Tak toto bola naozaj pekná akcia...
Ve srovnání s jarní sezónou ta podzimní je poměrně krátká. To, co si člověk užívá během poloviny dubna až poloviny července, se najednou musí vejít do září a poloviny října. Teploty klesají, led na terčích se špatně proráží a i to světlo nějak rychleji mizí. Takže nějaká ta liga, nějaký ten svěťák, dokončit Český pohár a šup do haly. A tak se 60 závodníků rozhodlo zavítat do Kroměříže dokončit ten pohár.
Poslední dobou je závod v Kroměříži nejmastnějším závodem v roce. Pořadatel totiž nerozdává pouze poháry, ale i věcné ceny, jako jsou kvalitní sýry a znamenité uzeniny. A kdo něco vyhraje, tak si to pěkně vypije. Rozdávají se i chutné tekutiny. A nejde opomenout ani medaile v podobě povidlovo-tvarohových koláčů. Hanácký pohár se zkrátka stal onou pověstnou "sladkou tečkou na závěr".
Na závod jsme vyrazili v oslabené sestavě. Tomáš si plnil manželské a otcovské povinnosti a Petr si udělal něco s ukazovákem. A Jirka dělal rozhodčího. Finální sestava tedy byla - 3 žáci, 1 žena a 1 muž.
Hned na začátku nás překvapila komplikace v rozlosování, kdy všichni tři kluci měli jít současně. A to nejen na mušce skish, ale i na mušce dálce. Na mušce skish jsme to vyřešili přehozením jednoho z kluků. Došlo ale ke zmatení jiných, takže jsme raději na mušce dálce přehazování s jinými vynechali. Jirka šel k Adamovi, Karel k Honzovi a Zuzka radila Vojtovi. Zvládlo se to.
Vítr si zase pohrával, takže někomu šel po, někomu proti. Tradičně Zuzce proti. Říkala. Je fakt, že když jsme odcházeli, tak se zvedl pěkný vítr po. Takže prostě tradiční sranda.
Pozitivní je, že Honza sice nemá takové výsledky, jaké měl během soustředění, ale drží se stále nad výsledky z jara. Nezačal špatně, druhá nejlepší mucha. Už nám v podstatě blbne pouze pokládání, ještě to sem tam dáme vedle. Ani plachta nevypadala špatně. Potopila nás ale nepochopitelná skish. Jak sám říkal Honza, už od začátku cítil, že je problém. Asi hlava, protože standardně sotva kde mine první terč.
Muška dálka sice na tréninku už vypadá k světu, zato na závodě do toho pořád skáče hlava. Párkrát se daří smyčku vytvořit a jeden hod ke 40 metrům vyletěl. A dopadl vedle výseče. Bohužel byly vytočeny trochu doleva a ještě se pocitově točíme ne do středu výseče, ale kolmo na protější stranu hřiště. První hod na zátěži dálce šel vedle. Honza nevěděl, zda jít na zajišťovák, tak jsme si položili otázku, zda nám bude vadit, když nedáme hod. Došli jsme k závěru, že ne. Takže jsme se k tomu postavili tréninkově a na zajišťovák jsme se vykašlali. Stejně nebyl potřeba. Honza v klidu lupl druhý hod do středu výseče a nebylo co řešit. Výsledný pětiboj nebyl jeho nejlepší, ale pořád asi o 25 bodů výš, než házel o tři měsíce dřív.
Adam začal nejlepší muškou z jihlavských žáků. Třikrát vedle... Je super, že je to jenom vedle. Pak přišla chybička na plachtě a docela propad. Ne, že by nějak hodně ztrácel, ale bohumínští bardi Jarda s Matějem slušně naházeli mušku i plachtu. A kroměřížský Matěj taky. Adam ale přišel s úžasnou skishí, minul jenom jednou. Hned tak nandal ostatním 10 bodů a povyskočil. Na mušce dálce se potřetí dostal přes 86 bodů. S tím rozdílem, že tentokrát z toho neměl radost. No, i tak to byla třetí nejlepší muška dálka v žácích. Podobně byl nespokojený i se zátěží dálkou, ale tam to tak nějak chápeme, umí hodit dál, tady ztratil. Ale záleželo na větru, zda přijde nebo nepřijde, a jemu se zrovna při Adamových hodech moc nechtělo. I tak 429 bodů, v podzimní sezoně nejlepší výkon a pokud bychom nepočítali výsledky ze soustředění, tak se jedná o nejlepší výsledek letošního roku.
Stojí i za zmínku, že Adam si po dlouhé době hodil i obouruče a jakožto skoro dvanáctiletý klučina přehodil na lososu jednoho kadeta. Součet čtyři body od stovky je super. Druhá nejdelší obouručka pomohla k nejlepšímu sedmiboji letošního roku.
