Jihlava město
Historie RT, část ČSSR (1)
Počátky rybolovné techniky za první republiky.

Na přelomu tisíciletí se na českém webu objevily první neoficiální stránky, věnované rybolovné technice. Na těchto stránkách se objevila informace, že první zmínka o nějakém technickém házení rybářským vybavením se objevila v Československu v roce 1919. Tato informace se nikde jinde neobjevila a ze všech dostupných materiálů, které se nějak dají sehnat (a my se k nim dostali), se nepodařilo tuto informaci potvrdit.

Z tohoto důvodu můžeme za první zmínku o rybolovné technice považovat až rok 1932, kdy se v Rybářském věstníku zmínil pan Antonín Bardoun z Plzně, že v Bruselu byl založen Závodní rybářský klub podle vzoru jiných klubů ve Francii, Anglii a jinde. Měl patnáčt členů a první závody se uskutečnily 2. října 1932. Právě pan Bardoun se těchto závodů zůčastnil jako pozorovatel, aby se seznámil s jejich organizací. Onen klub si tehdy vydával vlastní propozice k závodům.

Ano, to byl takový nešvar tehdejší doby. Napříč státy různé disciplíny, různé zátěže o různých tvarech a hmotnostech, různé velikosti terčů a různé vzdálenosti jejich umístění. I o tom se zmiňuje ve své knize "Rybářský sport" pan Jaroslav Tejčka. Tato publikace o 670-680 stranách (na různých stránkách různá informace o počtu stran) se stala jakousi rybářskou biblí pro české a slovenské rybáře na velmi dlouhou dobu. Ještě dnes je možné tuto publikaci sehnat, ovšem ta část, která se o rybolovné technice zmiňuje, je nám zatím skrytá. Tak nějak tušíme, že se tam píše o rybolovné technice ve světě.

V tomto období se začala psát historie rybolovné techniky i u nás. Přesouváme se na jih Čech...

Skoro citujme pana Mikuláše Pavlíka, dříve předsedu MO ČRS Jindřichův Hradec (70. léta), a pana Josefa Mikulce, organizátora prvních závodů RT u nás:

Ve dvacátých letech se vesměs chytalo na bambusový bič nebo lískový prut. První navijáky se v Jindřichově Hradci objevily v roce 1929. O dva roky později se zde objevily i první třpytky. Ovšem zde byl problém v tom, že v mnoha organizacích, a také v Jindřichově Hradci, byla přívlač zakázána. Proto se experimenty s novými metodami lovu ryb přesouvalo na soukromé rybníky. Právě tam zájem o různé rybolovné techniky, rybářské náčiní a nástrahy k lovu ryb mezi jindřichohradeckými rybáři stále vzrůstal. Každý ochotně sděloval nové zkušenosti a zážitky, co nového objevil v tehdy chudé rybářské literatuře atd.

Hodně pomohla i cizí literatura, především anglický časopis "The Fishing Gazette". Právě z něj se tehdejší rybáři dozvěděli o existenci závodů v rybolovné technice v Anglii a Francii, kde tento sport měl již dlouholetou tradici. Vedlo to k zamyšlení. Možná v tom hrála roli i myšlenka mírně zatlačit i na Rybářský klub v Jindřichově Hradci, že zájem o přívlač existuje a zda by nebylo fajn přehodnotit rozhodnutí o zákazu přívlači. A od myšlenky se rychle přešlo k rozhodnutí. Parta kolem pana Josefa Michalce se dohodla na soukromé akci, protože nepočítali, že by ji uskutečnil rybářský klub. Pomohla firma Jaro pana Josefa Rouska zd Žďáru.

2. srpna 1934 se v ranních hodinách zahájily na soukromém Březském rybníce neoficiální závody jednak v lovu ryb a druhak technické závody. Ty proběhly na blízkém fotbalovém hřišti v Dolním Skrýchově. Zúčastnili se čtyři závodníci z Jindřichova Hradce a bratři Josef a Václav Rouskové. Co se týče technických závodů, soutěžilo se ve čtyřech disciplínách. Dle ohlasů měly závody dobrý průběh k všeobecné spokojenosti a měly i velmi dobrou odezvu v odborném a denním tisku. Pomohlo to, že jeden redaktor byl aktivním závodníkem. Hlavně to ale mělo dobrou odezvu u členů tehdejšího rybářského klubu. Hodně to pomohlo. Na výroční členské schůzi v březnu 1935 prošel návrh na zrušení zákazu přívlače. Dokonce nad očekávání hladce prošel. Byla i schválena některá opatření pro lov přívlačí. Brzy na to proběhla přednáška o přívlači a u řeky zájemcům předvedeny praktické ukázky hodu s přivlačovým náčiním.

