Australská castingová asociace, nyní nazývaná Australian Casting Federation, byla založena v roce 1937 a od té doby nepřetržitě funguje. Austrálie byla zakládajícím členem International Casting Federation (ICF). Měla tři sekce - Fly casting, Plug casting a Surf casting. Nyní v Austrálii pokračuje pouze Fly casting a Plug casting. Fly casting se skládá ze 6 disciplín, z nichž 3 jsou na přesnost s terči na vodě a další 3 jsou do dálky s měřením na trávě.

První terčová disciplína je suchá muška, při níž je 5 terčů postaveno ve vzdálenostech 7 až 15 metrů do trojúhelníku.Závodník má 3 hody na každý terč. První hod se hodnotí 5 body za zásah, druhý hod 3 body a třetí hod 2 body. Každý hod musí být oddělen mezišvihy. Maximální počet bodů je 50.

Druhou disciplínou je ICF skish, klasická muška skish, která je postavena stejně, ale terče jsou na vodě. Hází se tři typy hodů - suché hody (max. 50 bodů), rolující hody (max. 25 bodů) a mokré hody (max. 25 bodů).

Třetí disciplínou je mokrá muška, kde jsou terče v přímce od pódia. Je postaveno pět terčů, přičemž první terč je vzdálen 10,75 metrů a každý další terč je o 1,5 metrů dál. Závodník udělá jeden mezihod na první terč, aby si mohl naměřit délku šňůry. Od té chvíle není povolen žádný další mezihod a závodník hází na každý terč třikrát. Nejdříve hází na první terč. První zásah je hodnocen 5 body, druhý zásah 3 body a třetí zásah 2 body. Pak závodník vytáhne z navijáku 1,5 metru a hází tři hody na další terč. A tak až po pátý terč. Maximum je opět 50 bodů.

Tři disciplíny házení do dálky vychází ještě ze starých pravidel ICF než došlo k úpravám v 90. letech minulého století. První disciplínou je stará známá muška kombinace, kdy se házelo na tři terče v pořadí 1-2-3, následně se smotalo do navijáku a házelo se znovu, tentokrát v pořadí 2-3-1. Potřetí pak ještě v pořadí 3-1-2. Po odházení pomocník vyběhl se šňůrou do výseče a závodník ve zbytku vyměřeného času házel do dálky. K maximálnímu počtu 90 bodů za terče se připočítaly dva nejdelší hody z dálky.

Zbylé dvě disciplíny jsou stejné jako u pravidel ICSF. Jedná se tedy o mušku dálku jednoruč a mušku dálku obouruč, známou jako lososí muška dálka.

Co se týče zátěžových disciplín, jedná se o ty samé disciplíny, které jsou v rámci pravidel ICSF. Tedy zátěž arenberg (D3), zátěž skish (D4) a multi skish (D8). K tomu ještě připočítáváme zátěž dálku jednoruč (D5), obouruč (D7) a multi dálku (D9).

V roce 1974 hostila Austrálie mistrovství světa ICF v Novém Jižním Walesu. Muškařské disciplíny absolvovaly pouze 3 státy - Švédsko, USA a Austrálie. Zátěžových se zúčastnilo i Japonsko. Za Švédsko reprezentoval pouze jeden závodník - Lars Ahlstron, který zde působil také jako hlavní rozhodčí. Za USA se zúčastnil Steve Rajeff, Anne Strobel a viceprezident ICF - Cliveff Netherton. Ostatní země (bylo jich asi 15) zúčastnilo alternativní akce v roce 1974 v NDR (Cottbus).

Disciplín bylo 10:

1. Muška skish
2. Muška kombinace
3. Muška dálka jednoruč (pstruhová)
4. Muška dálka obouruč (lososí)
5. Multi skish se zátěží 5/8 unce (cca 17,7g)
6. Zátěž skish se zátěží 3/8 unce (cca 10,6g)
7. Multi dálka se zátěží 5/8 unce (cca 17,7g)
8. Zátěž dálka se zátěží 3/8 unce (cca 10,6g)
9. Multi dálka se zátěží 5/8 unce (cca 17,7g) obouruč
10. Zátěž dálka se zátěží 30 gramů

Steve Rajeff vyhrál mistrovství.

Muška kombinace se házela na tři terče ve vzdálenostech 35, 45 a 55 stop (cca 10,6m, 13,7m a 16,7m). Na každý terč se házelo jednou v každém kole a házela se tři kola. Body po 5, 3 a 2 bodech. K celkovému počtu bodů za přesnost se připočítaly body za nejdelší hod. Maximální váha šnůry byla 1 unce (28 gramů). Na mušku dálku jednoruč se používala šňůra do 1,5 unce (42 gramů).

Autor: John Waters (Austrálie)