A je to tu. Třetí závod Českého poháru úspěšně došel ke svému konci. Pro někoho více, pro někoho méně, ale prostě všichni přežili a nikdo nepřišel k úhoně. Především pro muže a ženy tento závod byl neméně důležitý, protože v nominaci pro dospělé se žádný špatný výsledek neškrtá. Ti, kterým se něco v průběhu těch třech závodů nepovedlo, měli obtížnější cestu do reprezentace. Ovšem nominace ještě není úplně uzavřena. Podle pravidel první 4 muži a první 2 ženy celkového bodového pořadí mají být nominovány automaticky. Zbylé 2 muže a 1 ženu navrhuje státní trenér na základě dalšího pořadí v nominaci, úspěšnosti na Mistrovství ČR dospělých a dalších aspektů. Takže někteří stále mají ještě šanci, ikdyž čím níž v celkovém pořadí, tím je ta šance slabší.
Kategorie kadetů a juniorů mají tu výhodu, že jeden (zpravidla ten nejhorší) bodový výsledek se škrtá a do celkového součtu se ještě započítává výsledek na Mistrovství ČR mládeže a kadetstva. Proto i zde existuje stále šance, že komu se právě tento třetí závod nepovedl, může pomýšlet na nominaci, pokud předchozí dva závody nedopadly špatně a podaří se republika. Není sice výslovně řečeno, že první 4 závodníci a 2 závodnice jsou nominovány automaticky, ale tak nějak se tato klauzule stále dodržuje.
Nás zajímal závod především z hlediska Českého poháru. Nově do něj totiž přibyla kategorie žáků a tři nejlepší pořadí v pětiboji ze čtyř závodů (nejhorší se škrtá) rozhodují o vítězi. Měli jsme slušně našlápnuto k tomu, aby Jihlava mohla při premiéře této kategorie získat double za první a druhé místo.
Jo... a byly jsme pod drobnohledem. Přijela s námi Kristýna, aby prověřila, zda neděláme na závodech nějakou neplechu...
I tentokrát byla s počasím legrace. Tedy oproti ostatním nominačním závodům bylo v podstatě bezvětří, ale na muškařských dálkách se vítr točil tam a zpátky a zatímco někteří měli štěstí a házeli daleko, jiní měli zase smůlu a měli nepříjemnej proťák. Každý měl nějakou tu jedno až dvouminutovou chvilku, kdy mu vítr šel do zad, takže se dalo něco hodit, ale většinou ti, co začínali, měli nejlepší podmínky na vítr do zad. Vedle toho zátěžové dálky byly zase spíš permanentně do protivětru, místy kolmo doleva. Kdo uměl házet i nízko, neměl zase tak velký problém. Kdo uměl házet jenom vysoko, kapka se mu zastavila o stěnu a spadla blíž.
Závod byl ještě přerušen nepříjemnou bouřkou, takže se čekalo na její odvan, než se zahájila poslední disciplína.
Karlovi se letos terče prostě nedaří. Nejlepší ztráta 14 je žalostná a ani tentokrát to nebyla výhra. Jedna dlouhá na muše, poslední hod na skishi pod terč, k tomu osmička na podhodu, děs běs. Oproti tomu muška dálka byla druhá nejlepší, byl jedním z pouze dvou závodníků, kteří dokázali hodit jedním hodem za hranici 64 metrů. Dotáhl se díky tomu na první pětku a podpořil to i lososem, kde jako jediný získal součet přes 170 bodů s jedním hodem za hranici 86 metrů. Pak ale přišly zátěžové dálky a tradičně to nebylo úplně ono, nízké hody Karlovi nejdou. Takže nakonec propad na 6. místo v pětiboji a 4. místo v sedmiboji.
To Tomáš se překonával. Konečně jsme se dočkali toho vytouženého stavu, kdy ho uvidíme, jak přijde z mušky skish naštvaný, že jednou minul. Ono se to tak občas stane, že místo nadšeného dovádění z nového osobního rekordu, zlepšeného o 10 bodů, člověk nadává, že tu jednu jedinou nulu dal ještě tak zbytečně... A dařilo se i dál, další osobní rekord přišel na klasické skishi, kde minul pouze třikrát. Na mušku dálku měl smůlu, když jako jeden z mála neměl úplně podporu větru. Ani ten losos nebyl úplně ten top, ale tam to bylo způsobováno hlavně podržením handky. O to víc se mu dařilo na zátěžových dálkách. Ve snaze porazit Karla předváděl úžasné hody a nakonec na jednoručce chybělo pouhých 23 centimetrů, aby Karla dostal. To, co se nepovedlo na jednoručce, se ale podařilo na obouručce. Tomáš předvedl perfektní třetí hod a hodil o 80 centimetrů dál než Karel. Jeho cíl byl splněn... Jeho historicky první sedmistovka v sedmiboji a zlepšení osobního maxima o 43 bodů byla už jenom taková ta pomyslná třešnička na dortu.
Zuzka prožívá domácí sezónu snů. Se dvěma vítězstvími v kategorii žen nastoupila do třetího závodu a zahájila ztrátou pouhých 9 bodů na terčích, což znamenal krásný náskok 14 bodů na druhou závodnici.
Pak přišla muška dálka, která nebyla tentokrát tak úplně nejlepší, ale vedení si Zuzka stále udržela. Byly to nejdelší hody, které předvedla v průběhu nominačních závodů, ale na nejlepší to nebylo ono. Na zátěži dálce ale neponechala nic náhodě. Hody padaly za šedesátimetrovou hranici a nejdelší hod zaostával pouhý cca půlmetr za nejlepší dálkou v kategorii. A tak Zuzka vyhrála i třetí nominační závod.
