děleném třetím místě. V následném rozhozu Karel spadl na 4. místo.
Odváželi jsme si tedy jedno první místo, dvě druhá místa a jedno třetí místo. Si moc nepamatujeme, kdy se nám podařilo něco vyhrát v Kroměříži na halových závodech. Přesto to ale byl dobrý začátek. Dokonce se nám podařilo i vyfotit společnou fotku, kde se nikdo nemračil.
A i cesta domů byla dobrá, klukům vydržely baterie na mobilech. Robíkovi zbylo jedno procento, když jsme dorazili na parkoviště, kde už na něj čekal taťka. Aneb jak se říká - konec dobrý, všechno dobré...