Začalo to.
Bylo to epický.
Bylo to šokující.
Bylo to fascinující...
V neděli proběhl první závod Českého poháru pro rok 2023. Tradičně se o něj postarali organizátoři Severočeského územního svazu. Výjimečně to proběhlo v neděli, protože v sobotu bylo hřiště plné z důvodu jiné akce. Jediná komplikace to mohla být pro ty, co to měli dál a v pondělí měli jít ráno do práce. Život je boj.
Abychom ušetřili finance, vyrazili jsme na chalupu Jirky, kde jsme v podstatě šli okamžitě spát po večeři. Důvod byl jasný, vstávalo se o půl čtvrtý ráno, abychom mohli ve čtvrt na pět vyrazit. Vstávat se nikomu nechtělo, ale nakonec jsme se se čtvrthodinovým zpožděním do těch aut dostali všichni a nikoho jsme nemuseli odtrhávat od postele. Bohužel jsme museli vyrazit bez Toma, který lehnul s nějakým moribundem.
Závodu se nakonec zúčastnilo 65 závodnic a závodníků. Jediné dvě kategorie, kde bylo víc jak 10 účastníků, byli muži a žáci. U žáků to bylo způsobeno tím, že si hodilo i 5 roztomilých capartů z Bíliny, kteří si vyzkoušeli trojboj. Neznamená to však, že by nějaká kategorie měla lehkou práci. Dnes žákovské kategorie obsahují závodnice nebo závodníky, co umí směle konkurovat juniorům nebo kadetům, a tu a tam už to vypadá, že někteří i výsledkově pokukují po dospělých kategoriích. Pokud se bavíme o nominaci na MS.
Když Karel v loňském roce stanovil pravidlo, že na nominační závody vezme pouze ty kluky, kteří hodí 400 bodů nebo se jim alespoň silně přiblíží, jeli nakonec pouze Vojta s Adamem. V průběhu sezóny se ale přes 400 bodů dostali i Honza s Peťou. A hned se zajímali, zda budou moct jet na letošní nominačky. Karel je celou zimu zlobil tím, že si zkontroloval jejich nejlepší výsledek, a pak tvrdil, že na letošní rok je třeba mít výsledek o pět bodů lepší. Ale nakonec je s Jirkou stejně vzali.
Dal se očekávat problém. V současné době prochází RT v sinusoidě počtu závodníků zase tím horším obdobím, kdy jsou počty v žákovských kategoriích slabší. U kluků hrozilo, že jich půjde víc najednou, protože při rozložení na 6 startů je velmi těžké to poskládat jinak. A také se to ukázalo při pohledu na rozlosování. Vojta měl jít současně s Adamem a Petr s Honzou. Adam problém nemá, neb má již vlastní vybavení, ale ostatní kluci ještě ne. Na mušce skishi používáme stále jeden prut a situace, kdy by dva měli jít současně s jedním prutem, byla taková drobná noční můra Karla.
Pro jistotu vzal Karel s sebou prut po Ivanu Zelenkovi, který obdržel od státního trenéra juniorů Karla, kdyby byl potřeba. Byl potřeba. Kluci se museli rozhodnout, kdo s ním bude házet, zda Petr nebo Honza. Honza se k problému postavil čelem a vzal to na sebe. Dostal tedy druhý naviják a šel si to prohodit, aby věděl, jak to jde. Kupodivu si daleko lehčí, ale současně daleko tvrdší prut pochvaloval, především na prvních dvou terčích. Zdálo se, že by muška skish měla být pošetřena. Ostatní terče chodí kluci sami a dohled nepotřebují a na mušku dálku se mělo také vše stíhat. Hodně pomohlo to, že se škrtali asi čtyři lidi, co nedorazili, takže nakonec měl Karel stíhat chodit ke každému.
Krátký trénink a šlo se házet.