Vojta si užil začátek, šel házet sám. Stoupl si k němu aspoň Honza a snažil se mu pomáhat. Vojta tam i tak lupnul 5 nul. Ale potom přišel s třemi osmičkami na plachtě. Jen čtyři junioři hodili víc, ze žáků nikdo. Následovaly čtyři nuly na skishi... Je pravda, že to asi nebylo úplně jednoduchý, třeba bohumínští borci totálně propadli, ale mohlo to být víc. Vojta si to vynahradil na mušce dálce. Za podpory Zuzky poslal hody jeden za 47 metrů a druhý půl metru před 50 metrů. Kolem a kolem, třetí nejlepší muška dálka i mezi juniory, takže paráda. Dokonce přehodil i všechny kadety. Na zátěži dálce to zase byl boj mezi Vojtou a bohumínským Jardou, ale tentokrát vyhrál o jeden bod Vojta. Pětiboj počtvrté přes 440 bodů. V obouručích se také posunul, s výsledky, které olizovaly jeho nejlepší výkony v sezóně, se vytáhl na nový osobní rekord v sedmiboji. Dokonce skončil pátý v sedmiboji kadetů.
Nakonec chlapci skončili oba na bedně, Vojta vyhrál a Adam byl hned za ním. Na třetím místě skončil kroměřížský Matěj.
Zuzka zahájila plným počtem na mušce a jednou osmičkou na plachtě. Pak přišel opět problém na skishi, ta nám nějak přestala jít. V porovnání s bohumínskou Luckou pouze dva body náskok. Muška dálka byla po technické stránce opět pěkná, ale tentokrát vůbec nepomohl vítr. Tady se Lucka dostala do vedení. Pak přišla na řadu zátěž dálka a Zuzka ukázala druhý hod lepší než první. Při třetím ale napálila takovým švihem, že v podstatě větru vysvětlila, aby to ani nezkoušel brzdit, a zátěž dopadla za hranici určující 100 bodů. Díky tomuto hodu s náskokem vyhrála celkový pětiboj.
Karel jel na závod s pocitem, že v celkovém Českém poháru sotva může pomýšlet na bednu, to by se musel víc snažit na jaře. A protože už si zažil své maximum na Světovém poháru, jel si závod do Kroměříže jen užít bez nějakých větších očekávání. Mušku zahájil plným počtem a na dalších dvou terčových disciplínách vždy jednou minul. Se ztrátou 7 se kupodivu ujal vedení. Docela se mu dařilo i na mušce dálce, druhý nejlepší výsledek, ikdyž - jak poznamenal Bombik - házel tolik, co skoroveteráni. A opravdu, českobudějovický Vláďa hodil skoro úplně stejně :) Karel prozatím stále ve vedení zůstával. Na lososu však začal zajímavě, hned druhým hodem upálil handku a během nejlepších povětrnostních podmínek si šňůru přivazoval zpátky. Když konečně vylezl zpátky, už to nebylo ono. Sice i losos byl druhý nejlepší, ale hořovický Tomáš všem naložil 20 bodů a ujal se vedení v sedmiboji. Na zátěži dálce Karel zuřil. Všechny tři hody na 69 metrech. Každý hozený jinak, všechny do stejné vzdálenosti. Vůbec netušil, co mohl změnit. I tady na něj Tomáš a mostecký Honza stáhli. Nakonec ale Karel uhájil první místo v pětiboji.
Na poslední disciplíně se předvedl mostecký Honza, který ostatním naložil minimálně 12, ale Karlovi a Tomášovi 15 bodů. Jen kvůli horšímu lososu nakonec zůstal třetí a Karel udržel druhou pozici za Tomášem.
Na závěrečném vyhlašování Zuzka obsadila 1. místo. Vlastně vyhrála všechny závody Českého poháru, letos nepoznala v kategorii žen přemožitelku.
Do toho se také zúčastnila s Natálkou soutěže Liga žen. Tam obsadily společnou snahou druhé místo.
Vojta a Adam věděli ještě před závodem, že ikdyby neházeli, skončili by na prvních dvou místech. Ale jednak si chtěli zase zazávodit, druhak chtěl Adam porazit Vojtu, čímž by se dostal v celkovém pořadí na první místo.
No, nevyšlo to. Vojta byl lepší :)
Tedy protentokrát. Uvidíme, jak se tento souboj bude vyvíjet v následujícím roce a kdo se posune víc nahoru. A kdo ví, jak do toho promluví ostatní kluci, které v žákovské kategorii potkáváme.
Ještě by se mohlo říct, že tento závod byl jeden z nominačních na příští mistrovství světa juniorů. No tak zatím je Vojta na šestém a Adam na sedmém místě...
Karel a Honza nezískali nic. V celkovém pořadí skončili pod stupni vítězů.
Tak nějak se potajmu domlouvali, jak to udělají, aby Vojtovi a Adamovi zbaštili ty koláče, co dostali.
Rozhodně bude potřeba trošku ještě máknout přes zimu a třeba příští rok to bude lepší...
Ale ono bylo koláčů dost. Karel dostal dva, tak jeden dal Honzovi... jenom na fotku. Před odjezdem ho strčil do auta a když se loučil s ostatními, nějak ho Honzovi zapomněl dát.
A to tak nějak bylo všechno. Večer rozzářil výborný raut, který byl neustále doplňován, že se to vůbec nedalo sníst a ještě si ti poslední odnášeli bohatou výslužku.
Český pohár je tak za námi. Čeká nás už jen pár posledních závodů. Doslova.
Těšíme se na ně.