Dva měsíce prázdnin. Čas, kdy většina kroužků již dávno nefunguje. To děti lítají po táborech a vedoucí si mohou konečně odpočinout a zajet na dovolenou. No, ono to tak úplně neplatí. Rozhodně teda ne pro všechny. Ač se to nezdá, období prázdnin bývá hodně náročné. Kratší, ale o to intenzivnější. Závody, ryby, soustředění,... Je to moře aktivit.
To je možná důvod, proč také většina vedoucích, kteří berou rybolovnou techniku vážně, se skoro nezastaví. Jako nějaká dovolená? Jasně... použije se na mistrovství světa, na talentovanou mládež, na soustředění, na druhé soustředění, pak už jsou tam zase závody, takže trénink před závodem...
A co se vlastně všechno událo? Pojďme se na to podívat očima nás, rybolovných techniků z Jihlavy.
Pár dní po Nových Zámcích se konalo mistrovství světa juniorů a kadetů. Tentokrát v Čechách, konkrétně v Českých Budějovicích. Jihlavu zde reprezentoval Vojta, který skončil na šestém místě v nominačních kritériích. Čekalo ho soustředění v Kunčicích, pak Nové Zámky, pak chvíle oddychu a cesta do Budějovic. V hodně teplém a slunném počasí se v pátek potýkal s muškami a arenbergem, v sobotu ho čekala zátěž skish a jednoruční dálka.
Jsou dva typy závodníků. Ti z prvního typu moc závody neřeší. Poté, co se dostanou na určitou úroveň a zjistí, že se jim daří vyhrávat i ve chvíli, kdy se jim to moc nepovede, se přestanou bát o výsledek. Ono to nějak dopadne, většinou dobře. Tito závodníci pak mívají problém během závodů s vyšší důležitostí, protože na takové závody dorazí jednou za čas a váha významnosti závodů způsobí závodníkovi takové nervy, že začnou dělat chyby, které by normálně nedělali. Pak se nedaří.
Závodníci druhého typu jsou nervózní neustále. I krajský závod je dokáže rozhodit, protože nejsou zvyklí vyhrávat, ale chtějí, aby se jim to konečně povedlo. Takoví závodníci bývají na nervy zvyklí a ví, že se to může podělat kdykoliv. Paradoxně těmto závodníkům váha významnosti závodů nemusí tolik uškodit, protože významný je pro ně každý závod.
A pak existují závodníci, kteří na závody typu mistrovství světa jezdí opakovaně, a pak se dá zvyknout na váhu závodu. Ale takových lidí, co jezdí na mistrovství světa pravidelně, zase tolik není. Vota byl ten první typ...
Hned první disciplína - muška skish - ukázala, že Vojta byl neskutečně nervózní. Tu hodil nahoru, tu zase dolů... v jednu chvíli dokonce zapomněl, jaké má dávat výtahy, a pak se horko těžko vracel zpátky do terče. Doházel se 70-ti body a bylo jasné, že na nějaký lepší umístění v pětiboji může zapomenout. Ani plachta nedopadla nejlépe, ale v tomto případě se Vojta alespoň probojoval do finále. A tam házel desítku za desítkou. S jednou osmičkou se stále držel na medailových pozicích. Pak přišel předposlední hod a druhá osmička. Celkový výsledek byl krásných 96 bodů. Bohužel stejný výsledek měli další dva závodníci, kteří měli rychlejší čas. Vojtu dělilo pět sekund od bronzové medaile a dva body od stříbrné. Škoda.
Na mušce dálce Vojta skončil na nepostupové deváté příčce. Projevila se absence tréninku, při které by se odstranilo neustálé držení šňůry levou rukou. Řešení našel Karel až poslední závod před mistrovstvím světa, ale už bylo pozdě. Zátěž skish nedopadla nejhůř, ale na finále to také nestačilo.
