Měsíc jsme si potrénovali a hurá na závody. Máme v kroužku nováčky, kteří již předvádí docela zajímavé výsledky, a tak nás napadlo je vzít do Hořovic, kde jsme očekávali hlavně nováčky a tím pádem nižší výsledky. Přeci jenom jsme zvyklí tam sledovat jména, která za celý rok nepotkáme venku na závodech, takže se dalo očekávat, že tam nebudou žádní vyházení borci, kteří budou extra přečuhovat, takže bychom tam mohli nějak zapadnout do slabšího průměru. Stará parta, která jezdí po závodech celý rok, měla vyrazit o týden dříve do Bohumína na tradiční první halový závod, který nás zajímá. Vzhledem ke vzdálenosti a potřebě přespání, nováčci jet neměli, protože by se nevešli do auta.
Co čert nechtěl, přicházela jedna komplikace za druhou. Napřed se posunul termín Vánočního turnaje do termínu Hořovic. Tím pádem bylo jasné, že první závod pro naše nováčky bude až v lednu. Hledáme na všem pozitiva - chlapci budou mít víc času se připravit, až přijde první závod MRS. Pak do toho přišly komplikace Tomáše, který nemohl vyrazit. Následně nemohl ani Jirka. No a pak se ještě zjistilo, že Peťa měl jet s maminkou na oslavu a kvůli původnímu termínu maminka domluvila v rodině, že se pojede o týden později. Pak se tam přesunul termín závodu a bylo vymalováno.
Nakonec tedy vyrazilo pouze jedno auto čtyř statečných - Karel, Zuzka, Honza, Adam.
Cesta probíhala tradičně. Vzpomínali jsme v dobrém na předchozí pátek, kdy byla taková kalamita, že před Jihlavou byla kolona, a my najeli na dálnici až za ní, takže jsme měli tak nádhernou cestu rychlostí 80 km v hodině a přes Brno jsme projeli bez zpomalení. Tentokrát začala kolona již 30 kilometrů před Brnem, a tak nám cesta do Brna trvala o hodinu víc, než trvá bez kolon. Úžasné. Naštěstí hotel, do kterého jsme přijeli později, měl kuchyň otevřenou až do půl desáté. O smažák jsme nepřišli.
Vázání na chvíli přes spaním jsme nevytáhli, protože jsme opravdu dorazili pozdě. Nevynechali jsme ale možnost ochutnat výborný mechový dort, který vzal s sebou Adam na oslavu svých narozenin. Jako každý předchozí rok ani tentokrát dort nezklamal. Ale to už jsme opravdu museli ukončit večer a zalízt do postelí, abychom ráno byli připraveni na závod.
Budíček, hygiena, balení věcí, naházení věcí do auta, snídaně. Opět výborná. Následovala cesta směr hala. Tam nás přivítala úžasná sbírka pohárů a medailí, mezi nimiž dominovaly především ty z mistrovství světa, o které se postarala úřadující mistryně světa Lucie.
Hala se postupně začínala plnit lidmi. Dorazilo hodně lidí z domácího územního svazu a parta lidí z Polska. K nim jsme se přidali i my z Jihlavy a z Moravského rybářského svazu přijeli ještě Chropyňáci a Jára z Kroměříže. Měli jsme kliku, že jsme dorazili tak brzo, protože byla možnost ještě prohodit discipíny. Jak postupně přicházeli lidi, za chvíli nebylo, kam se vecpat.
Po tréninku byl závod zahájen pořadatelem Břeťou. Přivítal 81 závodníků a představil nováčkům závod. V plánu bylo hodit si klasické disciplíny plachtu a žluté terče a k nim zátěž dálku. Dva hody a nejdelší se násobil 3 body. Bokem pak ještě soutěž v multi.
Závod mohl začít...
V žácích jsme postrádali tradičního severního rivala, domácího Jardu. Nevíme, proč nedorazil. Měli jsme proti sobě chropyňského Matěje a vítkovského Tomáše, o kterém víme, že v terčových disciplínách je velmi silný protivník. Pak jsme proti sobě měli ještě bohumínské kluky Martina a Adama, ostravského Honzu a vítkovského Láďu.
Hned začátek jsme ucítili sílu konkurence. Do vedení se dostal domácí Martin s 92 body. Matěj, Honza a Tomáš o 2 body míň. Adam začal velmi dobře, čtyři desítky v řadě. Pak ale přišly hody, které nedoletěly z 18-ti metrů. Podle hodu zabité před terč. Když ale i první hod zleva ustřelil někam do háje, vložil se do toho Karel a pokusil se Adama zklidnit. Asi to trochu pomohlo, protože poslední tři hody samé desítky. Nicméně dvě šestky a jedna osmička udělaly své a Adam skončil s 90 body. Téměř podobný průběh měl i Honza, který také rozjel v desítkách, pak měl střed hrozný a závěr opět desítkový. Nakonec o 2 body míň - 88 bodů. Přes 80 bodů se pak dostal ještě Ládík.
