V neděli, hned po ligových závodech, vypadalo počasí velmi pěkně, takže mohlo proběhnout oblastní kolo Zlaté udice, které pořádal pobočný spolek Třešť.
Mohli jsme porovnávat s ostatními oblastními koly, která proběhla v Moravském rybářském svazu. O jedno se postarali kamarádi ze Znojemska Martin a Pavel. Akce se jim vydařila, zúčastnilo se 45 dětí. Drtivá většina se tedy těšila spíš na to chytání, protože to zná každý, ale do házení na terče se nikdo moc nehrnul. Bylo to něco nového, nepoznaného. A psaní testů a poznávání ryb, živočichů a ryb? No, ty ryby asi jo, ale ten zbytek skoro nikdo neučí. Nikoho nenutíme, ale proč to nezkusit, když za výsledky může být odměna? Každopádně rybářek a rybářů bylo víc. Kroměřížské kolo přilákalo dokonce 50 závodníků. Pomocníci Standy dokonce museli před závodem ještě naběhnout na rybník a předělávat rozložení startovních míst, aby se tam všichni zájemci vešli. No, samotní jsme byli zvědaví, jestli se nás sejde opět jenom devět nebo zda i u nás lov ryb přiláká víc lidí.
Naše mladé naděje dorazily všechny. Přidal se také Honza, který potřeboval potrénovat lov na děličku před svazovým kolem Zlaté udice. Od nás tedy celkem bylo pět chlapců. To jsme ale ještě nevěděli, že dorazí někdo z rybářského kroužku, který se koná v sídle našeho spolku. K těmto našim chlapcům dorazili ještě tři chlapci z Kuřimi, se kterými dorazil další nestor Zlaté udice - parťák Michal, co stejně jako Pavel a Martin přišli ke Zlaté udici přes lov ryb a tako jako my se učíme plavanou, oni se učí rybolovnou techniku. K těmto hostům samozřejmě dorazili i domácí závodníci. Celkem se nás sešlo 20 dětí a hromada dospělých.
Oblastních kol Zlaté udice se tedy zúčastnilo 115 dětí.
Dostali jsme echo, že Matyáš a Robert budou mít svoje vybavení připravené, takže Karel vzal prut pro Míšu a Vojtu. Také vzal bednu pro Honzu. Tomu ale dovezl závodní bednu Michal. Karlovu bednu využil druhý Honza, který také chytal na děličku. Propozice byly jednoduché - každá chycená rybka, která nemá míru, bude hodnocená jako 1 bod. Každá chycená rybka, která má oficiálně míru, bude měřená a co centimetr, to bod. Takže když by někdo chytil kapříka o velikosti 30 cm, dostal by 30 bodů. Byli jsme dokonce varováni, že se v rybníčku pohybují i velcí kapři, takže by to mohlo být i zajímavé, pokud by se chytil.
Všichni chlapci dorazili bez problémů. Když dorazil Karel, většina již byla u rybníku a měla i vylosovaná místa, takže je Karel šel pozdravit a kontroloval, zda je všechno v pořádku. Matyáš měl hodně malinký kyblíček na krmení, ale Karel měl krmení s sebou. Domácí doporučovali kolínka nebo rohlík. Měli jsme červíky a žížaly. Byli jsme tedy připraveni tak, že Maty, Robik a Míša měli splávky a Vojta měl feeder (Karel neměl připravený druhý prut na splávek).
Závod měl být na dvě dvouhodinová kola a mezi nimi pauzu na oběd. Cca o půl deváté se odstartovalo.
Začátek pro nás nebyl úplně nejlepší, rybky začaly brát až tak po čtvrt hodině. Čaroval hlavně domácí Petr, který seděl na hrázi a lovil kapra za kaprem. Potvrdila se předpověď - brali hlavně na kolínka. Za chvíli chytil Matyáš plotici a Vojta taky. Robert nějak laboroval. Vyhodil splávek a snažil se chytat na těžko, ale měl tam pouze dva broky z plavané. Kupodivu nenahodil daleko. Takže to Karel celé předělal na feederové krmítko, aby šlo aspoň někam dohodit. Pak to bralo, ikdyž jsme chytali jenom plotice. Pozitivní bylo, že každý si chytil rybku. Míša dokonce i strom.
Člověk se ani nenadál a najednou byly dvě hodiny pryč. Tak se všichni přesunuli. Napřed si odnesli věci na místo, kde měli chytat druhé kolo, pak šli na klobásku. Místní borci z Třeště měli u rybníku gril a opékali jemné klobásky pro děti a pikantnější pro rodiče a vedoucí. Musíme říct - ta pikantní byla boží. Musíme od chlapů zjistit, kde je kupují. Karel dokonce dostal dvě, tak se mu dělaly boule za ušima a cítil se jak v ráji.
No, šlo se na druhé kolo.
V druhém kole si také chytil každý rybku, jen se měnilo složení. O největší rozruch se postaral Matyáš, který zasekl rybu, která kladla neskutečný odbor. O chvíli zasekl velký záběr i Robert. O chvíli později se ukázalo, že ta velká ryba je Robert na druhé straně rybníka. Přestal tedy namotávat, aby vytáhl rybu Matyáš. Stále to ale vypadalo na velkou rybu, než se na hladině objevila dvacítková plotice. Půlka rybníka se zasmála, jak všichni čekali po tom souboji pěknýho kapra a byla to taková škudla.