Technické závody vzbudily celosvětový ohlas, zejména v Praze a Plzni. Líbilo se to i funkcionářům v Jindřichově Hradci a s poptávkou po oficiálních technických závodech hladce prošel návrh je uskutečnit právě v Jindřichově Hradci. Stanovil se termín na 28. září 1935, což umožnilo získat dostatek času na řádnou přípravu a tisk propagačních brožur. Pan Josef Michalec si vzal na starost vypracování závodního řádu. Řídil se zásadou, že pravidla mají být pro začátek co nejjednodušší, aby neodradily rybáře bez závodní praxe od účasti.

Přišel památný den 28. září 1935. Přihlásilo se 19 závodníků, ale 10 nedorazilo. Těžko soudit, proč.

Na sokolském cvičišti v Jindřichově Hradci pozdravil všechny přítomné předseda městského národního výboru, pan Brož, a také pan Jaroslav Tejčka co by zástupce Zemského rybářského svazu v Praze. Pan Tejčka závody také oficiálně zahájil. Akce se zúčastnili i čestní zástupci rybářských organizací z Prahy, Českých Budějovic, Teplic a další. Mimo jiné přišel i tehdy známý fotoreportér Karel Hájek. Za Plzeň dorazil předseda soudcovského sboru A. Bardoun.

Závodu se zúčastnily spolky z:

  • Prahy (Václav Rousek)
  • Plzně (František Schneider, Bohumil Zeman
  • Jindřichova Hradce (Bohumír Kouba, Karel Liqocki, Josef Michalec, Jaroslav Studenovský)
  • Brna (Vávlav Siegl)
  • Strmilova (František Paulát)

V roce 1953 navrhla americká organizace (tenkrát NAACC) několika národním organizacím, věnujícím se castingu, aby se spojily do jedné mezinárodní organizace. A tak vznikla organizace ICF (Internation Casting Sport Federation). Mezi zakládajícími členy byla Belgie, Finsko, Anglie, Norsko, Skotsko, Švédsko, Nizozemsko, Nový Zéland nebo Austrálie. Prvním prezidentem byl 1. ledna 1954 zvolen americký Myron C. Gregory.

Již o tři roky později, v roce 1957, se konalo první mistrovství světa. Hostitelem bylo západoněmecké město Kiel.
Zúčastnilo se ho celkem 82 závodníků z dvanácti států. Alespoň co lze vyčíst z dochovaných výsledků:

  • Švédsko - 16 závodníků
  • Norsko - 12 závodníků
  • Západní Německo - 12 závodníků
  • Nizozemsko - 9 závodníků
  • USA - 7 závodníků
  • Belgie - 6 závodníků
  • Švýcarsko - 5 závodníků
  • Rakousko - 4 závodníci
  • Velká Británie - 4 závodníci
  • Francie - 3 závodníci
  • Dánsko - 2 závodníci
  • Kanada - 2 závodníci

Disciplíny a víceboje v kategorii mužů byly:

  • Muška skish - vyhrál Gerhard Schöpp (Norsko)
  • Muška kombinace - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Muška dálka jednoruč - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Muška dálka obouruč - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Zátěž skish se zátěží 17,72g - vyhrál Franz Mordax (Rakousko)
  • Zátěž skish se zátěží 10,50g - vyhrál Johny Broers (Nizozemsko)
  • Zátěž dálka se zátěží 10,50g - vyhrál Myron Garber (USA)
  • Zátěž dálka se zátěží 30,00g - vyhrál Rune Frederiksen (Švédsko)
  • Multi dálka se zátěží 17,12g - vyhrál Myron Garber (USA)
  • Multi dálka se zátěží 17,72g - vyhrál R. Rosengren (Švédsko)
  •   ----  
  • Muškařský dvojboj - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Dálkový dvojboj - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Dálkový čtyřboj - vyhrál Jon Tarantino (USA)
  • Multi dvojboj - vyhrál Myron Garber (USA)

Závodů se zúčastnily také 4 ženy, dvě z Rakouska a dvě z Norska.
Disciplíny v jejich kategorii byly:

  • Muška skish - vyhrála N. Krogeggen (Norsko)
  • Zátěž skish se zátěží 10,63g - vyhrála Johanna Moldaschl (Rakousko)
  • Zátěž dálka se zátěží 10,50g - vyhrála Hermine Krall (Rakousko)
  • Multi dálka se zátěží 17,12g - vyhrála E- Bri (Norsko)
  • Multi dálka se zátěží 17,72g - vyhrála Johanna Moldaschl (Rakousko)

Toliko k prvnímu mistrovství světa organizace ICF.

