Od listopadu se pohybujeme v tělocvičně a házíme hlavně plachtu a žluťáky, abychom alespoň něco nezapomněli. Není to úplně to samé jako venku, ale vykašlat se na všechno je taky blbost. Házení nás prostě baví. A nejsme sami, což dokazuje i množství halových závodů, které probíhají po celé republice. Před týdnem byly halovky v severočeském Litvínově a tento víkend proběhl závod v západočeském Nepomuku. Náš Moravský rybářský svaz zahajuje halovou závodní sezónu až na konci ledna, kdy i nováčci mají nějaký čas k tomu, aby se naučili základy házení a mohli se zúčastnit. Naši severní sousedi ale zahajují v prosinci, a tak jsme vyrazili na návštěvu do Bohumína.
Protože nám nevyšlo ubytování, kde jsme byli zvyklí, Jirka hledal jinde a podařilo se mu zajistit bydlení ve Věži. Má to své výhody, člověk může vyrazit do bazénu zdarma. To by ovšem nesmělo začít tak úžasně sněžit. Dopravní mapa ukazovala rudou dálnici mezi Humpolcem a Brnem a jen v Jihlavě napadlo přes 10 cm sněhu. Cesta z práce, trvající běžně deset minut, se protáhla na hodinu. A k tomu ještě deset minut... Nakonec se ale podařilo vyrazit na cestu, ač s hodinovým zpožděním. Na dálnici opět kolona před Brnem, kolona u Brna, kolona za Brnem, kolona u Vyškova a nově i kolona za odbočkou na Frýdek-Místek. K hotelu se dorazilo kolem půl sedmé, takže byl prostor na vykoupání maximálně na hodinku a čtvrt. Využila se do poslední možné chvilky.
Nemohli jsme na závody vyrazit všichni. Ach ty zimní nemoci. Nováčky jsme zase brát nechtěli, ač bychom tři nadšence našli. Vzhledem k nákladům na ubytování to úplně není efektivní. Takže jsme nakonec vyrazili ve čtyřech. Adam závodil v žácích, Petr v juniorech a Karel v dospělých. Jirka jako morální podpora.
Po příjezdu jsme zjistili, že dorazilo 69 závodníků. To byl také důvod, proč byla zrušena oblíbená zátěž dálka a házely se pouze terče. Dvakrát plachta, dvakrát skish. Multi byla u každé kategorie vyhlašována zvlášť. Překvapilo nás, že jsme byli jediní zástupci Moravského rybářského svazu, čekali jsme účast Kroměříže nebo alespoň Chropyně. Nedorazil nikdo. Kromě Jihlavy se zúčastnily ještě dámy z Prahy a v rámci družby dorazili mladí závodníci z Katowic.
Pohledem do soupisek jsme očekávali, že Adam by v žácích neměl mít větší problém. Jedinou konkurencí se jevil vítkovský Ládík, u kterého jsme v průběhu roku zaregistrovali, že dokáže překvapit a právě terčové disciplíny mu jdou nejlíp. U juniorů jsme tušili problém minimálně ve vítkovském Tomášovi, který je velmi dobrý terčař a bude důležité ho sledovat v průběhu příštího roku během nominace. Teda jestli bude jezdit po závodech. U Jardy nebo Maxe jsme tušili, že by mohl přijít nějaký problém ve skishi. V juniorech byli ještě dva polští závodníci, o kterých jsme toho moc nevěděli. Až doma, když nás napadlo zjistit, zda nebyli ve Švédku, jsme zjistili, že v juniorech byl Marcin, který je polským reprezentantem. Karel měl štěstí, že muži byli rozděleni na dvě kategorie - mladší a starší muži. Díky tomu měl alespoň nějakou šanci mezi závodníky jako byl Světelák nebo Bombik. Kdyby byli muži dohromady, asi by Karel měl větší problém.
Během zahájení si dovolili ertéčkáři z Jihlavy urvat trochu pozornosti pro sebe, když chtěli ocenit usilovnou a dlouholetou práci s dětmi, kterou neúnavně provádí tahoun bohumínského kroužku Břeťa. Karel jménem týmu předal jihlavskou mikinu s označením "ČESTNÝ ČLEN" a přivítal Břeťu v týmu RT Jihlava. Trochu tím vyvolal paniku u nejmenších, kteří měli pocit, že Břeťa již bohumínský kroužek nepovede. Vše se naštěstí vysvětlilo.
Závod začal plachtou. Po bohumínsku každý dostal papír s předtištěnými tabulkami a měl si osobně dojít k rozhodčím. Rozlosování neexistovalo, jen se očekávalo, že půjdou napřed ti nejmladší.
Z Jihlavy začal Adam. Trochu nečekaně procházel jednotlivými stanovišti pokaždé s dvěma desítkami. Karla s Jirkou to zvedlo z lavice a s napětím očekávali, zda to Adam dotáhne do kilového konce. Předposlední hod, první na libovolných, byla opět desítka a vypadalo to, že stovka padne. Až u posledního hodu přemohla nervozita Adama a hod šel mimo. Těsných 98. Neuvěřitelný začátek. Ještě čtyři další kluci hodili 90+, přičemž nejvíc dal Ládík, když měl 94 bodů. Petr v prvním kole minul dvakrát, ale jak na potvoru jedno z toho byla šestka, takže měl 94 bodů. Trošku to zkomplikovalo situaci, protože Marcin hodil 98 bodů a navíc Tomáš hodil stovku. Karel se snažil držet s kluky krok a naštěstí byla v prvním kole pouze jedna osmička.