Na muše zahajovali muži, Karel mezi prvními. Ten hodil plný počet, stejně jako dalších 8 závodníků. Zuzka si tam lupla jednu nulu a již prohrávala s parťačkou z územního svazu Luckou o 5 bodů. Držitel nejlepšího jihlavského pětiboje v žácích Vojta nezačal úplně nejlíp, ale postupně se zlepšoval, až z toho vybojoval výsledek 90 bodů, minul dvakrát. Kupodivu to byl nejhorší výsledek Jihlaváka, Peťa minul pouze první terč a Honza s novým prutem také minul pouze jednou. Korunu tomu nasadil Adam, který hodil jako jediný žák 100 bodů. Při porovnání s ostatními v žácích jsme obsadili první až čtvrté místo. Překvapivě selhal chropyňský Matěj a překvapivě uspěl bohumínský Jarda. Zase boj jak vloni. Celou zimu se trápí a jak o něco začne jít, vzchopí se a začne nám zatápět :))). Bylo na co se těšit.
Plachta se zahájila po nějakých těch čtyřech pěti závodnících na muše. Pro Karla komplikace, protože potřeboval být u kluků a měl jít házet plachtu. Vojtu si ještě pohlídal, Adama si pohlídal Jirka, když šel házet Peťa, Karel házel. Ta osmička a šestka, co tam lupnul, rozhodně nebyly způsobeny tím, že by chvátal, aby už byl u kluků. Ty dva poslední hody hodně uchvátal, aby mohl jít, ale ty zrovna trefil. Výsledkem 94 patřil mezi nejhorší závodníky, šest lidí hodilo 98 a tři závodníci dokonce hodili kilo. Dokonce i ostravský Aleš, který zraje jako víno. Zuzka také málem hodila kilo. Zabránila tomu jedna osmička. Parťačka Lucka hodila míň, takže Zuzka stáhla 4 body.
To kluci měli problém. Vidina skvělého výsledku se na dvou z nich silně podepsala. Petr začal prvním hodem na podhodu před plachtu. Jasná nula. Aaa už se to vezlo. Dopadl zdaleka nejhůř. Adam zvládl podhod, jeho kritický moment přišel na hodu zprava, kdy se snažil strhávat a celé to nebylo ono. Kdo ví, proč mu přestaly jít boční hody. Ale přes hlavu mu to šlo. Nejlepší dva však byli Vojta, který měl tři osmičky, a Honza, který hodil pouze jednu osmičku a hodil si nový osobák.
Na skishi padlo u mužů dalších 8 stovek. Naštěstí pro Karla byl Karel mezi nimi. Finální ztráta tedy byla 6 bodů. Zuzka zase na Lucku ztratila, když jednou minula. Po terčových disciplínách Karel ztrácel 4 body na dva borce nad ním a další dva byli jen o bod za ním. Zuzka byla na druhém místě o 6 bodů.
Klukům se skish docela dařila. Vojta tam lupnul pouze dvě nuly. To samé se stalo i Adamovi, ale ten to nesl velice těžce, protože ty dvě nuly hodil z posledních třech hodů. Peťa minul třikrát a něco stáhl po nepovedené plachtě. Honza minul šestkrát. Tentokrát nás Matěj vyškolil, ale nakonec se po terčových disciplínách vyskládali v průběžném pořadí tři Jihlaváci na bedně v pořadí Vojta - Adam - Honza. Prozatím spokojenost.
Již během házení skishe bylo možné cítit točení větru. Třeba Karel první tři terče házel v protivětru. Pak necítil žádný vítr a druhé kolo se mu zdálo, že jde vítr do zad. Podobně to cítili i jiní a to včetně organizátorů, kteří si nebyli jistí, jak postavit výseče na dálkové disciplíny. Nakonec se to postavilo směrem od brány a ještě během tréninku to nevypadalo, že by to bylo špatně. Pak se závod zahájil u juniorů a ukázalo se, že fouká proti. Nikdo si ale nebyl úplně jistý. Jistota byla, až když se asi po třetím závodníkovi postavil za výseče drak, který ukazoval, jak asi fouká. No, nebylo to úplně dobrý. Ale pořád se to ještě dalo zvládnout. Karel v tomto směru měl výhodu, že neumí házet tolik nahoru. Snažil se protahovat hodně dopředu a kupodivu když se zrovna šňůra kompletně natáhla, byla tak nízko nad zemí, že jenom dopadla na zem. Nakonec díky tomu měl trochu nečekaně nejdelší hod i největší součet.
