Je to už šest let, co se objevili dva chlapci z nové skupiny RT Jihlava na tréninku Karla. Pět let, co se přidali další dva. Ze čtyř kluků, co reprezentovali Moravský rybářský svaz a jeho pobočný spolek Jihlava, zůstali do letošního roku tři. Přesto si všichni prošli kategorií žáků a letos se s ní loučí i ten poslední. Uteklo to neskutečně rychle.

Letošní republika, pořádaná v Kunčicích pod Ondřejníkem, přilákala 62 závodníků z celé republiky. S výjimkou Středočeského územního svazu, ze kterého druhý rok po sobě nedorazil nikdo. Z Východočeského územního svazu dorazila pouze Terezka. Z ostatních územních svazů dorazila většina závodníků, které jsme potkávali v průběhu jarní části sezóny, plus nové tváře, jako například ze Západočeského územního svazu. Moravský rybářský svaz vypravil jedenáct závodníků, což byl druhý nejvyšší počet. Reprezentovala omladina z Chropyně, Jihlavy a Kroměříže. Zastoupení jsme měli v mladších žácích, žákyních a žácích, a poté ještě v juniorech. Dívek máme stále málo.

Multi skish byla jednou z disciplín, kde nezávodily mladší kategorie, takže kdo chtěl házet a patřil původně do mladších žáků či žákyň, zapojil se v této disciplíně mezi starší žáky a žákyně. Stejný model byl vlastně nasazen i na disciplíny muška skish a muška dálka, které mladší žákyně a žáci nehází oficiálně. Šlo se na to.

Jediná kategorie, která neměla finále, byla kategorie žákyň. V ostatních kategoriích postupovali do finále čtyři. Zde vyhrála litovelská Amálka. V žácích nás reprezentovali tři chlapci a postupovali do finále v pořadí Honza, náš Adam a kroměřížský Adam. Do finále je doprovodil vítkovský Láďa. Zatím co Honza i Láďa ve finále hodili horší výsledek než v základním kole, oba Adamové si ve finále polepšili. Adam z Kroměříže se zlepšil z původních 70 bodů na 80. O deset bodů se zlepšil i Adam, když jedním hodem minul a měl finálový výsledek 95 bodů. Neuvěřitelný výkon. Jihlava brala první medaili a hned zlatou. Moravský rybářský svaz měl první tripl. Zlato pro Adama, stříbro pro Adama, bronz pro Honzu.

V kategorii juniorek postoupila do finále ostravská Natálka s výsledkem 90 bodů a ve finále si polepšila na 95 bodů. Jednoznačné vítězství o 20 bodů před pražskou Markétou. Třetí Eliška měla o dalších 15 bodů míň.

V juniorech příjemně překvapil náš Honza, když měl 90 bodů a šel z prvního místa. To Peťovi to nevyšlo. Dostal sarkastickou pochvalu, že s navijákem bez převodu odházel multi jen o 2 sekundy pomaleji než Honza se spřevodovaným navijákem. Opět se ukázalo, jak je nesmyslné jet na čas, když pak body chybí. Honza tedy do finále postupoval pouze s parťákem z týmu, chropyňským Matějem. A tam to teda slušně zmastil. Ze základních 90 bodů padl na finálových 65. Tak bylo jasné, že placka zřejmě nebude, protože do finále se postupovalo s výsledkem 70 a víc. Pak přišel Matěj s 50 body a koukali jsme jak puk. No nic, počítali jsme tedy aspoň s bronzem pro Honzu. No a pak došli ostatní kluci z finálové čtyřky a zjistilo se, že jeden hodil 40 a druhý 30 bodů. Slušný záhul. No ale pro Moravský rybářský svaz to znamenalo zlato a stříbro, takže nakonec super.

Z multi jsme brali hned na začátku pět medailí z pěti možných, co jsme mohli získat. Fantastický rozjezd.

V mladších žákyních excelovala litovelská Amálka, která v základu i ve finále hodila 80 bodů. Starší žákyně si oddechly, že je Amálka ještě stále v mladších žákyních. Na bednu ji doprovodila parťačka z Litovle Stela s 60 body ve finále. Jediná dívka, co se dokázala mezi Litovel procpat a získat tak stříbro, byla třebechovická Terezka s 65 body. Podobně Litovel čarovala i v mladších žácích, když do finále postupoval s 80 body Ondra. Ve finále však hodil o 2 nuly víc, čehož využil jihomoravský Matyáš. Ten hodil o 5 bodů víc, a tak pro Moravský rybářský svaz vybojoval zlatou medaili. Druhému bojovníkovi Kubovi chyběl jeden zásah navíc. Díky němu by skončil na čas na druhém místě, ale bez něj skončil až čtvrtý. Škoda.

