Už je to dlouhých devět let, co pobočný spolek Jihlava udělal nějaký venkovní RT závod. Jednalo se o podzimní kolo 1. a 2. ligy. Po malých krůčcích se zkoušíme vrátit zpět a pomoct s pořádáním závodů pro komunitu rybolovné techniky. Sice už za sebou máme oblastní kola zlaté udice nebo halové závody v rámci Moravského rybářského svazu a vloni jsme dokonce skočili po hlavě do peřejí rozbouřené řeky, když jsme zkusili pořádat Halové mistrovství České republiky.
Venkovní závod je ale něco jiného. Není to jenom o postavení terčů na lajnu a položení pásek na parkety či jiný povrch tělocvičny nebo haly. Tentokrát je to na hřišti, na louce, na letišti, prostě venku. Je potřeba postavit pět disciplín, rozložit je tak, aby si závodníci navzájem nevadili a nedejbože neškodili, aby rozhodčí měli dostatek prostoru a neovlivňovali výsledky závodníků na vedlejších startech. Do toho je také potřeba počítat s tím, že po odházení je vhodné některé starty postupně odstraňovat, nejlépe poté, co se na nich dohází, a nahrazovat starty pro další disciplíny. Samozřejmě zajistit hřiště, rozhodčí, stavěcí četu, zátěže, mušky, boďáky, nějaký ten catering...
Slovy jiných, je to bambilión věcí, které se musí řešit měsíce dopředu. Nám zbývá asi měsíc a půl, závod bude v květnu. Tak jsme se tím začali zabývat.
Hřiště jsme začali řešit začátkem března. Původně jsme počítali, že to uspořádáme tam, kde se závod pořádal naposledy a kde se také koná tradiční soustředění talentové mládeže - ve Štokách. A přišel první problém.
V termínu Ligy mládeže ve Štokách bude probíhat fotbalový zápas pro mládež a to spodní a větší hřiště by od cca 12. hodiny nebylo použitelné. Horní hřiště by bylo k dispozici po celý ten, ale jeho velikost pro zátěž dálku končila někde na 70 metrech. Kdyby fouklo, na zátěži dálce bychom mohli mít problém. Asi by se to dalo nějak řešit, výseč natočit a podobně. Pak ale přišel problém číslo dva - akce pro velké množství lidí, která se má konat v místě, kde si velká část závodníků dřív nechávala věci. Rozhodně by byl problém si sehnat jídlo a kam si dát věci, možná by mohl být i problém si je hlídat.
A tak Jirka začal shánět hřiště po okolí. A našel úžasné místo. Hřiště s ubytováním a restaurací jen 400 metrů od sebe. Závodníci i jejich vedoucí by si skočili na oběd, zatím co bychom přestavěli hřiště. Bylo to asi nejlepší řešení, které se podařilo sehnat. Jenomže... Když jsme se nad tím víc zamysleli, nebyli jsme si jistí, zda by to jednotlivé výpravy ocenily tak moc, jako se to líbilo nám. Přeci jenom ne každý má dostatek financí na nocleh v pětihvězdičkovém Chateau Herálec s dvoupokojákem za 7 tisíc na jednu noc.
Pak se ale podařilo Jirkovi domluvit hřiště, které jsme často používali před tím, než jsme objevili Štoky - Hybrálec. Plac kousek za Jihlavou, kde často příjemně foukalo a o zajímavé výsledky nebyla nouze. Jediným problémem tu většinou bývalo místo, kam by si mohly jednotlivé týmy dát věci. Na Hybrálci se liga mládeže dělala zhruba v době, kdy Liga mládeže byla rozdělena na A a B a v Béčko obsahovalo pět šest týmů. Teď s patnácti oficiálně přihlášenými by to mohl být problém. Mohlo by se to řešit jako na lize v Pavlovicích, kde vedle hřiště stála auta a v nich všichni všechno měli. No, tady to tak nepůjde. Nicméně Jirka se dohodl se starostou a domluvili se na půjčení dvou větších stanů. Tak snad se vejdem.
Co je vlastně potřeba na takový závod?
Jedná se o ligový závod. Liga se skládá ze čtyřčlenných týmů, takže by každý člen měl házet na jednom startu a víc jak čtyři starty by neměly být, protože by někdo mohl protestovat, že úplně vpravo nefoukalo vůbec, ale vlevo byl fučák jako prase, a proč zrovna jeho tým házel víc vlevo a ten druhej tým to měl jednodušší, protože na pátém a šestém startu házeli v klidu a naházeli víc, než jeho závodníci? Když na každém startu bude jeden člověk z každého startu, podmínky jsou víceméně vyrovnané. Všechno má své pro a proti. Na čtyřech startech zase můžeme počítat s tím, že každá disciplína bude mít 15 závodníků na startu...
No... budeme to mít na čtyřech startech. Takže potřebujeme 4 stoly, 20 černých terčů na mušku skish, 12 pícháků a čtyři výseče, tedy osm špagátů na vyznačení výsečí pro mušku dálku, čtyři plachty a čtyři černé terče plus 20 startovních prkýnek na zátěž arenberg. Pro zátěž skish potřebujeme 20 žlutých terčů, 20 křížů na položení terčů, dalších 20 prkýnek na označení haziště. Na zátěž dálku pak dvě větší prkna, výseče už budeme mít, pícháky taky. Ještě taky čísla na označení startů a jako bonus by se hodily ukazatele větru.
