Týden se s týdnem sešel a nastal konec naší halové ligy. Ještě nedávno jsme vyráželi směr Kroměříž a už finišujeme v Pavlovicích. Neskutečné, jak ten čas letí. Blíží se polovina března, takže zhruba za měsíc bychom už měli mít i první venkovní závod. Jak se čas neskutečně vleče v práci nebo ve škole, ve sportu letí neúprosně vpřed. Nu co už...
Vyrazili jsme tedy směr Velké Pavlovice. Tradiční závěr naší halové ligy se ladí podle termínu Halového mistrovství České republiky. Míváme ten závod víkend před republikou, abychom si ještě ověřili, jak jsme na tom. Také to pomáhá ujasnit si, kdo by mohl jet na republiku a co si u něj případně pohlídat.
V sobotu před závodem probíhalo zasedání odboru rybolovné techniky v Praze, což většinou značí to, že ze severní Asie moc lidí nedorazí. A potvrdilo se to i letos, dorazila pouze Litovel a to pouze Bombik se ženou, Pavlem a malým Ondrou. Ostatní územní svazy to taky mělo docela z ruky, tak nikdo jiný nedorazil. O kolik míň lidí ale dorazilo z Česka, o tolik víc dorazilo lidí z bratrského Slovenska. Dokonce i známá prešovská dvojka Kajo a Palo. Celkem se tak v hale sešlo na 50 závodníků, plus mínus nějaký ten vedoucí.
Naše výprava se skládala z tradiční sestavy Jirka+Karel, Adam+Honza+Petr a letos i Maty+Roby+Tomy. Měli jsme radost, že mladší kluky to chytlo a chtěli jet na každý závod, a tak jsme je vzali i na ten poslední, zřejmě i poslední halový závod v sezóně 2024-2025. Ale nepředbíhejme, třeba se ještě něco změní. Zuzka zůstala doma s Bekynkou.
Z našeho okolí opět dorazila Třešť, tentokrát vedle Honzy Julka a Víťa. Vláďa, který je sem vzal, si hodil taky. Kdo ví, jestli to byl důvod pro asi největší překvapení celého závodu - Pavel z Hodonic se rozhodl závodit taky. Nepamatujeme si, kdy (a jestli vůbec někdy) jsme viděli Pavla účastnit se závodu jako závodníka.
Hala byla tradičně rozdělena na dvě skupiny jedné plachty a dvou žlutých terčů. Každý závodník byl na jedné ze dvou stran a tam si odházel dvě plachty a dvě skishe. Následně se skupiny prohodily a každý si hodil na druhé straně ještě jednu skish a jednu plachtu. Z našeho hlediska jsme byli rádi, že Karel každé kolo začínal, protože se pak mohl věnovat klukům. Nebylo to úplně jednoduché, protože pravidelně se stávalo, že Tomík a Matyáš chodili současně. Již v Hodonicích ale Matyáš ukazoval zejména na skishi, že ví, jak má házet, a tak se Karel věnoval Tomíkovi. Přesto poprosil Peťu, aby na Matyho alespoň z dálky dohlížel, kdyby bylo potřeba pomoct. Jinak chtěl Maty chodit sám.
Šli jsme na to. Budeme to nějak popisovat, i když už si nepamatujeme, v jakém pořadí kdo šel.
První kolo bylo u Tomáše a Roberta na plachtě tradičně zastřelovací. Ladění techniky, kdy Karel upozorňoval na chyby, které se tam objevují. Tomík v prvním kole 2 body pod padesátkou, Robík přesná padesátka. Šok přišel u Matyho - 84 bodů!! To jsme nečekali ani omylem. Maty krásně trefoval plachtu a díky svému osobnímu stylu hodů přes hlavu dokázal kapku vidět daleko lépe než dřív, což mu pomohlo k tomu, aby dokázal lépe dobrzdit zátěž na terč. To jsme si říkali, že kdyby to udržel v dalších kolech, tak by mohl konkurovat chropyňsko-litovelské trojce. Když k tomu v dalším kole na skishi přidal ještě 70 bodů, naše nadšení zesílilo. Pak to ale šlo zpátky na body, které se od Matyho očekávaly víc. Inu přemíra nadšený z výsledku a nervozita, že by se to mohlo pokazit, udělala s psychikou své a výsledky šly dolů. Plachta v dalších kolech pěkných 68 a již trošku slabších 58. Skish 45 a 40.
