Někdy proběhl jeden nominační závod a byl víkend pauza kvůli světovému poháru. Následovaly dva zbývající nominační poháry. Jindy proběhly dva závody po sobě, pak pauza týden a poslední pohár. Tak nějak to člověku dalo týden čas doladit to, co mu nešlo. Letos zase trošku jinak - všechny tři závody za sebou, pauza po nich. Ale člověk má zase volno na přípravu před republikou, která jindy následovala ihned po posledním nominačním závodu. Takže je vlastně jedno, jak se to poskládá, ten jeden volný víkend se našel vždycky.
Letošní květen je vážně za trest. Ač jsme rádi za tu vláhu a nízké teploty před tím peklem, co se předpovídá na červen, trénink v jedenácti stupních si dlouho nepamatujeme a není to úplně příjemné. Hlavně mladší kluky necháváme doma, aby nám neonemocněli. Navíc jsme se ještě nedostali pořádně na ryby. Dřív touto dobou byla hezky rozjetá soutěž v lososobijci, letos skoro nic. A tak aspoň nějak zkoušíme trénovat. První tréninky v týdnu bývají většinou v pohodě, ale ty druhé, kdy chceme trénovat zátěžové dálky, jsou často studené, deštivé, nic moc.
Přišel čas vyrazit na další závod - Kroměříž. Dorazilo dohromady 73 závodníků. Z Čech dorazilo o něco méně závodníků a o to víc jich bylo zase z Moravy. Přibyli žáci z Kroměříže, žákyně z Litovle a více lidí bylo i z Ostravska. Nejvážnější konkurence, bojující o repre, nechyběla. U nás kromě Tomáše tentokrát nemohl ani Honza z Třeště, takže jsme jeli v menší sestavě. Dorazili jsme včas, abychom stihli všechno potrénovat a připravit věci. Přišel nástup, přivítání, začátek.
Na mušce skishi nebyl v podstatě žádný problém s větrem a kdo uměl, hodil kilo. Taky padly dvě u juniorů a dvě u žáků. Z našich zaváhal pouze Honza, který předposledním hoden netrefil terč. To byla docela chyba, ale co se dalo dělat. Zuzka i Karel stovku dali taky. Plachta byla také ještě v pohodě. Honza hodil z juniorů nejvíc - 96. Petr měl o 4 body míň. V žácích byl nejlepší výsledek 92. Hodil ho i Adam. Zuzka minula jednou, Karel třikrát.
Na skish přišel zlobivý vítr. Člověk si čtyřikrát nakývl na terč, vítr mu kapku sfoukával doleva, takže hod byl veden doprava a u terče vítr sfouknul kapku schválně ještě víc doprava. Nebylo jednoduché jasně určit, kam si nahodit. Přesto to nebylo zase tak složité, jak to vypadalo, stovek napadlo dost. V mladších kategoriích padla jenom jedna. Honza jednou minul, Adam taky, Petr bohužel třikrát, což zkomplikovalo situaci v pětiboji.
Po terčových disciplínách vedl v juniorech Honza, za ním byl na druhém místě Petr, třetí o pět bodů níž byl jablonecký Lukáš. Adam v žácích ztrácel z druhého místa 5 bodů na první místo. Zuzka po terčích vedla a Karel díky nepovedené skishi klesl na průběžné sedmé místo. To nebyl úplně nejlepší start pro Karla, pro ostatní docela dobrý.
Na mušku dálku šel Karel v první linii proti mosteckému Honzovi a hořovickému Tomášovi. V tomto kole foukalo asi nejvíc, protože výsledky z tohoto kola se nikomu nepodařilo zopakovat. Karel se dostal na 118 bodů, zatím co Honza měl 126 a Tomáš dokonce 130 bodů. Karel se posunul alespoň na páté místo. Zuzka oproti Kdyni neházela ve stejných podmínkách jako ostatní ženy, takže nemůžeme porovnat, zda házela o tolik hůř, jak se z výsledků zdá, ale na rozdíl od nich se přes 100 bodů nedostala. Ještě se na tu techniku budeme muset podívat. Zuzka klesla na druhé místo.
Tři junioři se dokázali dostat přes 100 bodů. Vítkovský Tomáš měl 100 bodů, Petr o 5 bodů víc a Honza o dalších 8 bodů víc. Adamovi utekla stovka o 47 setin. Docela škoda. Nicméně smazal ztrátu z terčů a ujal se vedení v žácích. V průběžném pořadí pětiboje všech chlapců do 18-ti let bylo pořadí prvních třech závodníků v režii Jihlavy, když za sebou byli Honza, Adam, Petr. Honza měl navíc součet 399,89 a začal počítat, kolik by potřeboval hodit, aby hodil tu vytouženou pětistovku. Potřeboval 66,74 metrů. Nic, co by se v daných podmínkách nedalo hodit.