Pak už to ale bylo maso. Protivítr zesílil a hodit v tom nějaký pořádný výsledek byl téměř nadlidský úkol. Bylo potřeba se trefit zrovna do chvíle, kdy tolik nefouká, nebo prut hodně tahat a maximálně využívat levou ruku, aby smyčka byla velice úzká a měla hodně energie proletět protivětrem. Něco takového se podařilo Zuzce, když jedním takovým hodem přehodila hranici 43 metrů, což byl u žen nejdelší hod asi o 3 metry. Ten druhý ale už tako dobrý nebyl, takže stáhla na Lucku pouze dva body.
Z kluků jsme očekávali útok od Matěje a skutečně se dostal (na rozdíl od Honzy, Adama a Vojty) přes 40 metrů jedním hodem. Dokonce i Jarda to dokázal. Chtělo to hodně tahat. A na to máme v Jihlavě jiného experta - Peťu. Jak se snažil neustále si opakovat techniku, hned druhým hodem vyhodil všechno, co mu Karel vytáhl, tak si vytáhl víc a třetím hodem hodil přímo ukázkový hod, který velmi úzkou smyčkou a ve velké energii prorazil protivítr a napnul se těsně nad zemí. A pak už to nešlo, klasický problém nečekaného dlouhého hodu, který chceme překonat a začneme kašlat na techniku a rvát to, co se dá. Ač se snažil Petr vrátit zpátky do starých kolejí, prodlužoval již jenom kratší hod. Ten nejdelší však byl o čtyři metry dál, než se dostal Matěj a Jarda. Samozřejmě se to hodně blbě posuzuje, každému nějak foukalo a současně kluci neházeli. No ale Petr měl prostě nejlepší hod, což ho nabudilo do poslední disciplíny.
Teda poslední... Ještě byl losos. Na lososa se otočily výseče. Pomohlo to, ve chvíli, kdy šel házet Karel, pěkně táhlo. Akorát že se s tím házením Karel nějak nemohl srovnat. A pak díky poznámce Jirky dostal nápad. Zkusil ten nápad realizovat a šňůra se mu při letu zastavila až v navijáku. Tak si Karel vytáhl a jinak než tím nápadem neházel. Pomohlo to, Karel jako jediný dokázal mušku dostat za hranici 77 metrů a o kousek poskočil ostatním.
Adam a Vojta si hodili taky. Cílem samozřejmě byla stovka. A podařilo se. Adam vzhledem ke svému věku víc zápasil s prutem, ale dokázal vytvořit tu a tam pěknou smyčku, která se nesla. Ještě to pouštění musíme poladit a udržení špičky na jednom místě. Nejdelší hod byl 51 metrů. Vojta se dostal o 4 metry dál. Zatím dobrý, i když Jarda nám naložil necelé dva metry. Ještě se s tím popereme. Zatím můžeme říct, že jsme porazili dva kadety :)
Zátěž dálka již byla v nejasném větru. Někdy fouklo, ale většinou nefoukalo. Byla to loterie. Bezvětří, mírný vánek, bezvětří, pak na dva lidi fujavec, zase bezvětří... Když už něco přišlo, bylo potřeba do toho dát ranu a zrovna v tomto nejsme experti. Adam zahájil hodem mimo, spadlo mu to z prstu. Karel navrhoval buď hodit zajišťováka a s pocitem hodu ve výseči třetí narvat nebo zkusit pomalejší hod otočkou na jistotu a případně až pak dát přeshlaváka. Adam si vybral zajišťováka druhým hodem a dostal to na 44 metrů. Třetí chtěl skutečně narvat, ovšem při nápřahu mu klesla ruka a kapka s sebou flákla do země. Bohužel zůstal pouze ten zajišťovák. Peťa na tom byl podobně. Hod mimo výseč, pak opatrný hod do výseče. Na poslední hod přišel protivítr a ač rana byla slušná, dál to nešlo, kapka vystoupala moc vysoko a tím pádem zastavila dřív a ještě se vrátila.