Do druhého kola šel Adam stejně koncentrovaný jako do prvního kola a opět se dostal na libovolné hody s 80 body. První hod byla desítka, takže se opakovalo první kolo. Oproti němu však druhý hod byla opět desítka a Adam tak dosáhl první stovky v halové sezóně 2024-25. Celkem měl ztrátu 2 body po plachtě a nejblíž k němu byl bohumínský Adam ze ztrátou 16. Následoval Láďa s 18 body ztráty. Petr se postaral o dalších 98 bodů pro Jihlavu a držel se polského Marcina, který s 94 body měl stejnou ztrátu. Vedení v juniorech držel vítkovský Tomáš se ztrátou 2 bodů. Karel k jeho smůle hodil 3 osmičky v druhém kole. Jednak ho drtil Adam, druhak měl Petr stejně. Schylovalo se k tomu, že si oba kluci Karla namažou na chleba.
Přišla na řadu skish a s ní drobné nepřesnosti v rozhodování. Některé pětky, které nám byly uznány, bychom si sami neuznali. Na klucích se to projevovalo tak, že byli víc nervóznější. Každopádně v nastaveném systému Adam hodil v prvním kole 95 bodů, stejně jako Ládík. Ještě dva kluci hodili 90 a zbytek již měl míň. Petr měl 90 bodů a nejvíc to podělal Karel, který si řekl, že si hodí na rychlost a vůbec si neuvědomoval, že bojuje proti klukům. V tempu lítala kapka nahoru dolů, doprava doleva, až z toho Karel získal pouze 80 bodů. V tu chvíli již Adam věděl, že když hodí aspoň 80 bodů, tak porazil Karla. Svou chybu si Karel uvědomil, až když to zjistil taky...
Snaha Karla porazit se na Adamovi projevila, ale naštěstí minul pouze třikrát. S výsledkem 85 už věděl, že Karel by musel hodit 110, aby ho porazil. Rozhozený byl i Petr, první kolo se nedokázal vůbec srovnat a polovinu hodů minul. V druhém kole se najednou uklidnil a házel to, co má natrénováno. Minul pouze předposlední hod. Bylo již ale pozdě, měl 70 bodů. Karel šel házet svou poslední skish a zase se nechal uvrtat do blbnutí, když záměrně čekal, až vždy odhodí závodník vedle něj, a pak teprve hodil. Bohužel předposlední hod byl vedle, takže 95.
Ještě multi. Karlovi se pokazil naviják. Ač měl jiný jako pojistku, ten náhradní má menší gramáž, což dělá menší páku na prut a je s tím horší házet. No ale co se dalo dělat, museli se s tím nějak s Petrem poprat. Na Adamovi bylo vidět, že poslední dva tréninky se soustředil na disciplíny 3 a 4, takže ta multi mu úplně nesedla. Přesto hodil 70 bodů, což bylo pouze o 5 bodů míň, než hodil mistr republiky, bohumínský Adam.
Úplně stejně dopadl Petr. Ve své kategorii hodil 65, což bylo přesně o 5 bodů míň, než hodil polský Marcin. Prostě jak přes kopírák.
Ve starších mužích nejvíc hodil Bombik. Kupodivu neměl nejvíc ze všech, v mladších mužích ho přehodil jeho synátor. Za Bombikem se umístil Světelák, když měl o 5 bodů míň, a o dalších pět bodů míň měl Karel. Takže v multi jsme brali dvě druhá místa a jedno třetí.
V celkovém pořadí D3+D4 vyhrál Adam v kategorii žáků. Celkový součet 378 byl 11 bodů nad druhým Ládíkem a třetím Mikulášem z Ostravy. Petr obsadil třetí místo se ztrátou 15 bodů na druhého Marcina a 16 bodů na prvního Tomáše. Kdyby poslední skish byla 90 bodů, Petr by vyhrál. Škoda.
Ve starších mužích vyhrál Bombik o 8 bodů před Světelákem. Karel kupodivu skončil třetí (očekával se níž), přestože na druhé místo ztratil 16 bodů. Za ním se umístil ostravský mladík Jirka, který podruhé v tomto roce hodil stovku na skishi. Co jsme koukali, tak kdyby mladší a starší muži byli dohromady, Karel byl obsadil až pátou příčku.
To nejdůležitější - Adam porazil Karla o 11 bodů. Letošní sezóna bude zřejmě velmi náročná. Minimálně pro Karla. Jeho svěřenci ho začínají drtit.
První halový závod skončil. Odváželi jsme si jedno zlato, dvě stříbra a tři bronzy. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, až se přidá i Honza. Ten si bohužel nemohl hodit svůj poslední halový závod jako žák, a tak ho uvidíme na dalším závodu již jako juniora.
Tak jdeme trénovat. Minimálně aspoň Karel...