Již dva roky Karel uvažoval nad tím, že by bylo potřeba udělat trošku kontrolu a vyladění věcí na RT. V tomto případě spíš toho, na čem se bude házet, než s čím se bude házet. Je pravda, že věci jenom převážíme do Štok, do Bransouz. Věci nám lítají sem a tam, ale moc se o to nestaráme a například některá prkna v deskách na stoly byla lehce povolená. Tak to chtělo trosku revitalizovat. Přeci jenom se to použije znovu na talentovanou mládež, taky se u nás chystá to mezinárodní soustředění, tak ať si nikdo nezadře třísku do někam, kdykoliv si na ten stůl sedne.
Bylo by fajn s tím něco udělat. A tak se Jirka nabídl, aby se stoly i s prkny naložily na vozík a odvezly na chalupu. Nakoupily se hrubé šrouby, brusné papíry, luxol, barva na nástřik a Jirka s Adamem se pustili do práce. Na osm prken padlo něco kolem 200 šroubů, pětilitrovka luxolu a pět brusných papírů. Stoly máme vyřešené. Ještě musíme pořešit kříže. Ty skutečně dostaly v průběhu času zabrat. Takže jsme koupili prkna na výrobu nových křížů a bude potřeba je nařezat. Jedno čtyřmetrové prkno nám vychází na čtyři kříže. Prozatím jsme koupili ta prkna tři.
Co se týče ostatních věcí, věděli jsme, že máme ve skladu osm žlutých terčů, asi deset křížů v pořádku, dvě plachty a tři černé terče. S posledním tréninkem jsme odvezli věci ze sportovní haly, takže počet žlutých terčů se zvýšil na 13, černé na pět, plachty na čtyři.
Již na dvou závodech jsme experimentovali s použitím elektronických boďáků. Výsledky se zapisovaly pro disciplíny arenberg a skish. Každý trenér mohl sledovat v elektronickém rozlosování, kdo právě hází, a mohl se připravit na to, kdy půjde na řadu jeho svěřenec. Každý také mohl sledovat průběžné výsledky. Stačilo ve webovém prohlížeči pouze refreshnout obrazovku a výsledky se zaktualizovaly o nové hodnoty a tabulky byly nově seřazené. Tak proč ji nevyužít i pro ligu mládeže a nezjistit, jaké jsou možnosti při evidenci výsledků?
Oproti dvěma druhům boďáků je potřeba udělat ty boďáky pro pět disciplín. Každá má jiné řazení hodů. Zátěž arenberg a zátěž skish mají dva hody na jeden terč, pak přesun na další terč. Muška skish háže vždy jednou na každý terč a pak se hází na další. Až se odhází všech pět terčů, následuje druhá řada terčů ve stejném pořadí. Pak teprve přichází druhá technika hodu a opět jeden hod na každý terč a po pěti hodech druhá řada hodů. U mušky dálky se zapisují dva nejdelší hody (podle pravidel tři, ale na to nejsou připravené ani papírové boďáky). Na zátěži dálce se pak zapisují tři hody a počítá se nejdelší.
Začali jsme tedy tedy tvorbou boďáků. Už se i někdo ozval, zda by nešlo pustit i čas a sledovat ho na setiny sekundy. Vytvořili jsme tedy pět boďáků se spuštěním času. U terčových disciplín sledujeme čas od nuly. Zatím ho nezastavujeme na konci času. Možnosti jsou různé, můžeme čas zvýraznit při poslední minutě. Můžeme také zablokovat boďák, aby po čase nešlo již nic zapsat. Ještě budeme testovat a diskutovat o výsledcích.
U dálkových disciplín je potřeba čas odečítat. U mušky dálky tak pouštíme od pěti minut a sledujeme po sekundách. Desetiny nebo setiny nejsou potřeba. U zátěže dálky pouštíme čas od jedné minuty. Při té příležitosti se zmínila Zuzka, že by nebylo špatné mít zvukovou informaci při určitém čase, například při uplynutí jedné minuty. Také jsme zjistili, že možná není vhodné již od začátku mít u dálek zobrazená pole pro zápis výsledku. Takže to nejspíš předěláme, aby se napřed zobrazovala tlačítka pro puštění a zastavení času. Ten čas by se také mohl zobrazit větší.
A ještě jsme upravili kód tak, aby se stránka nemusela neustále obnovovat. Data se mění přímo na stránce v průběhu času...
No, máme asi pět týdnů do závodu. Ještě nás čeká hodně práce. Snad se závod bude líbit... Jo, a ukazatele větru už nám fungují. Opět se postaral Jirka ;)
Málem jsme zapomněli - při jedné zmínce o pokladech, co jsme našli v maringotce, se ozval Jirka z Pavlovic, že bychom si mohli oprášit pravidla z roku 1992 a zaházet si pětiboj postaru. Takže už i chystáme pruty. Máme i staré navijáky, dokonce jsme našli starou žlutou i zelenou Weinertku na mušku skish a šedivou speedu s 16,34m na 38 gramech na mušku dálku. Když už, tak už... :)