Poslední světlý moment přišel na zátěži dálce. Vojta se dostal přes 100 bodů a postupoval do finále ze šestého místa. V prvním kole hodil nejdál a do posledního hodu druhého kola stále vedl. Pak se ale zvedl silný vítr. Náhle před ním byli čtyři závodníci. Vojtovi šel krásný uragán a parťáci z týmu na něj neustále křičeli, ať už háže, že mu fouká. Vojta, který na takovou situaci nebyl zvyklý, se nechal vyvést z koncentrace, rychle se roztočil a cuknul rukou tak nešťastně, že se mu vlasec zachytil o ukazovák a zátěž letěla mimo výseč. I toto jsou holt situace, které mohou nastat. Vojta tedy obsadil páté místo.
Vojta při své premiéře obsadil v pětiboji deváté místo. Dostal se do dvou finálových kol, z nichž vybojoval čtvrté a páté místo.
Skončilo mistrovství světa a následovalo soustředění talentované mládeže. Tentokrát vyrazili pouze Adam, Honza a Peťa, ale na kompletní týden, při kterém trénovali všech 7 disciplín pro kadety. Tentokrát bez Karla, aby měli možnost poznat i jiné tréninkové metody dalších trenérů, a mohli porovnat, co se učí v Jihlavě navíc a naopak co se během jihlavských tréninků nedozvěděli.
Tentokrát se kontrolní závody nedělaly. Během soustředění probíhalo natáčení výukového materiálu, takže tolik prostoru pro počítání nebylo a zbývající čas se raději využil na další trénink.
Karel se nenudil... Se svým slibem "za každou stovku na terčích při závodu bude 10 mušek" musel dovázat resty, které měl vůči Vojtovi. A Vojta jich měl dostat 30. A ještě, protože je spíš fanoušek přívlače, chtěl nějaké streamery... Takže 15 na jigové háčky o váze 3g a 15 na jigové háčky o váze 5g... Ať žijou barevné pásky z králičí srsti a marabou.
Přišel konec července. Probíhala soutěž v dravcobijci a lososobijci.
Vypadalo to, že dravcobijec je spíš soutěž v tloušťobraní. Na konci července měl Petr 39 tloušťů, Zuzka 33, David 32 a Honza 28. Honza měl dva okouny, ostatní jednoho. Pak to bylo o dvoubodových rybách. Zuzka měla 3 štiky a jednoho bolena, David zase 3 candáty a štiku. Honza dvě štiky. Celkově tedy vedla Zuzka se 42 body o bod před Davidem a o 2 body před Peťou.
V lososobijci Honza úspěšně vedl před Karlem a Ondrou, než si Karel zajel dvakrát na ryby. Jednou sám, podruhé s kroměřížským Járou, který mu ukázal nová místa. Karel chtěl chytat na splávek, ale zjistil, že nemá žádné malé mušky na přívěs a tak vázal celou sobotu stylem "co krabice s materiálem daly". Rozhodně by se nedalo říct, že šlo o standardní vzory, ale kupodivu byl v neděli problém najít mušku, na kterou by záběr žádný nebyl. Jediné chvíle, kdy více jak 20 minut nebyl záběr, byly ty, kdy byla spodní muška urvaná, což právě Karel zjistil až po těch 20-ti minutách. Za dva dny nasbíral kolem 70-ti ryb a Honzovi odskočil.
Na druhou stranu - ještě že nezávodí Adam s Jirkou, protože na ty by neměl ani Karel. Jirka přesedlal na mokré mušky a libuje si změnu.
O týden později přišlo soustředění v Bransouzích. Hodně okleštěné. Z dospělých trenérů jen kroměřížský Standa a jihlavský Karel. Odpolední tréninky navštěvovali snad jen Jihlaváci, ostatní trávili hodně času na rybách. I když to nebylo pravidlem, někdy na hřišti byli i další závodníci. Tedy pokud se na hřišti dalo být. Bylo ošklivě, často pršelo. Nešlo ani trénovat.
A tak se přišlo s náhradním plánem - vázaly se mušky.
Nejdříve vázali jenom kluci z Jihlavy. Přidal se i Matyáš. Za chvíli i Honza z Třeště. Pak dorazil i Matěj z Chropyně. A další... Za chvíli skoro nebylo dost svěráčků na vázání.