Protože do Českého poháru se počítají tři nejlepší výsledky, Zuzka se stala jasnou vítězkou ještě před konáním posledního závodu. Navíc se dělí v nominaci o první místo se slezskou parťačkou z Bohumína.
Tentokrát jsme chtěli vzít všechny čtyři kluky, aby měli generálku přes blížícím se mistrovstvím republiky, ale Honza se zúčastnit nemohl. Takže jsme vzali aspoň Petra, který se přidal k pravidelným účastníkům Vojtovi a Adamovi. A Petr ukázal, že nic nezapomněl. Hned na první disciplíně vyrovnal svůj osobák, na plachtě hodil nejlepší výsledek letošní sezóny a vyrovnal svůj rekord i na klasické skishi. Perfektní rozjezd a první ztráta na terčích pod 100 bodů.
Bohužel nám ale nevyšly dálky. Na mušku dálku nepřišel vítr, který by podpořil snahu, a přestože jeden hod spadl za hranici 40 metrů, což kromě Petra dokázali pouze tři další závodníci, nebylo to úplně ono. Pořád se ale dal hodit nejlepší výsledek v sezóně. Peťa neponechal nic náhodě a hned prvním hodem zajistil na 41 metrů. Bohužel další hody se mu při otočce zasekly o prst a neodletěly.
Na druhou stranu se Peťa umístil na šestém místě s druhým nejlepším výsledkem a ztrátou pouhých 2,5 bodů na své maximum.
Vojtovi a Adamovi nepřijeli konkurenti z Pelhřimova, a tak bojovali proti klasickým rivalům Jardovi z Bohumína, Matějovi z Kroměříže a Honzíkovi z Chropyně. A hlavně proti sobě, protože oba chtěli vyhrát.
Že to bude úžasný souboj, to ukázala hned první disciplína. Adam i Vojta minuli pouze třikrát a tento výsledek měl i Jarda. Nejvíc ale předvedl Matěj, který minul pouze dvakrát. Na plachtě se pro změnu předvedl Honzík, a s dvoubodovým rozdílem byli za sebou Adam, Honzík, Vojta a Matěj. Jarda trochu ztratil.
A když nejlepší na plachtě byl Adam, tak na skishi byl nejlepší Vojta, který minul dvakrát, hned za ním Adam s Matějem. Po terčích byly rozdíly skutečně bodové. Vedl Vojta, o bod za ním Adam, o bod za Adamem Matěj. Jarda ztrácel 30 bodů, ale zase jsme věděli, že má hodně dobrou mušku dálku. A taky že ano, druhému nejlepšímu naložil 5 bodů.
Jihlavskovražedný souboj mezi Adamem a Vojtou probíhal na dálku. Už je na tomto závodu skoro tradicí, že oba kluci hází současně a každý na opačném konci hřiště. Něco úžasného pro trenéra. S Adamem šel taťka s instrukcemi, že nejdůležitější bude udržet hlavu v klidu, protože jak se mu povede hod, bude chtít hodit ještě dál a začne kazit. No, na ty předpovědi by si Karel pomalu mohl založit živnost, Adam předvedl nejlepší hod ze všech žáků, a pak chtěl hodit dál. Což v praxi znamenalo, že druhý nejdelší hod byl o 10 metrů kratší. Vojta hodil jeden hod také přes 40 metrů, ikdyž nebyl tak dlouhý jako ten Adamův. V součtu ale získal o necelé dva body víc a zvýšil náskok.
A přišla zátěž dálka. Hned první hod Adama rozhodil, protože mu něco zadrhlo při odhodu a zátěž dopadla jen na 45 metrů. Druhým hodem ale prodloužil na 57 metrů a živil stále naději vítězství. Jarda měl nejdelší hod o necelý metr kratší, takže záleželo na Vojtovi, co předvede. A Vojta jako jediný žák přehodil posledním hodem 60-timetrovou hranici. O vítězi bylo rozhodnuto.
Podruhé v řadě tak Jihlava odvážela double. Vojta vybojoval první místo a Adam při svém novém osobním rekordu v pětiboji, vylepšeným o 7 bodů, a své první překonané hranici 420 bodů skončil druhý. Oba kluci byli jediní, kdo překonal hranici 400 bodů.
Zbývalo udělat závěrečné foto a při něm jsme zjistili, že Vojta se dokáže usmát :))
Závod pro jihlavskou partu dopadl skvěle. Kluci se sice neprobojovali do reprezentace juniorů, ale vzhledem k tomu, jací jsou v současnosti u nás juniorští machři, se vůbec nedivíme. Snem trenéra bylo něco jiného - získat při premiéře žákovské kategorie v Českém poháru první i druhé místo. A to se skutečně povedlo. Před posledním pohárovým závodem již teď víme, že ikdyby na něj Vojta a Adam nejeli, obsadí první a druhé místo v celkovém pořadí.
Ale oni stejně pojedou, protože je tam stále souboj o to, kdo bude první. Ještě není nic rozhodnuto, může to být Adam i Vojta. Bude to napínavé až do konce.
Ještě před touto akcí ale čeká jihlavské závodníky nejvýznamnější závod roku - Mistrovství republiky juniorů a žáků. Snad se bude dařit i tam. Rozhodně nám výsledky ostatních závodníků v žákovské kategorii dávají silně najevo, že to bude další napínavý souboj.
Těšíme se na to...