Robert se v tom začal trochu plácat, i když plachta byla pěkná, obě dvě zbylá kola byla nad 60. Skish - jak sám říkal - neměl možnost prohodit, takže v prvním kole se ladilo, co se má dělat, druhé kolo se z 35 bodů zvedlo na 50. Třetí kolo však zase spadlo dolů na 35. To u Tomíka je vidět, že absence jednoho dvou tréninků zahodí vše, co se naučil. V těch začátcích zcela běžná záležitost. Pořád jsme ladili, kam dát ruku, aby nám na skishi nemlátila kapka do ramene, pak nákyvy vedle terče, kvůli kterým při odhodu skutečně kapka letěla vedle, následně cukance z místa, při nichž kapka letěla vedle taky, ale na druhou stranu. No, ještě to chvilku potrvá.
Chlapci se rozloučili na posledním závodu šestým (Tomík), pátým (Robík) a čtvrtým místem (Maty).
Adam zaujal hned první plachtou - 80 bodů. Proti ostatním, co hází kila, si rozhodně takovým výsledkem nepomohl. Pak se to Adam snažil zachraňovat v dalších kolech, kdy výsledky 98 a 94 už byly dobré, ale těch cca 14 bodů zásadně chybělo. Nepovedla se podobně ani první skish, 4 hody mimo. Pak dva hody, pak zase 4 hody. Takovými výsledky se rozhodně na vítězství pomýšlet nedá a v podstatě můžeme být šťastní, že z toho bylo alespoň třetí místo. Stačilo 6 bodů a mohlo to být čtvrté místo.
Honza s Petrem bojovali především proti Matějovi z Chropyně a nedá se říct, že by měli nějaké špatné výsledky. Honza na plachtě 94-96-98. Nejlepší plachta v juniorech. Jenže 2 nuly na skishi je moc a co teprve 4 nuly, jako se Honzovi povedly hodit v druhém kole. Proti perfektně připravenému Matějovi a jeho skishi 100-100-100 jsme neměli vůbec žádnou šanci. A to si ještě Petr užil svoje, v průběhu druhé skishe mu praskl na rychlonavijáku řemínek a potřeboval náhradní prut. Na následující plachtu mu Karel nabídnul svůj klacek, na který si Petr stěžoval, že je těžší než jeho vlastní, aby pak šel na plachtu a hodil tam stovku. To samozřejmě Karla naštvalo, protože jeho prut má jen omezený počet stovek a Petr mu zrovna jednu sebral. Ale tak zase co bychom neudělali pro podporu naší mládeže, že...
Ač stovka v druhém kole, třetí kolo katastrofa v podobě 88 bodů. Do toho tři devadesátky na skishi, což se ale v případě Petra dá považovat jako úspěch. Po delší době se Petr dostal před Honzu a Jihlava brala stříbro a bronz za fenomenálním Matějem, kterému to tentokrát sedlo tak perfektně, že i v dospělých by byl na 4. místě. Klobouk dolů.
Zápas Pavla a Vládi se nesl lépe pro Pavla. Ukázalo se, že Pavel to za svých 18 let, co se motá kolem Zlaté udice, přeci jenom držel v ruce častěji než Vláďa a tak jeho výsledky byly lepší. Na druhou stranu Vláďa se Pavla docela dobře držel na plachtě. Dva výsledky byly shodné a pouze jedno kolo se lišilo, když v něm Pavel hodil o 18 bodů víc. Na skishi ale Vláďa měl o polovinu míň bodů, takže Pavel měl v celkovém součtu asi o 93 bodů víc. Uvidíme, zda se Pavel bude účastnit závodů častěji, třeba bychom mohli s Vláďou udělat menší soustředění, aby byl souboj vedoucích zajímavější... :)
Honza z Třeště tentokrát čaroval. Jedna plachta přes 90 bodů, na skishi dvakrát 85 bodů. To už jsou nádherné výsledky. Škoda těch kiksů, jako je 78 na plachtě v posledním kole nebo prostřední skish s 55 body. Nicméně to vypadá, že už je to na dobré cestě.