Za chvíli přiběhl Vojta, že má odstrojený prut. Že mu zabral kapr padesátka, kterýho vytáhl, ale pak přišel větší a u břehu se rozjel a brzda byla utažená, tak se urval. Karel vzal poslední krmítko, co měl s sebou (nepočítal s chytáním na krmítka), navázal to znovu a dal to Vojtovi. Trvalo to asi dvacet minut a najednou Karel viděl, jak Vojtův děda zdolává kapra a Vojta běhá kolem s podběrákem. Dospělí z Třeště, kteří to viděli, neřekli ani slovo a dělali, že to nevidí, ale i tak bylo poznat, že se jim to nelíbí. Proto to řešil Karel a z dálky volal na Vojtu, že prut má mít v ruce on, že je to soutěž dětí. Děda to rychle pochopil a prut dal Vojtovi do ruky. Bylo ale vidět, že Vojta by kapra asi nezdolal úplně sám, tak děda alespoň přidržoval Vojtu a trochu i prut. Zbytek si musel Vojta vybojovat sám. Brzda byla předtím od Karla povolená, takže si kapr jezdil, jak se mu chtělo.
Zhruba ve chvíli, co byl kapr v polovině rybníka, měl záběr další klučina asi o dvě místa dál. Původně si dospělí mysleli, že se opakuje situace Maty-Robík. Ovšem ukázalo se, že Vojtův kapr stále tahá doleva, zatím co kapr třešťského chlapce tahá doprava. A tak se zdolávali dva větší kapři. Ten kapr napravo šel nakonec ven rychleji. Protože nejblíž byl podběrák Vojty, půjčili si ho a vytáhli kapra 64cm. O pět minut později už měl Vojta kapra také u břehu, ale chyběl ten podběrák, takže Karel běžel k vedlejšímu místu a půjčil si od nich. Kapřík to byl krásný. Měl nakonec 63 cm.
Po tomto úžasném souboji se již na rybníku další tak velká aktivita neudála. Chytalo se hlavně na hrázi, kde z místa, kde se chytilo v prvním kole hodně kapříků, chytil druhý klučina taky hodně kapříků. Robik seděl o dvě místa dál. Kupodivu ho v podstatě chytil na přívlačení, jak sám řekl. Dalo by se to tak nazvat. Právě ve chvíli, kdy se rozhodl, že to nebere a je potřeba to přehodit, začal namotávat a kapr mu po tom skočil. Kapřík měl něco kolem 30 centimetrů.
Nakonec i toto kolo skončilo. Po chytání bylo potřeba počkat, chlapci z Kuřimi si chtěli ještě vyzkoušet testy a poznávačku. A tak zatím všichni ostatní odnesli všechny věci do aut a čekali na vyhlášení. V Míšovi stále přežíval duch lovce a ulovil do kelímku pijavici. Takže si všichni mohli zopakovat poznávačku a jak taková pijavice vypadá. Karel jim ještě ukazoval kruhovou tlamičku, kterou se přisává.
Testy se udělaly, spočítaly se body za lov ryb, propočítalo se i vyhodnocení Zlaté udice a šlo se vyhlašovat.
Lov ryb v nováčcích vyhrál s brutálním náskokem místní lovec Petr. Měl 270 bodů. Zatím nám velkou radost udělal Vojta. Za své dva kapry a plotice získal 117 bodů. Třetí pak skončil Vojta z Kuřimi. Míša skončil na děleném pátém místě s dvěma chycenými rybkami. V žácích naši kluci pohořeli. Vyhrál Jarda s 222 body, za ním byl Michal s 203 body a třetí byl Matyáš (ne ten náš) se 140 body. Robert skončil pátý s 66 body a Matyáš šest s dvěma rybkama. Úplně nejvíc ryb, respektive největší součet délek, získala místní Julie, když měla 282 bodů v kategorii juniorů. Druhý skončil domácí Honza s 72 body a třetí náš Honza s 21 body.
Do celkového pořadí se započítaly i děti z Kuřimi, kteří dostali body z házení na terče, jako kdyby skončili poslední. Po součtu to ale pro některé nedopadlo špatně. Začátečníky vyhrál náš Vojta a Míša nakonec bral třetí místo. V žácích to měl Robert nahnutý, ale pomohlo mu, že měl velmi dobrou poznávačku, takže nakonec obsadil 1. místo. Matyáš pak ještě skončil třetí. V juniorech se sice zúčastnil náš Honza, ale pouze lovu ryb, takže mu bodově nevyšlo medailové umístění. Vyhrál Honza z Třeště.
No a to bylo úplně vše k oblastnímu kolu. I k chytacím závodům, kterých se účastníme. V sobotu budou ještě kolegové z rybářského kroužku u nás pořádat CIHELNA Cup, ale na ten většina z nás nemůže. Máme házecí závody.
Moc děkujeme pobočnému spolku Třešť, že závod uspořádala. Bylo to úžasné a lovy těch velkých kaprů byly úžasným zážitkem.
Tak snad zase za rok...