A tady si myslíme je vhodné zmínit, že velké poděkování patří rodinné firmě Hanák z Českých Budějovic, která poskytla významnou slevu na nákup háčků, kuliček, nití a dalšího materiálu, ze kterého kluci mohli vázat hromadu mušek.
A také bychom rádi poděkovali firmě Okoun, rybářskému obchodu v Třebíči, kde jsme pro kluky našli malé krabičky pro uchování mušek, ale především je naším dvorním dodavatelem vlasců na muškařské i zátěžové disciplíny. I zde nás podporují nemalými slevami.
Oběma firmám a lidem v nich velice děkujeme!!!
Jinak to ale bylo o házení všech sedmi disciplín. A o fyzické přípravě. Každý závodník vyfasoval vlastní notýsek, ve kterém každé ráno našel nové úkoly. Jak tréninkové, tak i fyzickou přípravu. Ta fyzická se mohla plnit v průběhu celého dne, zbytek během tréninku.
Bylo poznat, že někteří chlapci ne tak úplně umí rozložit čas na plnění té fyzické části. Někteří dokončovali úkoly třeba až deset minut před večerkou. Ale každý den to splnili všichni. Nejvíc to asi odnášel Peťa, který v některé dny již chodil jako robot, jak měl problém zvedat nohy. Ale vydržel.
Poslední den přišel kontrolní závod - Horácký pohár. Bohužel Peťa a Maty se zúčastnit nemohli, a tak čest jihlavského RT hájili Honza s Adamem. Teda - ještě Honzovi z Třeště jsme to spočítali bokem poslední den před odjezdem. Dopadlo to skvěle, ač některé disciplíny ještě nebyly vyladěné, dokázal se dostat přes 300 bodů...
Honza a Adam házeli až v sobotu. A nedopadlo to vůbec špatně. Teda - očekával se špatný výsledek, přeci jenom zápřah byl velký. Ale kluci se prognóze vzepřeli. Ano, občas se něco nepovedlo. Třeba Adam lupnul tři nuly na obou skishích... ale zase dal 98 bodů na plachtě. Celkově se dostal přes 425 bodů. Navíc ale vyrovnal nebo překonal svá maxima na obouručích. Podruhé se dostal přes 660 bodů v sedmiboji.
Byl to ale Honzův závod. Nejdříve se dostal na ztrátu 33 po terčích, což se mu ještě nepovedlo, aby to následně podpořil osobními rekordy v obou dálkových disciplínách. Na mušce dálce se dostal na 95 bodů a na zátěži dálce poprvé překonal hranici 100 bodů. Celkově se jednalo o zlepšení svého osobního maxima v pětiboji o neskutečných 30 bodů, když hodil 463 bodů.
Zdá se, že Bransouze klukům něco daly.
V sobotu domů z Bransouz a v neděli dopoledne již do Zálužné. Třetí soustředění pro kluky. Tentokrát ale vyrazil pouze Honza a Petr. Peťovi se splnil sen, již dva roky do Zálužné chtěl, tak se konečně dočkal.
Přišla změna v tréninku. Fyzická příprava skončila, byl čas pouze na trénink terčů a dálek. Jak je zvykem v Zálužné, dvakrát denně kompletní pětiboj. K tomu nějaké ty ryby. A kluci se snažili. I když tentokrát těch ryb tolik nebylo. V Moravici se šíleně přemnožila štika, chytla se skutečně často. Dokonce jsme potkali i muže, který měl v podběráku čtyřicítku a říkal, že u starého splavu mu po nástraze vystartovalo torpédo, co mohlo mít k metru.
Žádný div, že tolik se toho zase nechytlo. Když ano, často to bylo na přívlač. Ale také to bylo tím velkým přetlakem mladých rybářů, tentokrát jich bylo hodně. Ovšem nějaké ryby kluci zasekli a nakonec se tu a tam podařilo chytit i pěkné kousky, jako lipany přes 30 centimetrů.
I v Zálužné se zakončuje soustředění závodem.
I v Zálužné jsme se popasovali s naším velkým soupeřem a kamarádem, chropyňským Matějem. Honza ho v Bransouzích porazil a byla otázka, zda se mu to povede znovu.
A boj to byl neskutečný. Že měl Honza v Bransouzích ztrátu 33 a byla to jeho nejmenší ztráta? Zapomeňte, v Zálužné měl ztrátu 24! Neskutečný počin, který akorát nebyl podpořen tak velkými dálkami jenom proto, že oproti závodu v Bransouzích prostě nefoukalo. I tak se ale Honza dostal oběma hody na mušce dálce za 40 metrů a v zátěži dálce za 60 metrů. Druhý nejlepší životní výsledek - 456 bodů. Jen 7 bodů za svým maximem, kdy mu na dálkách foukalo. Jo - a porazil podruhé Matěje.
I Honza se ale musel sklonit nad famózním představením Peti. Ten se v terčích dostal poprvé v životě pod hranici 30 bodů ztráty, a to málem hodil stovku na muše skishi, kdyby ten hod na mokré čtyřce nebyl dlouhý. Pak Petr nastoupil na mušku dálku a pod vehementním hecováním od Karla dokázal oba hody v bezvětří dostat za 45 metrů. Pak se dokázal ještě vybičovat k tomu, aby dostal hod na zátěži dálce za 66 metrů. Jen 25 centimetrů ho dělilo od bájné stovky. Což mu v tu chvíli vůbec nevadilo, protože se v životě na závodech nedostal ani za bájnou devadesátku. Fantastickým představením Peťa porazil všechny žáky, včetně Honzy a Matěje, a vytvořil si svůj nový osobák 464 bodů, čímž se zlepšil o 27 bodů.
Nikdo by ale asi nedokázal předvést takové výsledky, kdyby během soustředění nebyla všude přítomná psychická podpora v podobě čtyřnohého parťáka, vytrvalého plavce a havíře amatéra, roztomilé Bekynky...
Další týden uplynul a hned další závod. Chlapci Honza a Vojta se díky úspěchu na Národním kole Zlaté udice nominovali do Mezinárodního kola Zlaté udice, respektive Zlatého blyskáča. A tak vyrazili na Slovensko kousek od Ivanky pri Dunaji.
Závod to byl pro našince netradiční. Místo plavané feeder a přívlač. Inu blyskáč. K tomu pouze poznávačka, a to jenom ryby. K tomu pouze trojboj v RT. A kluci se rozhodně neztratili.
Svou krásnou chvilku měl Vojta při poznávání ryb. Ze 40-ti možných bodů vybojoval úžasných 39, což bylo nejvíc ze všech, a to počítáme i zkušené juniory. Neskutečný výkon.
Honza předvedl ještě víc. On teda nevyhrál žádnou z jednotlivých částí, v podstatě bral dva bronzy - za přívlač a za RT. Ovšem v celkovém pořadí mu součet jeho pořadí vyneslo celkové vítězství. Dohromady pak pomohli kluci i k druhému místu družstva MRS.
Pak tu byl konec srpna. S koncem srpna i konec dravcobijce.
V loňském roce se podařilo nachytat za letní měsíce 75 ryb. Celkem se zapojilo pět závodníků, respektive rybářů, kteří od poloviny června do konce srpna chodili pravidelně k vodě, i když to byla především řeka Jihlava. Tu a tam se došlo i kousek jinam, zkoušel se lom za Třeští, lom za Horní Cerekví, nějaká ta Brtnice... Ale zase tak často se mimo řeku nechodilo.
- 50 tloušťů,
- 16 okounů,
- 6 štik,
- 3 candáti.
V letošním roce to byl neskutečný boj a počet ryb tomu odpovídal. Již se nejezdilo pouze na řeku v Bransouzích, kluci pravidelně vyráželi na řeku ve městě.