Karel začal klasickým stylem "vždycky aspoň jednou minout". Na první plachtě přidal jednu minelu navíc posledním hodem. Po druhé skishi, kde na Petrovu stovku navázal svojí stovkou, odhalil v průběžných výsledcích, že s Robertem, Lukášem a Bombik je na rozdíl jednoho terče na skishi. Dokonce s Bombikem byl v jednom bodu. Pořadí bylo Robert, Lukáš, Bomik, Karel. Chystal se tedy boj o třetí místo. Karel začínal na skishi, kde dal 100 bodů, zatím co Bombik šel na plachtu a přišel s 98 body. Karel se tak dostal na třetí místo. Lukáš hodil 100 a Robert taky. Chystalo se poslední kolo. Robert 100 bodů, Bombik 100 bodů. Karel s nervozitou sobě vlastní statečně bojoval, až mu jeden hod zleva nechutně ustřelil vpravo, kde se s tím nedá skoro nic dělat. V zoufalství zkusil nějak alespoň strhnout a zátěž padla kolem hrany terče, ovšem zvuk dopadu zmizel v zásazích na skishi, takže Karel nevěděl, zda má osmičku nebo desítku. Doházel to do konce a až pak se dozvěděl, že hod zleva byla těsná desítka a bylo tam tedy kilo.
Na závěr klání přišel vysmátý Lukáš, že se mu poslední plachta ultra mega maxi povedla - hodil těžko uvěřitelných 88 bodů. Jeho "zásluhou" se tak Karel posunul na druhé místo a Bombik na třetí.
V letošním roce se halová liga nepočítala na body za pořadí v závodech, ale na součet bodů ze třech nejlepších závodů. Adamovi se tak nepočítaly Pavlovice a s body 555-554-554 obsadil druhé místo. Měl z něj ohromnou radost, protože za druhé místo dostal Nutellu :)
V juniorech Matěj porazil naše kluky pokaždé a nebylo o čem. I Peťův nejlepší výsledek (z Pavlovic) byl o bod horší, než nejhorší výsledek Matěje. Honza měl ale v součtu víc jak Petr, takže jsme brali double za druhé (Honza) a třetí (Petr) místo. V mladších žácích se naši kluci umístili za sebou, ohraničeni shora i zdola dvěma chlapci z Chropyně. Robert o 19 bodů překonal Matyáše a a Tomík byl asi o 100 bodů níž.
Karel po tragickém výsledku v Kroměříži, kde obsadil 5. místo, se postupně dostával nahoru a hlavně díky Hodonicím, kde vyhrál, získal dost bodů na to, aby těsně přes pavlovickým Jirkou obsadil 2. místo pod kroměřížským Robertem. Robert jako jediný z chlapů dvakrát hodil přes 590 bodů. No, když se podíváme do výsledků, můžeme to říct jinak - Robert byl jediný, kdo se dostal přes 590 bodů... a udělal to dvakrát!
Tomáš bohužel mohl jet pouze na jeden závod, takže celkově obsadil 13. místo. Před ním skončili chlapi z Třeště, Vláďa byl dvanáctý a Honza se dostal do první desítky svým osmým místem. Když jsme u Třeště, tak ještě doplníme, že Víťa skončil devátý, Patrik dvanáctý a v žákyních si Julie vybojovala 2. místo.
A tak nám skončila liga. Teď už jen republika a asi poběžíme ven. Pokud bude hezky teda. Máme rozhodně na čem makat. Moravská konkurence hází stovky jak na běžícím pásu a nám to nějak nejde. Bude to výzva. A ještě nevíme jak na tom je zbytek republiky. Zjistíme na halové republice, kam má dorazit veškerá konkurence, včetně kluků z Jablonce, Frýdlantu i Kdyně.
Tak hurá do přípravy...