V žákyních se těsně a díky času dostala do finále Páťa. Tam se ale zlepšila a pro MRS získala bronzovou medaili. U žáků měl smůlu Hubert, který pouze na čas nepostoupil do finále. Naši hlavní tahouni se dostali do finále s výsledky 85 a víc. S nimi tam šli naši obávaní konkurenti z Moravskoslezského svazu, ostravský Honza a vítkovský Ládík. To, že hodili shodně pouze o 5 bodů míň než jeden z našich, vyvolávalo obavy, že finále bude hodně těsné. Nakonec to ale bylo neskutečně těsné pro naše kluky. Oba Adamové minuli pouze jednou a jen díky času byl Adam před Adamem. Oběma pak vypálil rybník Honza se stovkou. Moravský rybářský svaz bral v žácích druhý tripl.

V juniorkách šla do finále z prvního místa Natálka, když hodila stovku. Ve finále se jí to ale nepovedlo. Excelovala tam Míša, také se stovkou.

V juniorech chytil Honza nerva a domlátil skish se třema nulama. Stejný výsledek hodili ještě Tomáš a Lukáš a na čas se dostali do finále před Honzou. Ve finále jsme tak měli pouze Matěje a Petra s 90 body. Téměř všichni závodníci to i přes nepěkný vítr vzali na rychlost, čtyři se dostali časem pod 3 minuty a pátý končil dvě sekundy po třetí minutě. Nejrychlejší byl Petr, který opět letěl jako na multi a stejně jako na multi to výsledkově nezvládl. Jeden zásah navíc a byl by z toho aspoň bronz. Přesto jsme brali zlato. Zasloužil se o ně Matěj, když přeházel Maxe a Lukáše.

Čekaly nás další čtyři disciplíny a boj o reprezentaci. Jak v juniorkách, tak i v juniorech byla více méně jasná první dvě místa, ale na dalších místech byl stále boj. A každý věděl, že bonusové body jsou za stovky, které se tentokrát nepočítaly pouze v základních kolech, ale i v těch finálových. Již na zátěži skish padly tři stovky, které u Honzy nebo Míši mohly výrazně pomoct v boji o reprezentaci.

Šlo se na mušku skish a v ní padlo 5 stovek v základním kole. V juniorech ji hodil Matěj, Max a Tomáš. V juniorkách se to povedlo sestrám Martině a Míše. Boj o repre se docela slušně rozjel...

V žákovských kategoriích se opět zamíchaly mladší kategorie do starších. Což se projevilo především u žákyň, kde opět vyhrála Bombikova svěřenkyně Amálka, když jen na čas porazila druhou mladší žákyni Terezku. Třetí skončila ostravská Bára. V žácích se z mladších ročníků probojoval do finále pouze chropyňský Jakub, který ale při svém prvním finále neudržel výsledek ze základního kola a hodil míň. No na druhou stranu je třeba říct, že ani ten výsledek ze základu by mu nestačil, starší žáci fakt naházeli dobře. Suprově se to podařilo frýdlantskému Jardovi, když minul pouze jednou. Je neuvěřitelné, že výsledek 95 bodů stačilo maximálně na čtvrté místo. Ale bylo to tak, padly tři stovky. Hodili je Honza, Adam a Adam. Opět se Adamovi podařilo porazit Adama, takže Adam bral stříbro a na Adama zbyl bronz. Jak se to hezky píše, když tam chybí příjmení :) Náš Adam byl stříbrný.

Každopádně Moravský rybářský svaz bral třetí tripl v žácích.

Sestry z Prahy nezopakovaly svůj výsledek ze základního kola a skončily poslední, respektive předposlední. Pětičlenné finále bylo podobně těsné jako u žáků. 95 bodů tentokrát stačilo na stříbro a bronz. Vyhrála Natálka s další stovkou. Honzova depka se stupňovala, když hodil 2 nuly v základním kole. Finále se ale nevyhnul. Naštěstí se do finále dostal i Petr, ale měl vážně kliku, do finále se dostal o pouhé 3 sekundy před bohumínským Jardou. Stovku ale ve finále nikdo nedal. Dvakrát byl výsledek 95 bodů. K naší radosti ji hodil i Petr. Jen o 7 sekund za vítězným Lukášem z Jablonce. Všichni stovkaři ze základního kola hodili stejný výsledek i ve finále - 90 bodů. Na čas se na bednu dostal Matěj.