Vojta i Honza se do výseče dostali prvním hodem a mohli si s tím víc hrát. A oba do toho začali skutečně řezat. Až člověk zíral, kde se to v nich bere. Vojta vybojoval nejdelší hod v žákovské kategorii, když se jako jediný dokázal větrem prorvat na vzdálenost 61 metrů. A Honza se svou ranou dokázal dostal kapku na 56 metrů, což byl třetí nejlepší výsledek v žácích. Zuzka si také disciplínu zkomplikovala prvním hodem, který byl nádherný a nádherně dopadl, i když asi tři metry vedle výseče. Druhý hod však šel krásně do středu výseče. Nakonec to byl ten nejdelší hod. To její parťačka z Bohumína se do výseče nedostala ani jedním hodem. Vůbec to bylo velice zvláštní a to i u mužů. Někteří muži byli rádi, že se do výseče vůbec dostali alespoň posledním hodem, někdo se netrefil vůbec. Karel očekával po svém prvním hodu, že totálně propadne pořadím, když neměl ani 100 bodů. Jenže pak zjistil, že od ostatních zase tak daleko není, někteří reprezentanti i po druhém hodu měli o 9 metrů míň. Když pak Karlovi přišel na poslední hod poryv větru, dokázal Karel prodloužit a nakonec z toho byl čtvrtý nejdelší hod v mužích.
Na řadu přišla poslední disciplína. Karel měl připravený pro Vojtu samostatný prut, ale pak si řekl, že Vojta už s kevlarem házel, tak to nebudou komplikovat. Přeci jenom je to kratší a lehčí prut. Vyhodil na tréninkovém hodu šňůru, aby nebyla zařízlá, a čekal na zahájení. Pak šel hodit první hod a utrhl zátěž. Bezva začátek. No, navázalo se to a šel Vojta. A Vojta do toho docela slušně narval a dostal zátěž na vzdálenost 81 metrů. Adam hodil také zajímavý hod a ten dopadl za hranici 70 metrů. Hody kluci měli, mohli prodlužovat.
Karel doufal, že jeho urvaný hod byla náhoda. Ještě to probral s Bombikem, který mu vysvětloval, že dráha byla dlouhá a urvalo se to o očko. Tak to Karel zkrátil. Zátěž dopadla do středu výseče na vzdálenost 98 metrů. Nervozita spadla. V tu chvíli to vypadalo, že 98 metrů je meta, přes kterou je problém se dostat. Mezitím Adam prodloužil a Vojta zkusil narvat ještě víc. A prodloužili oba dva. Na poslední hod Karel narval ještě víc, ale prodloužil asi o 9 centimetrů. Vojta prodloužil také, a to na 88 metrů, což byl čtvrtý nejlepší hod v porovnání s juniory a kadety. Adam zakončil na 76 metrech. Karel měl čtvrtou nejdelší dálku a nakonec pouze kroměřížský Jára dokázal hodit za 99 metrů. Stovku tentokrát nedal nikdo, ale 6 lidí hodilo 98 metrů a kousek.
Následovala poslední disciplína - všechno sbalit. V této disciplíně vyhráli všichni, za chvíli byly všechny věci pryč z hřiště a mohlo se vyhlašovat.
V napínavém souboji žáků vyhrál Vojta s náskokem 25 bodů. Na druhém místě skončil bohumínský Jarda a překvapivě se na třetí místo probojoval náš Honza, který poprvé bere bednu na tak významném závodu. Za tím se pak vyskládali chropyňský Matěj a náš Adam. Pod Adamem potom ještě Peťa. Tomu chyběly necelé dva body na 400 bodů.
V ženách dokázala zvítězit Zuzka, která tentokrát měla v ženách oslabenou konkurenci a poté, co Lucka nehodila dálku, vyhrála s velkým náskokem. Ovšem pokud bychom to srovnali s juniorkami a žákyněmi, náskok na druhou by se zkrátil na pouhých 11 bodů. Bude to ještě napínavé. V mužích se v pětiboji dostali nad 500 bodů pouze tři muži. Dva z nich hodili 505 - litovelský Bombik a jihlavský Karel. Rozdíl byl asi 0,8 bodu. Muži se ovšem vyhlašovali v sedmiboji a tam se Karlovi podařilo před Honzu dostat. A protože udržel i blížícího se hořovického Tomáše za sebou, překvapivě vyhrál.
Byl to neuvěřitelný závod. Hodně se pořadí závodníků míchalo disciplínu od disciplíny a nebylo vůbec jisté, jak to vlastně nakonec celé dopadne. Pro Jihlavu to dopadlo dobře. Vezli jsme si domů tři první místa (ač jedno teda patří spíš do Ostravy) a jedno třetí.
Tak si rychle odbýt nominační kolo Zlaté udice a hurá na trénink, druhý nominační závod se blíží...