Týden utekl jako voda a hned další závod. Jak se leden přehoupne do své druhé poloviny, cítíme se jako při venkovní sezóně. Co víkend, co závod. Ještě že nás to tak baví... :)
Po víkendu, kdy to všechno viselo na Jirkovi, tentokrát víkend, kdy jsme byli všichni pohromadě. No všichni... chyběl nám Tomáš a nováčci. Zase tam byli drobné organizační komplikace, takže kluky měl na starosti Jirka a Karel dorazil až v sobotu ráno se Zuzkou. Tentokrát se jelo na třetí závod Halového grandslamu moravskoslezského. Už se jim to krátí, nás čeká teprve druhý závod. Po Bohumínu a Kunčicích tentokrát čekala na závodníky Litovel. Severovýchodní část republiky navštívily i jihomoravské týmy jako Kroměříž, Chropyně a naše partaj. Celkem se sešlo 67 závodníků.
Závody v Litovli jsou v jistém směru specifické. No, ony všechny závody Moravskoslezského územního svazu jsou specifické, ale ty litovelské jsou specifičtější. Kromě tradičního vytáčení Karla tím, že se dospělým cpou k plachtě a skishi i multi, se tady u juniorské a dospělé kategorie spojily mužská a ženská kategorie do jedné. Jak to dokáže potěšit hlavně ty muže, kteří ví, že jejich drahé polovičky hází líp. Takže se po dlouhé době Zuzka s Karlem setkali při boji proti sobě ve stejné kategorii. Kostky byly vrženy.
Petr si v podstatě zažil to samé, pouze Adam s Honzou byli ušetřeni. Ti byli v podstatě rádi, že tam mají "jenom" Matěje proti sobě. Nemůžeme opomenout ani bohumínského Adama, ostravského Honzu a i kroměřížského Adama, kterého jsme neviděli v Kroměříži a na kterého jsme byli zvědaví.
Již během tréninku si kluci stěžovali na problém, který zde zažíváme poměrně často - kapka nám při nákyvu zmizí, což kluky rozhodí a pak se nedokážou soustředit na házení. No - my, co sem jezdíme delší dobu, si dobře vzpomínáme na dobu, kdy ty parkety byly čerstvě nalakované, a jak v tom kapka zmizela ve chvíli, kdy jsme ji pustili z ruky. To bylo ještě větší maso. Letos už je to lepší. Podmínky byly pro všechny stejné a holt musíme se s tím naučit poprat.
Krátký trénink a mohli jsme jít na to.
Začali jsme skutečně skvostně. Nejlepší byl Adam, který hodil pouhých 90 bodů. A to to byl ještě nejlepší výsledek od nás, takový Honza tam hodil 84 a Peťa dokonce 78. To jsme se s tím moc dobře nepoprali. Honzu přehodili i bohumínští Adam s Martinem, vítkovský Ládík a ostravský Honza vyrovnal Adama. Tak že by to bylo opravdu tak těžký? Prdlajs - Matěj hodil 98. Takže ztráta jak bič hned na úvod. V dospělých se Zuzka postarala o jedinou stovku v dospělé kategorii na plachtě. Karel se jí snažil držet, ale hodil jednu osmičku, takže na úvod ztrácel 2 body.
Házelo se všechno dvakrát, takže na druhou a závěrečnou plachu se kluci posouvali o jednu plachtu doprava. Hodně to pomohlo Honzovi, kterému se povedlo hodit 96. Jednalo se o nejlepší výsledek, který kromě Honzy hodil ještě Matěj. Adam si pohoršil o 2 body oproti prvnímu kolu. Stejně hodil ještě víktovský Ládík, který ale měl horší první kolo. Po plachtě tedy ve vedení Matěj, o 14 bodů za ním Honza, o 2 body níž Adam. Peťa se v juniorech zlepšil v druhém kole o 10 bodů, ale to, že se ani jednou nedostal na devadesátkový výsledek je věc k zamyšlení. Ano, kluci si stěžovali na to, že se jim ztrácí kapka, ale ostatním to nešlo tak špatně. Je teoreticky možné, že jak jsme na tréninku zvyklí házet proti tmavému prostředí, tak si oči nedokážou zvykat na světlé pozadí. Matěj by tak neměl mít oproti nám problém, protože Kroměříž měla podobnější prostředí. Bude to potřeba sledovat. Každopádně Peťa aktuálně držel nějaké osmé místo.