Moravský rybářský svaz měl po třetí disciplíně již 15 medailí. Zatím jsme jeli s průměrem 5 medailí na disciplínu. A taky jsme to měli krásně vyrovnané - 5 zlatých, 5 stříbrných, 5 bronzových.

Zbývaly dálky, začínalo se muškařskou. Opět se mladší kategorie spojili se starší. U nás jsme řešili, s kým Karel půjde ve finále, když se Honza i Petr dostanou do finále, což byla vysoká pravděpodobnost. Honza zahlásil, že si někoho sežene, že Karel má jít kdyžtak s Petrem. Základní kola ale byla nalosována tak, že mohl být Karel u obou, stejně jako u Adama.

Vítr nebyl pěkný, docela slušně se točil. Když už se u stolu zdálo, že fouká dobře nebo aspoň nefouká, 30 metrů od stolu foukal jinak. I to byl důvod, proč například žádná žákyně nehodila přes 30 metrů. V výjimkou jediné závodnice, ostravské Barči. Ta jako jediná oběma hody dokázala pokořit hranici 30 metrů a delším hodem i ve finále. Zasloužené zlato. Holky z Moravskoslezského svazu měly na této disciplíně tripl.

Toto nebyla disciplína chropyňského Honzy a vítr mu ani nepomohl, takže podle předpokladů na finále jeho hody nebyly. Tým MRS táhli Adamové a pro Karla překvapivě i Eliáš. Standova škola ukázala opět kvality. Největší starosti nám dělali bohumínský Martin, který ve finále hodil oběma hody přes 44 metrů, a vítkovský Ládík, který měl přes 43 metrů nejdelším hodem. Adam se s technickou trápil celé jaro a Karel marně hledal, kudy to zlepšit. Změna přišla během pauzy po nominačních závodech, kdy objevil jednu chybu, jejíž oprava byla pro techniku klíčová. Hodně pomohla i změna Adamova přístupu k technice, což byl game changer číslo 2. Třetí věcí byla volba muškařské šňůry, kde jsme experimentovali se třemi šňůrami. Ještě před závodem řešili Karel a Jirka, jakou šňůrou by Adam měl házet. Karel měl jasno, ale Jirka upozorňoval, že Adam chce házet s jinou. A tak Karel řekl, že je to přeci jenom Adamův závod, tak ať si řekne. Zvolila se šňůra, kterou chtěl Adam.

Svou roli sehrála i psychika a komunikace Adama s Karlem v průběhu házení. Vítr byl dost nepříjemný a ne každý se s ním dokázal popasovat bez stresu z blbých podmínek. Adam byl kupodivu v pohodě a to pomohlo hodit oba hody za hranici 42 metrů. Úplně stejným způsobem se dvojice chovala a komunikovala během finále a dva hody slušně vyletěly. Adam se dlouho držel ve vedení, a pak Ládík, který házel hned vedle, hodil jeden dlouhý hod k hodům Adama. Karel se obával o zlato, ale byl spokojený s průběhem a házením Adama, bylo to asi nejlepší představení za celou jarní sezónu. A ke Karlově velkému překvapení Adam přehodil Ládíka oběma svými hody, delší hod byl dokonce o víc jak metr delší. Nečekané zlato pro Moravský rybářský svaz. Stříbro pro Vítkov a bronz putoval do Kdyně zásluhou západočeského Matěje.

V juniorkách se očekával souboj jablonecké Elišky s kdyňskou Luckou. Ač se Eliška v základu trápila a měla mezi hody rozdíl přes 11 metrů, ten delší hod byl o 2 metry delší, než měl zbytek juniorek a ve finále dominanci potvrdila, když opět o více jak metr zvítězila. Druhá skončila Lucka a třetí byla pražská Martina.

V základním kole juniorů si vybral svou slabší chvilku Karel, když se trochu zbytečně rozčiloval, že Honza, který celé jaro dominuje této disciplíně, hází na branku, kde jsou pověšené plachty a na brankovou čáru to bylo 55 metrů, což bylo v silách Honzy překonat. Řešení, že pokud by tam hodil, tak by dostal nový hod, přišla Karlovi šílená a rozčiloval se ještě víc. Nakonec se to vyřešilo tak, že se alespoň sundaly plachty. Nakonec se ukázalo, že rozčilování bylo opravdu zbytečné, protože Honza si vyžíral svůj den blbec dosyta a ani při své nejlepší disciplíně nedokázal prodat to, co uměl. Nejdelší hod padl asi metr od brankové čáry na vzdálenost za 53 metrů. Byl to ale nejdelší hod v juniorech. Za 50 metrů se dostal jedním hodem i Petr. Zrovna v takových divných podmínkách ten hod vzal vítr a donesl ho na hranici 51 metrů. Pak už zase foukalo všelijak a Petr mel mezi hody rozdíl 8 metrů. Šílené.