V Římě ve staroslavné aule FORO ITALICO byla založená mezinárodní rybářská organizace CIPS (Confédération Internationale de la Pêche Sportive), a to konkrétně 22. února roku 1952. Zakládalo ji 10 států (dnes jich má cca 115). Tato organizace sdružuje různé rybářské podskupiny jako lov na mušku, lov na řekách nebo lov na moři. Součástí organizace byla komise pro rybolovnou techniku (v roce 1972 se komise změnila na FCS - Federation of Casting Sport). V roce 1953 se na 1. kongresu v Riva del Garda položily první základy pro závodní řád rybolovné techniky, který se odlišoval od pravidel ICF především tím, že terče nebyly na vodě, ale na zemi, a také zátěže a mušky dopadaly na zem a ne na hladinu. Rozvoj sportu dle těchto pravidel byl samozřejmě jednodušší, protože sehnat nějaké hřiště nebo louku, kam by se postavily disciplíny, bylo mnohem snazší než hledat vhodnou a mělkou vodní plochu.

CIPS pořádal první závody v roce 1959, tehdy ještě jako mistrovství Evropy, a to ve Švýcarském Zürichu. Dneska se již asi nedozvíme, kolik závodníků se zúčastnilo, ve výsledcích jsou pouze první tři závodníci. Nicméně víme, že se zúčastnili závodníci z Východního i Západního Německa, Jugoslávie, Polska, Rakouska a Švýcarska. A víme to, protože tito závodníci byli na bedně... Velké entrée zde měla legendární východoněmecká závodnice Helga Wischer, která vyhrála vše, co ženy házely.

Již tenkrát se házelo se zátěží o váze 7,5 gramů. Jednotlivé disciplíny a víceboje v kategorii mužů byly:

  • Muška skish GG - vyhrál Gerhard Hering (Východní Německo)
  • Muška dálka GG - vyhrál Franz Mordax (Rakousko)
  • Muška dálka TG - vyhrál Fritz Schreck st. (Švýcarsko)
  • Zátěž Arenberg - vyhrál Herbert Arndt (Východní Německo)
  • Zátěž skish - vyhrál Erhard Schuchardt (Východní Německo)
  • Zátěž dálka - vyhrál Rudolf Biegler (Rakousko)
  • Zátěž dálka se zátěží 30,00g - vyhrál Max Gutheil (Západní Německo)
  •   ----  
  • Pětiboj - vyhrál Gerhard Hering (Východní Německo)

Co to vlastně bylo to GG nebo TG?
GG byla zkratka Gebrachtsgeräte, nebo-li běžně používané náčiní. Prostě to, co používali a házeli všichni. Dneska bychom řekli něco jako jednoruční disciplíny pětiboje, které hází všechny kategorie, a které se počítají do víceboje.
TG byla zkratka Turniergeräte, závodní náčiní. Takové ty disciplíny, co neházeli všichni. Například dneska muška dálka obouruč nebo zátěž dálka obouruč není házena v juniorské nebo ženské kategorii.
Dámy neházely mušku dálku TG, zátěž dálku s 30g zátěží a nehodnotil se víceboj.

V roce 1960 došlo k úpravě mezinárodních pravidel CIPS. Přibyla například disciplína muška arenberg nebo pro muže zátěž dálka s 15g zátěží.

Československý rybářský svaz vstoupil dne 24. července 1960 do mezinárodní organizace CIPS. Současně se rozhodl zúčastnit prvního mistrovství světa, které se konalo v polském Krakowě. Pro výběr reprezentace se uskutečnili 5. června 1960 kontrolní závody, ze kterého bylo vybráno 5 mužů a 1 žena. Právě díky paní Ludmile Gerykové jsme hned na prvním mistrovství světa vybojovali první individuální medaili. Jednalo se o bronz za mušku arenberg. Ale o tom později.

Nastalo tedy období dvou organizací a dvou různých pravidel.

Informace čerpány z: