Tak jeden volný víkend.
Jak se stalo pravidlem v necovidové době, po dvou nominačních závodech probíhal tradiční závod Světového poháru, a to v rakouském městě Lenzing. Závodníci, kteří pomýšleli na umístění ve Světovém poháru, si tuto událost samozřejmě nenechali ujít. Jedním z nich byla i Zuzka, která vyrazila s partou moravskoslezské reprezentace bojovat o cenné body.
Každý závod má svá specifika. Například v Lenzingu se jede podobný model, jako na Pražském poháru. Závodníci jsou rozděleni do skupin a každá skupina startuje někde jinde. A tak se stalo, že Zuzčina skupina začínala na zátěži skish, což ji rozhodně nepotěšilo a na výsledku to také bylo vidět. Tři hody minuly terče a hned z toho byla citelná ztráta. Podmínky na skish asi nebyly úplně ideální, protože ze všech závodníků, co se závodu zúčastnili, dokázal hodit plný počet pouze německý Sven Kleen.
Na mušce skish to bylo o poznání lepší, tam těch stovek padalo víc. Ač v juniorkách nebyla žádná, v juniorech ji dokázal hodit litovelský Jeňas a v mužích ji hodilo šest chlapů. I Zuzce se podařilo jí hodit. Akorát, že jí hodily i dvě největší konkurentky, a to parťačka z týmu Lucka a za Rakousko házející jihočeská Alena. Už terče ukazovaly, že v ženách bude napínavý boj o vítězství.
Zuzka ale bojovala jako orlice, jako jediná ze všech závodníků dokázala na plachtě hodit plný počet. Nikomu jinému, a to ani mužům, se stovku na plachtě nepodařilo hodit, ikdyž blízko tomu byla například juniorská Anička z Vítkova. Pak ale přišla muška dálka a tam je třeba říct, že slezské holky se ještě mají co učit od Aleny, která jim na každém hodu naložila minimálně pět metrů a ujala se s náskokem vedení.
To, co ale Zuzce letos jde nejlíp, je její zátěž dálka. Po dobré radě od Aleny Zuzka poslední hod naprala hodně vysoko a její hod překonal všechny ženy a dvě třetiny zúčastněných mužů. Nicméně na vítězství to nestačilo, na první místo bohumínské Lucky chyběly necelé dva body. Chtělo to prostě hodit na plachtě aspoň 102 bodů...
Český tým vůbec docela čaroval, juniorské kategorie vyhráli sourozenci z Kdyně David a Lucka, další medaile brali moravskoslezští Jeňas, Tomáš a Anička.
Žádný div, že kombinovaná družstva juniorů vyhrálo duo David a Jeňas a na druhém místě byla Lucka a Anička. Ženy vyhrály Zuzka s Luckou.
Zbytek závodníků RT většinou trávil sobotu a neděli úplně jinou akcí. Volný víkend mezi závody většina územních svazů využívá k uspořádání územních kol Zlaté udice. Každý si je organizuje jinak. Tak například Západočeský územní svaz tentokrát pořádal své územní kolo kousek od města Domažlice. V sobotu dopoledne se uskutečnilo první kolo lovu ryb udicí na rybníku U tří vrb nedaleko Týnského předměstí, ale druhé kolo se nechalo až na neděli.
Kolem půl čtvrté sobnotního odpoledne se pomalu rozjela soutěž v rybolovné technice na fotbalovém hřišti vesnice Luženice. První disciplína byla "dostaň se na hřiště", protože ve vesnici se překopávala kanalizace, a tak se muselo odbočit už v Luženičkách a přes les se dostat k hřišti ze severu. Pak se mohly odehrát i ostatní disciplíny. Podobně jako i v jiných územních svazech neházel úplně každý muškařské disciplíny, a tak šlo odházet čtyři disciplíny současně docela rychle a za dvě tři hodiny už se dalo začít poslední zátěžovou dálkou.
Nováčkům, kteří se s muškařskými disciplínami tak úplně běžně nesetkávají, mohla předvést techniku házení i bývalá juniorská reprezentantka a mimo jiné i mistryně světa Kateřina z Kdyně, která právě na mušce dálce dokázala vybojovat svou první zlatou medaili v roce 2016.
Moravský rybářský svaz to udělal jinak. Podobně jako jiné svazy sekci Rybářské znalosti uskutečnil chvíli po příjezdu všech do kempu, aby se tím nikdo nemusel zabývat během soboty, kdy budou všichni unavený po rybách, ale v sobotu odchytal obě kola. A sekci Rybolovná technika nechal kompletně na neděli.
Pobočný spolek Jihlava měl jedno želízko v ohni. Jeden z účastníků oblastního kola Zlaté udice, Honza, se rozhodl, že zkusí i svazové kolo. Je třeba říct, že to nebylo tak jednoduché, jak oblastní kolo, protože svazové kolo je generálka na Národní kolo, takže se jede podle jiných pravidel. Například otázky na test se vybírají z cca 280 možných otázek z oblastí přírodovědných znalostí, znalostí o rybnikaření, zákona o rybářství, stanov ČRS, pravidel rybolovné techniky nebo pravidel plavané, uzpůsobené pro potřeby zlaté udice. Také lov ryb nepovoluje jinou techniku než plavanou a rybolovná technika k zátěžovým disciplínám přidává ještě ty muškařské.
Honza začal šestým místem v rybářských znalostech. 18 otázek nebylo správně a v poznávání se objevily rezervy především v živočiších. Na postupové čtvrté místo to však nebylo daleko. V sobotu se rozjel lov ryb udicí a tady Honza neměl úplně štěstí v prvním kole nachytal jenom několik rybek a v druhém kole, když zasekl hodně velkého kapra, při zdolávání skoro vylovené rybě přeskočilo něco v hlavě a rozjela se proti molu, do kterého to napálila. Bohužel v té chvíli se uvolnil háček a kapr byl fuč. I tak ale Honza chytil ještě dva jiné kapříky a nakonec skončil na 9. místě.
V neděli pak na něj čekala rybolovná technika, které se věnuje primárně.
Honza nezačal špatně, muška skish 50 bodů se zbytečnými 4 nulami ukázala, že v této disciplíně rosteme a na nadcházející Mistrovství ČR juniorů a žáků bychom mohli být připraveni. Pak začaroval na plachtě, když o 6 bodů překonal své dosavadní maximum. Podobně si vedl na zátěži skish, protože minul pouze třikrát a překonal svůj osobní rekord na žlutých terčích o 10 bodů.
To dálky se nedařily. S cílem přehodit kroměřížského Matěje se Honza nebyl schopen soustředit na techniku a spíše rval silou v domnění, že tak hodí dál. Ač něco hodil, nebylo to to, co očekával, a hlavně na Matěje ztratil body. Do toho první hod na zátěži dálce hodil několik centimetrů vedle výseče a rozhodčí byli velice pečliví. Na druhý hod udělal typickou chybu závodníka, který znejistí. Přizastavil si před odhodem, a tak odhod směřoval i podruhé mimo výseč. Nemohlo se riskovat, a třetí hod byl zajišťovací, tentokrát přesně do středu výseče.
Ač nebyl se sebou spokojen, s gulášovou polívkou a řízkem v břiše se mu zlepšila nálada. Díky tomu pak vnímal lépe, že sice skončil na druhém místě, ale v pětiboji si zlepšil osobní rekord o 8 bodů. Díky druhému místu v rybolovné technice se umístil na čtvrtém místě a nominoval se do reprezentačního družstva, které by mělo vyjet na Národní kolo Zlaté udice.
Ostaní členové týmu čas trávili různě. Děti si například mohly užít rodiče po dlouhé době přes celý víkend a blbnout doma nebo vyběhnout na výlet.
Teda jak kdo... Třeba Adam taťkovi pomáhal s bazénem, ale stejně neodolal a se zjištěním, že na republice juniorů a žáků se bude házet multi, vytáhl z rohu prut a začal se na závod připravovat.
A Karel si řekl, že si konečně zarybaří. Když už je jeden volný víkend, který se může věnovat jenom sobě, půjde si zarybařit.
A nakonec to dopadlo jinak. V sobotu ráno se zajel podívat na Memoriál Milana Januse, aby se podíval, jak mladí muškaři závodí na Volyňce kousek pod Strakonicemi, sledoval chytání malých potočáků nebo 35 centimetrového lipana, díval se na fungování režimu závodu, kdy jeden rybář chytá a druhý mu dělá rozhodčího, zatím co si ještě chystá svoje pruty, a vyzvídal od otců závodníků informace o závodech a muškaření.
A pak si to chytání rozmyslel a místo ryb jel pomoct Honzovi na Zlatou udici.