Na řadu přišel losos a pro Karla zase nic moc. Ti, co ho porazili na mušce dálce jednoruč, ho porazili i na této disciplíně a to dost výrazně, stejně jako na jednoručce. Karel zůstal na pátém místě, pouze stáhnul asi 3 body na Bombika, takže mu chybělo ještě 5 bodů. Kluci si také hodili lososa, ale to počasí už nebylo zase tak dobré jak na začátku. Vítr byl hodně proměnlivý. Adam házel se Zziplexem a nějak si vsugeroval, že mu to s ním nejde a tak se moc daleko nedostal. Bohužel házel současně s juniory, tak si nemohl vzít Karlův prut, protože s ním házel Petr. Ten se dostal za 120 bodů, čímž překonal tři konkurenty (když nepočítáme Adama). Honza se dostal na 137 bodů. Pouze tři kadeti hodili víc, takže docela úspěch.
Přišla zátěž dálka jednoruč. Poté, co kluci dostali hod do výseče, se v podstatě žilo Honzou. Jeho první hod dopadl na 66,64 metrů. Docela blbě nesl, že mu chybí deset centimetrů. Měl ale kolem sebe hodně lidí, kteří ho uklidňovali, že ještě má dva hody. Stačilo jenom počkat na vhodný vítr. Nebylo to tak jednoduché a chtělo to mít štěstí. Karel šel pravidelně po závodníkovi, co měl silný vítr a ve dvou případech po hodu a změření vítr ustal. Bylo tedy otázkou, zda Honza trefí zrovna ten moment, kdy vítr přijde.
Přišel. Bylo potřeba Honzovi připomenout, aby v tom zápalu nezapomněl, že nesmí před odhodem zastavit, což je častý problém závodníků, co chtějí hod narvat, aby letěl co nejdál, což paradoxně spíš ublíží a zátěž často letí třeba i mimo výseč. Honza to zvládnul, bez zastávky odhodil jeden z těch lepších hodů v letošní sezóně a výsledek se dostavil. Bylo z toho 70,88 metrů a pokořená hranice 500 bodů.
506,210
Koukali jsme, zda nějaký Jihlavák ve svém prvním roce v juniorech dokázal hodit přes 500 bodů. No, našli jsme. Náš poslední juniorský reprezentant (před současnou partou) byl Aleš a dokázal na přeboru MRS ve Velkých Pavlovicích hodit 519,70 bodů... Jinak se Karel podíval i na sebe, kolik v tomto období hodil nejvíc. Zjistil, že v tomto období se mu podařil hodit osobní rekord - 401 bodů... no nic, tak půjdeme dál.
Nejdál hodil bohumínský Jarda a díky tomu se v juniorech posunul na třetí místo před Lukáše. Petr měl dostatečný náskok, takže i se ztrátou 5 bodů na Jardu udržel druhé místo v celkovém pětiboji. V žácích nejdál hodil vítkovský Ládík, ale ztráta na terčích byla velká, takže se pouze posunul na 4. místo. Adam bez problémů udržel první místo a vyhrál ve své kategorii.
Karel hodil lepší průměr a propadl se na šesté místo za slovenského Martina, takže v rámci nominace se mu počítalo páté místo. V danou chvíli řešil spíš Honzovo nadšení, zda dokáže Karla poprvé porazit v pětiboji. Bylo to neskutečně těsné, ale nakonec Karel protentokrát udržel neporazitelnost svými svěřenci. Uff, bylo to hodně těsné. No a Zuzka měla neskutečnou smůlu na vítr. Nejlepší hod vítr nepodpořil, a tak i přes nejlepší hod v ženách nestáhla ztrátu a skončila druhá. Chybělo jí pět tisícin na 500 bodů.
Zbývala poslední disciplína do sedmiboje. A Honza opět čaroval, čtvrtý nejdelší hod. Ovšem díky úžasnému pětiboji se dostal v sedmiboji kadetů na druhé místo. Neuvěřitelné. Karel hodil třetí nejdelší hod. Zuzka za ním před třetím hodem přišla s tím, že v porovnání s ostatními to vypadá, jako kdyby jenom házel technické hody, že tam chybí rana. A tak se do posledního hodu Karel opřel. A byl z toho nejdelší hod! Akorát že spadl asi tři metry vedle výseče, takže vlastně ani nevíme, jestli to byl nejdelší hod, protože se neměřil. Díky horšímu výsledku slovenského Martina na obouručích se Karel posunul na páté místo a protože padla v oboruči i jedna nula, Karel se posunul až na čtvrté místo. Hned za Bombika, jako minulý týden.
Tentokrát jsme brali dvě první místa (Adam, Honza) a tři druhá místa (Petr, Zuzka, Honza sedmiboj). Pořadatelé si pro závodníky na bedně připravili již tradiční a neskutečně dobré koláče, které Karel miluje. Jako na potvoru nedostal ani jeden. Tak se s ním Petr podělil alespoň o jeden bochníček sýra.
Nominace vypadá dobře. Kluci se po třech závodech drží na prvních třech místech. Čekáme na poslední pohár a pak se podíváme, jak to vypadá po škrtnutí nejhoršího výsledku. Karel a Zuzka se pomalu připravují na republiku. Již se vytáhly multiplikátory a Zuzka se chystá na trénink terčů. Neskutečně to letí...