Karel zopakoval svých 98 bodů z prvního kola. Zatím co v prvním kole byla osmička zprava, v druhém kole byla osmička přes hlavu. Docela byl rád, že to tak ukočíroval, měl velké problémy se soustředit na házení, protože jeho oči se neustále upínaly na neskutečně lesklý černý terč, ve kterém se odrážely žebřiny, co stály o kus dál. No ale povedlo se to. Zuzce teda ne, ta hodila 92, takže Karel šel v mini souboji do vedení o 4 body. Jinak se Karel ujal vedení i v dospělé kategorii.
Během plachty padly dvě stovky. O jednu se postarala Zuzka a druhou hodil Robert z Kroměříže v juniorech.
Plachty se sbalily, na čáru se daly skishové terče a mohla se začít házet další disciplína.
Tak se to konečně podařilo. Po několika těsných výsledcích i chropyňský Matěj hodil stovku na skishi. Jak sám říkal, jeho první. Takže super, vyhlašujeme novou mini soutěž o žákovského halového stovkaře. Zatím je pořadí Adam - 2, Matěj - 1, ostatní - 0. Jsme hrozně zvědaví, kam až se to vyvine.
Adam tentokrát první kolo bez kila. Výsledek 90 pro nás vůbec nebyl špatný výsledek, v podstatě to byl druhý nejlepší výsledek prvního kola v žácích. Tady už se dalo říct, že asi vážně máme nějaký problém s tou halou, že se nám tam nedaří. Nevíme teda, jestli ostatní hází tak málo běžně, ale první kolo z těch 17 žáků jenom 4 kluci hodili 70 a víc bodů. Po Matějovi a Adamovi měl třetí nejlepší výsledek bohumínský Martin a za ním byl náš Honza s 80 body. Adam šel tedy na druhé místo a Martin se přiblížil k třetímu Honzovi na rozdíl 3 bodů. Hledali jsme Peťu, protože jsme ho nemohli najít. Našli jsme ho až ve stínu v koutě, kde si potřeboval vstřebat svůj výsledek, tak jsme nezjišťovali, kolik dal, a nechali jsme mu prostor se dát dohromady před posledním kolem.
Karel šel na skish a hodil nulu hned třetím hodem. Nula na druhém terči, to se skutečně jen tak nevidí u dospělých závodníků. To, co vám proletí hlavou, je akorát tak "hmm, a to mě čeká ještě 17 hodů tímhle stylem"... Naštěstí pro Karla to byla jediná nula, takže se to ukočírovalo na 95 bodů. Nicméně Zuzka si hodila stovku a šla před Karla. Bylo jasné, že to bude o jedné pětce, která to může rozhodnout... předtím, než se půjde na multi, kde to bude o více pětkách.
V druhém kole se Matějovi stalo přesně to, co se stávalo Adamovi. Po prvním kole se stovkou brutální propad v kole druhém. Matěj hodil 70. Dal tak našim klukům velkou šanci. Nebo spíš Adamovi, který by musel hodit stovku. Honza by musel hodit aspoň 105... Ale to druhé kolo nevyšlo nikomu. Nejlepší byl Honza, který dal 80 bodů. Adama jako kdyby najednou přestala poslouchat ruka. Na prvních dvou terčích mu začala padat šílené dolů a kapka padala deset centimetrů až půl metru před terč. Jedna nula za druhou a na Adamovi bylo vidět, že vůbec neví, co s tím. Nepochopitelný zkrat přinesl výsledek 55 bodů. Jak jsme později zjistili, byl to stejný výsledek, jako hodil Peťa v prvním kole. Tomu klidová chvíle pomohla, v druhém kole hodil alespoň 80 bodů, což byl výsledek do poloviny tabulky.
Karel šel do druhého kola s tím, že bude potřebovat stovku a doufat, že ji Zuzka nedá. Po prvním hodu na pětce už to bylo jedno, spadlo to vedle. Karel si tedy na každé disciplíně v každém kole hodil jednu minelu a měl výsledek 98-98-95-95. Co s tím chcete dělat, když tam vedle vás naběhne ostravský Jirka nebo kroměřížský Jára a hodí si na skishi 100-100? Zuzka v druhém kole minula také pouze jednou jako Karel, takže pořád vedla.