U dospělých to bylo trošku komplikovanější. Ostravští Aleš a Jura hodili kilo. Ještě že byli v kategorii mladších mužů. Karel si mohl oddechnout. Stovku hodila v ženách i Zuzka. Měla tak o dva body víc jak bohumínská Lucka. Karel bojoval hlavně proti litovelskému Honzovi a kunčickému Karlovi. Všem třem lítala kapka všemi možnými směry, ale pouze Honza měl zapsáno 90 bodů. Oba Karlové měli 98.
Chvíli to trvalo, ale nakonec se arenberg odházel relativně rychle. Plachty se odtáhly, připravily se žluté terče a mohla se začít skish.
Jak dobře vyšla Martinovi plachta, tak mu už tak dobře nedopadla skish. Se sedmi hody vedle se docela propadl. O deset bodů víc měl Matěj a náš Honza, kteří šli nahoru. Nejvýš byl ale vítkovský Tomáš, který hodil stejný výsledek jako na plachtě - 90. jediný, kdo s ním udržel krok, byl náš Adam, který minul také pouze dvakrát. Oba hody prvním hodem na pátém terči. On jeho taťka upozorňoval, že tam asi nebude mít moc vlasce, ale Adam říkal, že se mu hází dobře. Nedoletěl jeden, ten druhý spíš přeletěl. Začalo být jasné, že o první místo si to rozdají Adam s Tomášem a o bronz půjdou Matěj s naším Honzou.
Z dospělých nehodil stovku na skishi nikdo. Karel měl našlápnuto slušně, ale to by nesměl hned třetím hodem tu nulu hodit. Hodně těsně přeletěla. Zbytek do plných. Podobně hodil i litovelský Honza, takže ztrácel na Karla pouze 8 bodů. Kunčický Karel čtyřikrát minul a z boje o první místo spadl. Zuzka minula pouze jednou a získala drobný náskok nad Luckou, která minula dvakrát.
Poněkud nečekaně jsme měli po terčových disciplínách hned tři aspiranty na první místo a celé auto bylo ve hře o placku. Přišla oddechovka - samostatná soutěž multi. Tady bychom to asi moc nerozebírali, Honza a Karel to slušně podělali. Zuzka měla stejný výsledek jako Lucka, ale byla o minutu a kousek pomalejší, což ji odsunulo na druhé místo.
A tak můžeme pouze vyzdvihnout pouze Adama. Ale o to víc je to třeba zmínit. Adam minul pouze dvakrát. Fantastický výkon, který o 20 bodů překonal ostatní žáky. Pohledem mezi ostatní kategorie jsme zjistili, že vůbec nikdo neměl lepší výsledek než Adam. Pouze ostravská Natálka z juniorek a kunčický Karel ze starších mužů dokázali hodit 90 bodů jako Adam. O to víc vynikl Adamův perfektní výkon.
Doházelo se. Terče se sbalily a Břeťa začal chystat zátěž dálku.
Na zátěži dálce se v Bohumíně nepoužívají předvazy a místo kapek jsou speciální zátěže. Také proto to nelétalo daleko a výsledek se násobil třemi body.
Musíme říct, že tato disciplína nás potěšila. Honza hodil jako jediný přes 16 metrů a nejvíc se k němu přiblížil Adam. Jihlavští bardi tak překonali všechny ostatní. Díky tomu Adam vyhrál skupinu starších žáků a Honza se dostal před Matěje na třetí místo. Oba dokonce přehodili Zuzku, ale té stačil její výsledek k tomu, aby udržela Lucku za sebou a vyhrála v kategorii žen. Karel měl dost co dělat, aby hodil dál než kluci. A naštěstí pro něj se mu to povedlo. Hodil dál než Honza o 3 cenimetry... :))) Litovelský Honza hodil o metr dál než Karel, ale stažení 3 bodů nakonec nestačilo, takže Karel zůstal na první místě.
Zátěž dálka se protáhla na dvě a půl hodiny. Následovala dlouhá část chystání výsledků a pohárů.
Vánoční pohár v Bohumíně je jeden z mála závodů, kde pohár dostává každý. Pro začátečníky a především ty nejmladší začátečníky skvělá věc, protože si domů odnáší často svůj první pohárek, ač třeba malinký.
Parta, dorazivší z Jihlavy, brala v hlavní soutěži ve svých kategorích poháry za první místa. Adam první místo, Zuzka první místo, Karel první místo. K nim se připojil ještě Honza s pohárem na třetí místo. Jako bonus bral Adam i pohár za první místo v multi a zuzka přidala pohár za druhé místo.
Letos se zadařilo. Je trošku škoda, že jsme mohli vyjet pouze s jedním autem, ale holt jsou i jiné priority a k těm se musí přihlížet.
Děkujeme Bohumínu, že jsme se mohli zúčastnit, a snad se uvidíme i na dalším ročníku.