Nejblíž ke klukům byl Jarda, který se přiblížil ke 47 metrům. Ostatní měli kolem hodnoty 42. Na finále šel Karel k Petrovi podle předchozí dohody a Honza požádal Bombika. Karel doufal, že bude mít čas se věnovat oběma, ale vůbec Honzu nestíhal. Pouze v jednu chvíli pomohl Honzovi, když mu Bombik řekl, že to má Honza zamotané. Dominance jihlavských kluků se potvrdila. Matěj s Jardou měli hody přes 44 metrů s tím, že Jarda hodil dál, takže bral bronz. Druhý skončil Honza s hodem o 5 metrů dál. Vyhrál Petr s delším hodem o další 3 metry dál. Petr jako jediný z juniorů dokázal hodit ve finále přes 50 metrů.

Tentokrát žádné triply. Moravský rybářský svaz získal 3 medaile, dvě zlaté a jednu stříbrnou. Všechno zásluhou jihlavských kluků. To zaskočilo i Karla...

Odjezd na chatky, převléknout se a jít na vyhlášení.

Aby se nemuselo vyhlašovat s prázdnými žaludky, všichni byli vyzváni napřed k jídlu. Na závodníky čekaly bramboráčky, kuřecí řízečky, uzená noha, mini burgry, hromada chlebíčků a jednohubek, také zákusky a dokonce i čokoládová láva. Čestní hosté dokonce dostali separátně i tataráček s topinkami. Někteří čekali, až kilometrová fronta pomine, což byla chyba, protože jiní si šli i třikrát a nějaká fronta jim byla ukradená. Náš stůl využil jedné chvilky, kdy se nesly sýrové koule, a celý tác stáhnul k sobě. Za chvíli byl prázdný.

Začalo vyhlašování. Trvalo dlouho, ale vzhledem k dešti v průběhu dne nikdo nechtěl vyhlašování na hřišti. Po delší době přišly na řadu víceboje.

Bombikovy svěřenkyně braly zlato a bronz v mladších žákyních. Mezi ně se dostala Terezka, které na vítězství chyběly 4 body. Mladší žáky opanoval další Bombikův borec Ondra. Druhé místo putovalo do Chropyně díky Kubovi, chybělo něco přes 2 body na vítězství. Dříve dominující Kryštof skončil až třetí a ještě měl štěstí, že čtvrtý Jirka z Husince nehodil o 31 centimetrů dál. Neuvěřitelně vyrovnané výsledky. V žákyních bohužel naše Patricie skončila až na sedmém místě. Napínavý souboj v juniorkách vyhrála Natálka o 4 body před Martinou a o 10 bodů před Míšou. Čtvrté Lucce chybělo na bednu asi 65 centimetrů.

Ve starších žácích bral Moravský rybářský svaz pátý tripl. Zvítězil náš Adam s náskokem 19 bodů na druhého Adama z Kroměříže. O dalších 8 bodů za ním skončil Honza. Moravský rybářský svaz bral tripl i v juniorech. K Petrově velkému nadšení vyhrál Petr. Honzovi na něj chyběly 4 body. O dalších 5 bodů dál byl Matěj. Pak byla mezera 15 bodů, čtvrtý skončil Max.

Následovala družstva. V dívkách vyhrál Územní svaz Praha před Územním svazem pro Severní Moravu a Slezsko, třetí skončil Západočeský územní svaz. V chlapcích vyhrál jednoznačně Moravský rybářský svaz. Nejlepší čtyři pětiboje byly hozeny právě členy našeho družstva v pořadí Petr, Honza, Matěj a Adam. To šlo těžko překonat. Pak následoval Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko a třetí skončil Severočeský územní svaz.

Pro pořadatele, státního trenéra Karla, si předseda Českého rybářského svazu a předseda odboru RT při radě ČRS připravili drobné překvapení - nejvyšší vyznamenání Českého rybářského svazu za celoživotní přínos. Nečekaná událost Karla hodně dojala.

Pak už se toho moc nedělo. Teda ještě následovala pěkná světelná šou, a pak už se toho moc nedělo. Rozhodně ne v sále, tam se zdrželi už jenom dospělí, kteří diskutovali, jiní zapíjeli úspěchy svěřenců. Nakonec i ti byli vyzváni kolem půlnoci k odchodu do ubytovacích prostor. Ráno snídaně, rozloučení a odjezd.