Jihlava město
Historie RT, část ČSSR (1)
Počátky rybolovné techniky za první republiky.

Na přelomu tisíciletí se na českém webu objevily první neoficiální stránky, věnované rybolovné technice. Na těchto stránkách se objevila informace, že první zmínka o nějakém technickém házení rybářským vybavením se objevila v Československu v roce 1919. Tato informace se nikde jinde neobjevila a ze všech dostupných materiálů, které se nějak dají sehnat (a my se k nim dostali), se nepodařilo tuto informaci potvrdit.

Z tohoto důvodu můžeme za první zmínku o rybolovné technice považovat až rok 1932, kdy se v Rybářském věstníku zmínil pan Antonín Bardoun z Plzně, že v Bruselu byl založen Závodní rybářský klub podle vzoru jiných klubů ve Francii, Anglii a jinde. Měl patnáčt členů a první závody se uskutečnily 2. října 1932. Právě pan Bardoun se těchto závodů zůčastnil jako pozorovatel, aby se seznámil s jejich organizací. Onen klub si tehdy vydával vlastní propozice k závodům.

Ano, to byl takový nešvar tehdejší doby. Napříč státy různé disciplíny, různé zátěže o různých tvarech a hmotnostech, různé velikosti terčů a různé vzdálenosti jejich umístění. I o tom se zmiňuje ve své knize "Rybářský sport" pan Jaroslav Tejčka. Tato publikace o 670-680 stranách (na různých stránkách různá informace o počtu stran) se stala jakousi rybářskou biblí pro české a slovenské rybáře na velmi dlouhou dobu. Ještě dnes je možné tuto publikaci sehnat, ovšem ta část, která se o rybolovné technice zmiňuje, je nám zatím skrytá. Tak nějak tušíme, že se tam píše o rybolovné technice ve světě.

V tomto období se začala psát historie rybolovné techniky i u nás. Přesouváme se na jih Čech...

Skoro citujme pana Mikuláše Pavlíka, dříve předsedu MO ČRS Jindřichův Hradec (70. léta), a pana Josefa Mikulce, organizátora prvních závodů RT u nás:

Ve dvacátých letech se vesměs chytalo na bambusový bič nebo lískový prut. První navijáky se v Jindřichově Hradci objevily v roce 1929. O dva roky později se zde objevily i první třpytky. Ovšem zde byl problém v tom, že v mnoha organizacích, a také v Jindřichově Hradci, byla přívlač zakázána. Proto se experimenty s novými metodami lovu ryb přesouvalo na soukromé rybníky. Právě tam zájem o různé rybolovné techniky, rybářské náčiní a nástrahy k lovu ryb mezi jindřichohradeckými rybáři stále vzrůstal. Každý ochotně sděloval nové zkušenosti a zážitky, co nového objevil v tehdy chudé rybářské literatuře atd.

Hodně pomohla i cizí literatura, především anglický časopis "The Fishing Gazette". Právě z něj se tehdejší rybáři dozvěděli o existenci závodů v rybolovné technice v Anglii a Francii, kde tento sport měl již dlouholetou tradici. Vedlo to k zamyšlení. Možná v tom hrála roli i myšlenka mírně zatlačit i na Rybářský klub v Jindřichově Hradci, že zájem o přívlač existuje a zda by nebylo fajn přehodnotit rozhodnutí o zákazu přívlači. A od myšlenky se rychle přešlo k rozhodnutí. Parta kolem pana Josefa Michalce se dohodla na soukromé akci, protože nepočítali, že by ji uskutečnil rybářský klub. Pomohla firma Jaro pana Josefa Rouska zd Žďáru.

2. srpna 1934 se v ranních hodinách zahájily na soukromém Březském rybníce neoficiální závody jednak v lovu ryb a druhak technické závody. Ty proběhly na blízkém fotbalovém hřišti v Dolním Skrýchově. Zúčastnili se čtyři závodníci z Jindřichova Hradce a bratři Josef a Václav Rouskové. Co se týče technických závodů, soutěžilo se ve čtyřech disciplínách. Dle ohlasů měly závody dobrý průběh k všeobecné spokojenosti a měly i velmi dobrou odezvu v odborném a denním tisku. Pomohlo to, že jeden redaktor byl aktivním závodníkem. Hlavně to ale mělo dobrou odezvu u členů tehdejšího rybářského klubu. Hodně to pomohlo. Na výroční členské schůzi v březnu 1935 prošel návrh na zrušení zákazu přívlače. Dokonce nad očekávání hladce prošel. Byla i schválena některá opatření pro lov přívlačí. Brzy na to proběhla přednáška o přívlači a u řeky zájemcům předvedeny praktické ukázky hodu s přivlačovým náčiním.

Technické závody vzbudily celosvětový ohlas, zejména v Praze a Plzni. Líbilo se to i funkcionářům v Jindřichově Hradci a s poptávkou po oficiálních technických závodech hladce prošel návrh je uskutečnit právě v Jindřichově Hradci. Stanovil se termín na 28. září 1935, což umožnilo získat dostatek času na řádnou přípravu a tisk propagačních brožur. Pan Josef Michalec si vzal na starost vypracování závodního řádu. Řídil se zásadou, že pravidla mají být pro začátek co nejjednodušší, aby neodradily rybáře bez závodní praxe od účasti.

Přišel památný den 28. září 1935. Přihlásilo se 19 závodníků, ale 10 nedorazilo. Těžko soudit, proč.

Na sokolském cvičišti v Jindřichově Hradci pozdravil všechny přítomné předseda městského národního výboru, pan Brož, a také pan Jaroslav Tejčka co by zástupce Zemského rybářského svazu v Praze. Pan Tejčka závody také oficiálně zahájil. Akce se zúčastnili i čestní zástupci rybářských organizací z Prahy, Českých Budějovic, Teplic a další. Mimo jiné přišel i tehdy známý fotoreportér Karel Hájek. Za Plzeň dorazil předseda soudcovského sboru A. Bardoun.

Závodu se zúčastnily spolky z:

  • Prahy (Václav Rousek)
  • Plzně (František Schneider, Bohumil Zeman
  • Jindřichova Hradce (Bohumír Kouba, Karel Liqocki, Josef Michalec, Jaroslav Studenovský)
  • Brna (Vávlav Siegl)
  • Strmilova (František Paulát)