No, nějak se to doházelo, terče se posunuly o dva metry a mohla začít multi. Mládež ji měla samostatně, dospěláci jako součást svého boje.
I na multi Matěj ukázal svou sílu, když hodil nejvíc - 70 bodů. Adam měl 65 bodů a Honza dokonce 45. Honza překvapivě vyměnil prut a místo házení s novým prutem začal trénovat s tím starým, se kterým původně trénoval Petr a Karel. Když měl jít současně Petr s Honzou, musel se Petr dohoudnout s rozhodčím, že půjde před ním následující závodník. Ještě doběhl pro Aleše, jestli by teda šel. Aleš trošku rozhozený z koncentrace šel a cvičně si tam hodil stovku... Jedinou stovku na multi mezi dospělými. Okamžitě ho to vystřelilo na první místo v dospělých.
Ve chvíli, když začal házet Petr se starým prutem, volali Karla. Tak Karel skočil pro nový prut a začal tam něco plodit. Evidentně blbá kapka, protože padala všude možně, jen ne na terč. Na druhé kolo však už Peťa skončil, tak si hned Karel vzal ten starý prut k sobě a začalo to tam padat. Peťa měl 35 bodů, Karel dvojnásobek. Medailové pozice - pá pá... I Zuzce se to kupodivu moc nepovedlo, hodila 80 bodů.
Na druhé kolo se začal Karel klukům víc věnovat a kecal jim do toho. V podstatě šlo pouze o usměrnění pozice prutu před odhodem, což stačilo Adamovi připomenout a už tam lupal trefu za trefou. Nakonec z toho bylo parádních 85 bodů, nejvíc z žáků. O druhý nejlepší výsledek se postarali bohumínský Adam a náš Honza, kteří měli 75 bodů. Honzovi stačilo ke konci prvního kola poradit delší průvěs a hned to bylo lepší. Matějovi se druhé kolo nepovedlo. S Peťou Karel hledal, kudy jak přijít na to, co by mohlo fungovat. Jak Petrovi, tak i Honzovi se stávalo, že se zamotával naviják. Karel měl možnost také házet druhé kolo se starším prutem, tak to zkoumal, ale nezamotalo se to ani jednou, takže možná problém při manipulaci s prutem. Je fakt, že Honza často promáchl špicí do země, čímž zpomalil kapku a ta pak neodebírala tolik šňůry, kolik dodával naviják, což automaticky vedlo k zamotání navijáku.
V druhém kole už se Karlovi vedlo líp, ikdyž druhé kolo se nepovedlo tolik. Bylo z toho 85 bodů. Zuzka se zlepšila na 90 bodů a Karla jednoznačně porazila o 16 bodů.
Mohlo se to jít vyhlásit. V žácích nás opět porazil Matěj. Opět jsme brali druhé a třetí místo. Tentokrát se kluci prohodili, druhý byl Honza a třetí Adam. Ztráta na Matěje byla propastná, takže jsme zvědaví, jak to dopadne u nás, kde jsme zvyklí na prostředí. Petr si to protrpěl a kvůli slabým výkonům nakonec skončil poslední. Zatím nepropadáme panice, rozhodující bude příští týden a pak se uvidí, zda změníme přípravu při tréninku.
V multi jsme však získali první místo. Zasloužil se o něj Adam, který o deset bodů porazil bohumínského Adama. Za nimi na třetím místě skončil Matěj. Honzovi utekla bronzová příčka o jeden zásah.
Zdá se, že v dospělé kategorii se mění zažité zvyky. Kde byl Bombik? Až čtvrtý. Kde byla bohumínská Lucka? Sedmá. Kde byli ostatní? Až za ostravským, tedy po novu frýdeckým Jirkou, který o 6 bodů porazil svoji ségru Zuzku. Na třetím místě další Ostra... Frýdečák, Aleš. Naneštěstí v druhém kole neudržel výsledek z prvního kola a 75 bodů ho poslalo až na třetí místo. Karel se svými úžasnými výsledky na multi obsadil nakonec šesté místo.
Tak nám skončil další závod. Pobalili jsme se, rozloučil jsme se a odebrali jsme se domů. V neděli jsme opět naběhli na trénink a makali jsme v zažitém stylu.
Následující závod ukáže, zda tak budeme trénovat dál stejným stylem, nebo se bude muset něco změnit. Zatím věříme, že na to nejdeme špatně.