Nebáli se i vyrazit do Velkého Meziříčí na Oslavu, dokonce se vyrazilo i na Jihlavu pod Mohelnem. Někdo vyrazil dokonce i na přehrady. Tentokrát se tedy vyráželo častěji k vodě a na různorodější revíry.
Což je super.
Takže tentokrát se nachytalo 259 ryb.
- 218 tloušťů,
- 28 okounů,
- 7 štik,
- 4 candáti,
- 2 boleni.
Loňské prvenství letos obhájila Zuzka, která chytila přes 100 tloušťů. Celkem si vybojovala 120 bodů. Co se týče tabulky největších dravců, vyhrála Zuzka s bolenem 50cm, dále byla Zuzka s bolenem 46 cm, a pak Honza s tlouštěm 41cm.
Přelom srpna a září přinesl další závod. Tentokrát pohár mládeže. Tentokrát bez Karla, který měl rodinnou akci. Tentokrát čistě pod vedením Jirky. A opět se ukázalo, jak to klukům skvěle jde, když s nimi Karel není...
Maty si odbyl první větší venkovní závod. Pohár mládeže pro něj jako začátečníka byl ideální. Bohužel nemohl dokončit soustředění v Bransouzích, takže se výsledky daly očekávat slabší, ale o to úplně nešlo, důležité bylo si zazávodit proti skoro stejným. No, zase tak stejní úplně nebyli, ta absence tréninku byla vidět. Ale měli jsme své světlé momenty. Ač v celkovém pořadí jsme obsadili 4. místo, v zátěži dálce jsme se dokázali propracovat na třetí místo a na druhého nám chyběly pouze dva metry. Potenciál máme...
Historický moment - prvního závodu z oficiálního termínového kalendáře RT se zúčastnil závodník z Třeště! Honza s námi začal trénovat po oblastním kole Zlaté udice a jel s námi i na soustředění do Bransouz. Tentokrát ale těžký problém - nějak se nám rozhodila muška skish. Přesněji výtahy. Tam to nebylo ono. Zbytek ale byl super, především zátěž dálka za 60 metrů. Ač poslední v kategorii juniorů, s výsledkem 288 bodů dopadl velmi dobře.
A ta žákovská kategorie? Žůžo labůžo. Zahájil to Adam kilem na muše, jako jediný v žácích. Smíšené pocity pro Karla - radost z kila, ale dalších 10 mušek navázat. No, co by pro kluky neudělal... :) Ani Honza a Petr se neztratili, minuli pouze jednou. Na plachtě si pohoršil Peťa, zato Honza druhý nejlepší výsledek a Adam třetí. Na skishi byl nejlepší jablonecký Lukáš, ale Adam a Honza zaostali jen o pět bodů. Peťa měl 80 bodů. Ostatní bardi měli míň.
Muška dálka a tam začaroval Peťa, když vybojoval 97 bodů. I takový machr a letošní mistr republiky Jarda z Bohumína zaostal o 3 body. O to víc si vážíme tohoto výsledku. Honza měl třetí nejlepší výsledek. Adam se protrápil muškou dálkou, vůbec mu to nesedlo a klesl. Záleželo na zátěži dálce. A ta byla neskutečnou loterií. Hodně kluků bylo přemotivovaných a padaly hody mimo. U někoho jeden (u všech našich kluků), u někoho všechny (jablonecký Lukáš nebo bohumínský Jarda).
V zátěži dálce se rozhodovalo mezi Peťou a Honzou. A právě Petr hodil nejdál ze všech. Ač ztrácel na Honzu dva body, hodil na zátěži dálce o 3 body víc a nakonec dokázal vyhrát. Honza za ním skončil na druhém místě o pouhý bod a půl. A na třetí místo se konstantními výkony a skvělou muškou skish nakonec propracoval Adam.
Jihlava tak brala triple. Úžasná práce!!!
Chvíle klidu? Kdepak...
Rybolovná technika měla v Česku pauzu, když reprezentace vyrazila na mistrovství světa dospělých. Ale - muškaři měli závody. Teda ti mladí měli závody. Probíhalo juniorské mistrovství republiky v říčním muškaření.
Republika se konala v Plzni, kousek od střeleckého areálu, kde se pravidelně až do roku 2002 konaly jedny z nominačních závodů Rybolovné techniky. Soutěže se zúčastnilo celkem 33 závodníků:
- 13 z Jihočeského ÚS
- 8 z Územního svazu Praha
- 8 ze Západočeského ÚS
- 2 ze Středočeského ÚS
- 1 z Územního svazu severní Moravy a Slezska
- náš Honza za MRS
Voda to byla mimopstruhová, takže se hodně chytali tloušti a podobné rybky. V prvním kole někteří borci dokázali chytit až 21 ryb. Honza jich chytil 5, což mu udělalo páté místo v sektoru v prvním kole. Následně chytil 2 ryby, což stačilo na 6. místo, a ve třetím kole již chytil pouze jednu rybu, ikdyž svou největší. Osmé místo.
Nakonec z toho bylo celkové 27. místo. Na body jsme si tentokrát nesáhli, chybělo jedno dvě umístění lepší. I tak to ale byla cenná zkušenost v něčem novém.
Poslední akce, která proběhla ještě relativně v letní části sezóny, byla pro dospělé. Mistrovství světa v Polsku.
Ve výpravě, skládající se z devíti závodníků a závodnic, se poprvé objevilo více reprezentantů z Moravy než z Čech. Vedle litovelského Bombika se synem Jeňasem a bohumínské Lucky vyrazili na mistrovství světa i Zuzka a ještě Karel jako jediný zástupce MRS. Pro Karla to bylo první mistrovství po čtyřech letech, pro Zuzku to bylo páté mistrovství světa v řadě.
Karel udělal zásadní chybu v tom, že si bral s sebou na hřiště vodu z kohoutku, která tekla v hotelovém pokoji. Mohlo ho trknout, že asi není v pořádku, když se pod vodou nemůže umýt a vypadalo to, jako kdyby voda sama obsahovala nějaký saponát, protože i suché ruce, když se namočily, vyvolávaly najednou pocit, jako kdyby si je člověk namydlil. Největší sranda byla při sprchování, když se člověk namydlil a pak se sprchový gel jakoby nedal smýt.
No a tuto vodu si na rozdíl od ostatních Karel brával s sebou na házení. Možná to nemá souvislost, ale celé tři dny Karel prožil v silných křečích v břiše a s průjmem. Zlepšilo se to až poslední den, když mu parťáci z českého auta dali balenou vodu. Nakonec to ale nějak dopadlo. Karel dokázal vybojovat bronzovou medaili z lososa a do klína mu překvapivě spadl i bronz v devítiboji. O tom, kolik získal bodů a kolik mu na koho chybělo, se dozvěděl až v pondělí večer, když se objevily výsledky.
Zuzce se dařilo víc. Ač v počtu zlatých medailí všichni smekali před fantastickou bohumínskou Luckou, která vybojovala 5 titulů mistryně světa, v počtu získaných medailí byla ze všech žen nejlepší právě Zuzka, která dovezla celkem 8 medailí, z nich 2 byly zlaté, 2 stříbrné a 4 bronzové.
Reprezentace RT přivezla 32 individuálních medailí. Morava z nich získala 18. K těmto medailím přibyla ještě dvě týmová zlata. 34 medailí se podařilo získat potřetí za sebou.
Karlovi se podařilo splnit přání kluků a medaile jim dovezl... jenom, blbec, někde zapomněl pohár za devítiboj, který se nenašel.
A to je vše...
Jako - vše za to léto.
Teď nás čeká liga mládeže (tam nejedeme, vysíláme pouze Peťu), muškařský závod u Strakonic (vysíláme Honzu) a svatba jednoho ze starších závodníků RT Jihlava (vysílá se Karel a Majkl).
Následuje finále Českého poháru a první nominační závod pro MS juniorů 2024, poté liga, poté Pražský pohár, poté... ... no to ještě uvidíme.
Jdeme trénovat...